Před půl rokem Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Desetitisíce lidí zemřely, miliony utekly

Ruský prezident Vladimir Putin před půl rokem, 24. února v 04:00 SEČ, oznámil, že dal svolení ke "speciální vojenské operaci". Ruské síly napadly Ukrajinu z území Ruska a Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusové zahájili rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a "denacifikaci" Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.

Z řady zemí včetně ČR zazněla ostrá kritika na adresu Moskvy. Materiální či vojenskou pomoc, která se neustále zvyšuje, poskytly Ukrajině skoro všechny země Evropské unie a Spojené státy, ale i Austrálie nebo Kanada. Lídři zemí EU se na summitu hned první den invaze shodli na zavedení prvního sankčního balíčku proti Rusku.

Postupně unie přijala šest sankčních balíčků. Součástí sankcí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku, z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Tento měsíc také začal v EU platit zákaz dovozu ruského uhlí. Sankce zasáhly řadu klíčových ruských průmyslových sektorů, bankovnictví i jednotlivců.

Řada zemí vypověděla ruské diplomaty, na což Moskva reaguje recipročně. Rusko také bylo vyloučeno z Rady Evropy a poté, co mu organizace pozastavila členství, opustilo Radu OSN pro lidská práva (UNHRC), kde je nahradila ČR. V červnu byly také přizvány Švédsko a Finsko po jejich žádosti do NATO. Umožnila to jejich dohoda s Tureckem. Ukrajina snahu o vstup do NATO vzdala. V červnu také lídři zemí EU na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku, Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí.

Některé země nyní omezují vydávání víz občanům Ruska. Jako první členský stát EU plošně pozastavila vydávání víz pro občany Ruska Česká republika, a to už den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Německo a Evropská komise se ale postavily proti plošnému zastavení vydávání unijních turistických víz Rusům

Počet obětí mezi vojáky i civilisty nelze nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany o lidských ztrátách naposledy informovalo 25. března, tedy měsíc po začátku invaze, kdy uvedlo, že zemřelo 1351 jeho vojáků. Podle posledních odhadů ukrajinského generální štábu ukrajinské jednotky zabily 44.700 ruských vojáků, ukrajinský generální štáb také oznámil, že ve válce s Ruskem padlo téměř 9000 ukrajinských vojáků.

Jedná se o jedno z mála prohlášení ukrajinských představitelů o vlastních vojenských ztrátách v konfliktu. POdle posledních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práv si vyžádalo půl roku války Ruska proti Ukrajině nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva zahynuly desítky tisíc civilistů.

Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova, které se 15. března konalo v Turecku, nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří ani ustavení koridoru pro evakuaci civilistů z Mariupolu. Lavrov řekl, že Ukrajina má být neutrální a demilitarizovaná. Z vypuknutí konfliktu obvinil ruský ministr západní země, které podle něj nutily Ukrajinu, aby se rozhodla mezi Ruskem a Západem.

Na hranicích Ukrajiny s Běloruskem se několikrát bez úspěchu sešli zástupci obou zemí. Nové návrhy a sliby přineslo jednání představitelů Moskvy a Kyjeva, které se v Istanbulu konalo 29. března. V dubnu ale Putin oznámil, že jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě. V poslední době nejsou k dispozici žádné informace o kontaktech diplomatů Ruska a Ukrajiny.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí ve své poslední zprávě, že v Evropě se nyní nachází 6,7 milionu ukrajinských uprchlíků, z nichž 3,8 milionu má vízum dočasné ochrany. Z celkem 11,1 milionu Ukrajinců, kteří překročili hranici Ukrajiny, se jich 4,8 milionu vrátilo. Nejvíce ukrajinských uprchlíků zamířilo do Polska, kam podle UNHCR překročilo hranici 5,4 milionu lidí. Další téměř milion dorazil do Rumunska a stejný počet do Maďarska.

Podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) je na Ukrajině v současné době přes 6,6 milionu vnitřně vysídlených lidí - tedy obyvatel, kteří opustili své domovy, ale zároveň zůstali ve vlasti. To je zhruba 15 procent celkové ukrajinské populace. V ČR podle ministerstva vnitra získalo víza zhruba 413.000. Přesný počet utečenců před válkou, kteří pobývají v České republice, není znám. Část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280.000 až 300.000 běženců.

Evropa se nyní potýká kvůli invazi s poklesem dodávek zemního plynu z Ruska, roste také inflace napříč kontinentem. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií, komodit a potravin. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu nedávno na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12.300 Kč) za megawatthodinu. Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent. Roste také velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Kvůli poklesu dodávek ruského plynu se některé země dočasně obracejí k uhlí a například Německo odložilo plánované uzavření zbylých jaderných elektráren.

OSN i MMF kvůli situaci revidují své odhady růstu v letošním roce. MMF zhoršil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta. Na Ukrajinu, které se říká obilnice Evropy, je potravinově odkázána řada zemí v severní Africe a Asii a kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů nebylo možné až do tohoto měsíce vyvážet obilí a další potraviny po moři. Blokádu uvolnila až červencová dohoda zprostředkovaná OSN a Tureckem.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Bohuslav Svoboda

Praha se zřejmě konečně dočká nové vlády. Spolu, Piráti a STAN dokončují dohodu

Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Piráti a STAN v Praze finalizují dohodu o magistrátní koalici, o víkendu chtějí začít s vnitrostranickým schvalováním koaliční smlouvy a programu. Zástupci stran to dnes řekli novinářům po zahájení koaličního jednání. Dnes bude schůzka pokračovat do nočních hodin v užším složení, zástupci stran budou dokončovat znění programu a řešit personální otázky. Nové vedení metropole chtějí strany zvolit na zastupitelstvu 16. února.

včera

Martin Stropnický

Stropnický chyboval a uznal to, uvedl Lipavský. Věc považuje za vyřešenou

Velvyslanec České republiky v Izraeli Martin Stropnický pochybil, když si nevyžádal dostatek informací k poslanecké delegaci, ve které byl i čelný představitel české dezinformační scény Žarko Jovanovič. Ve vyjádření, které ČTK poskytl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake, to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Stropnický podle něj chybu uznal, nebude se opakovat. Lipavský považuje věc za vyřešenou.

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Změny ve fotbalové Slavii. Přichází mladý Nor, ale do Lince odchází druhý slávista za krátký čas

Do poloviny února mohou tuzemské české fotbalové profesionální kluby přivádět do svých kádrů posily a nejinak činí v posledních dnech pražská Slavia. Představila teprve devatenáctiletého norského mládežnického reprezentanta s řeckými kořeny Christose Zafeirise. Ten do Edenu míří z Haugesundu, přičemž se upsal až do konce června 2027. Slavii naopak opustil obránce Maksym Talovjerov, jenž následuje kroky svého bývalého spoluhráče Mosesa Usora a míří do rakouského Lince.

včera

včera

Novak Djoković

Djokovič vyrovnal Nadala v počtu grandslamových titulů. Zanechal však po sobě pachuť

Mužský turnaj ve dvouhře v australském Melbourne v rámci Australian Open ovládl srbský tenista Novak Djokovič, jehož finálovým soupeřem byl v neděli Řek Stefanos Tsisipas, přemožitel Jiřího Lehečky ze čtvrtfinále. Řeckého tenistu porazil 6:3, 7:6 a 7:6 a mohl se tak radovat ze svého rekordního jubilejního desátého vítězství v Melbourne, díky čemuž se tak stal opět světovým hráčem číslo jedna. Na prvním grandslamovém turnaji však Djokovič nezanechal nejen dojem ze svého bezesporu dobrého tenisu, ale i pachuť z toho, že jeho okolí nikterak neskrývalo svou přilnavost k Rusku.

včera

Péter Szijjártó

Szijjártó kritizoval amerického velvyslance v Budapešti

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes obvinil amerického velvyslance v Budapešti, že se snaží vměšovat do vnitřních záležitostí Maďarska. Podle agentury AP jde o doklad narůstajícího diplomatického rozkolu mezi Spojenými státy a Maďarskem. Szijjártó reagoval na vyjádření velvyslance Davida Pressmana pro server Politico, kde diplomat přístup Maďarska k válce na Ukrajině označil za "politiku schvalovanou ruským prezidentem Vladimirem Putinem".

včera

včera

Petr Fiala

V Česku je podle Fialy potenciál pro budování dalších bioplynových stanic

V Česku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) určitě potenciál pro budování dalších bioplynových stanic. Uvedl to po dnešní návštěvě zemědělského podniku Luka ve Vysokých Studnicích na Jihlavsku, který provozuje bioplynovou stanici déle než deset let. Předsedkyně představenstva Alena Nováková uvedla, že firmu s velkým chovem skotu provoz vyrábějící z bioplynu elektřinu a teplo pomáhá stabilizovat, protože to je jistý měsíční příjem.

Aktualizováno včera

Luskoun

V pražské zoo se narodilo první mládě luskouna v Evropě

V pražské zoologické zahradě se dnes brzy ráno narodilo mládě luskouna krátkoocasého. Jde o prvního luskouna narozeného v Evropě, uvedl ředitel zahrady Miroslav Bobek na twitteru. Luskouni krátkoocasí patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Přirozeně žijí v Asii od Nepálu přes Myanmar a jižní Čínu až po Tchaj-wan. Zoo Praha je teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny chová. 

včera

včera

Vláda ČR.

Vláda chce i kvůli vysokým cenám potravin prověřit marže

Vláda chce prověřit ceny u zemědělců, potravinářských podniků a obchodních řetězců. Cílem je zjistit výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a členy vlády to dnes novinářům řekli prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. 

včera

Aktualizováno včera

Vladimir Putin

Znovu nás ohrožují německé tanky, prohlásil Putin při výročí bitvy u Stalingradu

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že jeho zemi "opět" ohrožují německé tanky. Podle tiskových agentur to pronesl během proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Putin tak reagoval na nedávné rozhodnutí Berlína poskytnout tanky Leopard 2 německé výroby Ukrajině, aby se mohla bránit současné ruské vojenské agresi.

včera

Miloš Zeman

Případ výroků Stehlíkové o Zemanovi se odkládá, potvrdila žalobkyně

Státní zastupitelství potvrdilo odložení případu výroků psychiatričky a bývalé ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové o fungování Hradu v době nemoci prezidenta Miloše Zemana. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Stehlíková v médiích zpochybňovala, zda v době své nemoci rozhodoval o fungování úřadu hlavy státu sám Zeman, nebo za něj rozhodovali lidé z jeho okolí. 

včera

Petr Pavel

Pavel jednal s policejním prezidentem, probrali ochranu i kontroly na Hradě

Policejní prezident Martin Vondrášek jednal dnes s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem o podobě jeho budoucí ochrany. Pavel dříve opakovaně uvedl, že necítí důvěru k části útvaru pro ochranu prezidenta, který bude mít na starosti jeho bezpečnost od březnové inaugurace. Vondrášek novinářům po jednání v pražském Hrzánském paláci řekl, že od Pavla nezazněl požadavek na personální změny.

včera

ČNB

ČNB zlepšila odhad vývoje český ekonomiky, její pokles bude nižší

Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta.

včera

včera

Tomáš Řepa

Banderu nemá na nočním stolku každý Ukrajinec. Historik pro EZ popisuje historii banderovců i vztahy Ukrajiny s Polskem

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz popsal kontroverzní postavu Stepana Bandery v souvislostech s dnešní ukrajinskou společností. Podle něj je tamní společnost sice rozdělená, ale rozhodně banderovce neadoruje. „Někteří si jej idealizují a vnímají ho jako symbol odporu proti všem, naopak jiní jej podobným způsobem démonizují jako se to děje i jinde. Tato postava polarizuje i ukrajinskou společnost,“ popisuje historik v rozhovoru.

včera

NATO

Finsko a Švédsko chtějí vstoupit do NATO společně

Je v zájmu všech, aby Švédsko a Finsko vstoupily do NATO společně. Řekla to dnes finská premiérka Sanna Marinová po jednání se svým švédským protějškem Ulfem Kristerssonem ve Stockholmu. Švédský premiér potvrdil, že je ambicí obou zemí dokončit proces společně. Ujistil také, že jeho země bude nadále plnit trojstranné memorandum o umožnění procesu vstupu do NATO, uzavřené mezi Finskem, Švédskem a Tureckem. Ankara přitom v posledních dnech dala Stockholmu najevo, že jeho vstup do aliance zatím ratifikovat nehodlá.

včera

E.ON sníží stálým zákazníkům ceny energií pod cenový strop

Energetická společnost E.ON sníží od poloviny února všem svým stálým zákazníkům bez fixací ceny energií pod vládou stanovené cenové maximum. U elektřiny budou ceny nižší o šest procent, než činí cenový strop, u plynu o osm procent. Zlevnění se bude týkat více než milionu zákazníků. Roční úspora u klientů, kteří nepoužívají elektřinu či plyn k vytápění, bude v řádu vyšších stovek korun, u ostatních vyšší. Informovala o tom dnes společnost E.ON. Dosud tuzemští dodavatelé snižovali ceny pouze u produktů s fixací. Nové ceníky připravují i další dodavatelé.

Zdroj: ČTK

Další zprávy