Ruský prezident Vladimir Putin před půl rokem, 24. února v 04:00 SEČ, oznámil, že dal svolení ke "speciální vojenské operaci". Ruské síly napadly Ukrajinu z území Ruska a Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusové zahájili rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a "denacifikaci" Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.
Z řady zemí včetně ČR zazněla ostrá kritika na adresu Moskvy. Materiální či vojenskou pomoc, která se neustále zvyšuje, poskytly Ukrajině skoro všechny země Evropské unie a Spojené státy, ale i Austrálie nebo Kanada. Lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze shodli na zavedení prvního sankčního balíčku proti Rusku.
Postupně unie přijala šest sankčních balíčků. Součástí sankcí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku, z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Tento měsíc také začal v EU platit zákaz dovozu ruského uhlí. Sankce zasáhly řadu klíčových ruských průmyslových sektorů, bankovnictví i jednotlivců.
Řada zemí vypověděla ruské diplomaty, na což Moskva reaguje recipročně. Rusko také bylo vyloučeno z Rady Evropy a poté, co mu organizace pozastavila členství, opustilo Radu OSN pro lidská práva (UNHRC), kde je nahradila ČR. V červnu byly také přizvány Švédsko a Finsko po jejich žádosti do NATO. Umožnila to jejich dohoda s Tureckem. Ukrajina snahu o vstup do NATO vzdala. V červnu také lídři zemí EU na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku, Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí.
Některé země nyní omezují vydávání víz občanům Ruska. Jako první členský stát EU plošně pozastavila vydávání víz pro občany Ruska Česká republika, a to už den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Německo a Evropská komise se ale postavily proti plošnému zastavení vydávání unijních turistických víz Rusům
Počet obětí mezi vojáky i civilisty nelze nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany o lidských ztrátách naposledy informovalo 25. března, tedy měsíc po začátku invaze, kdy uvedlo, že zemřelo 1351 jeho vojáků. Podle posledních odhadů ukrajinského generální štábu ukrajinské jednotky zabily 44.700 ruských vojáků, ukrajinský generální štáb také oznámil, že ve válce s Ruskem padlo téměř 9000 ukrajinských vojáků.
Jedná se o jedno z mála prohlášení ukrajinských představitelů o vlastních vojenských ztrátách v konfliktu. POdle posledních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práv si vyžádalo půl roku války Ruska proti Ukrajině nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva zahynuly desítky tisíc civilistů.
Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova, které se 15. března konalo v Turecku, nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří ani ustavení koridoru pro evakuaci civilistů z Mariupolu. Lavrov řekl, že Ukrajina má být neutrální a demilitarizovaná. Z vypuknutí konfliktu obvinil ruský ministr západní země, které podle něj nutily Ukrajinu, aby se rozhodla mezi Ruskem a Západem.
Na hranicích Ukrajiny s Běloruskem se několikrát bez úspěchu sešli zástupci obou zemí. Nové návrhy a sliby přineslo jednání představitelů Moskvy a Kyjeva, které se v Istanbulu konalo 29. března. V dubnu ale Putin oznámil, že jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě. V poslední době nejsou k dispozici žádné informace o kontaktech diplomatů Ruska a Ukrajiny.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí ve své poslední zprávě, že v Evropě se nyní nachází 6,7 milionu ukrajinských uprchlíků, z nichž 3,8 milionu má vízum dočasné ochrany. Z celkem 11,1 milionu Ukrajinců, kteří překročili hranici Ukrajiny, se jich 4,8 milionu vrátilo. Nejvíce ukrajinských uprchlíků zamířilo do Polska, kam podle UNHCR překročilo hranici 5,4 milionu lidí. Další téměř milion dorazil do Rumunska a stejný počet do Maďarska.
Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) je na Ukrajině v současné době přes 6,6 milionu vnitřně vysídlených lidí - tedy obyvatel, kteří opustili své domovy, ale zároveň zůstali ve vlasti. To je zhruba 15 procent celkové ukrajinské populace. V ČR podle ministerstva vnitra získalo víza zhruba 413.000. Přesný počet utečenců před válkou, kteří pobývají v České republice, není znám. Část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280.000 až 300.000 běženců.
Evropa se nyní potýká kvůli invazi s poklesem dodávek zemního plynu z Ruska, roste také inflace napříč kontinentem. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií, komodit a potravin. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu nedávno na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12.300 Kč) za megawatthodinu. Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent. Roste také velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Kvůli poklesu dodávek ruského plynu se některé země dočasně obracejí k uhlí a například Německo odložilo plánované uzavření zbylých jaderných elektráren.
OSN i MMF kvůli situaci revidují své odhady růstu v letošním roce. MMF zhoršil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta. Na Ukrajinu, které se říká obilnice Evropy, je potravinově odkázána řada zemí v severní Africe a Asii a kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů nebylo možné až do tohoto měsíce vyvážet obilí a další potraviny po moři. Blokádu uvolnila až červencová dohoda zprostředkovaná OSN a Tureckem.
Související
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
včera
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný