Proč sílí na Západě islamofobie? Socioložka rozebrala důvody

NÁZOR - "Žijeme v době islamofobie," tvrdí socioložka Narzanin Massoumiová z University of Exeter. V komentáři pro server New York Times připomíná, že v únoru došlo v rozmezí 24 hodin ke dvěma násilným útokům na muslimy v německém Hanau a britském Londýně.

Přidejte svůj názor 125 komentářů

Muslimky v burce, ilustrační fotografie
doporučujeme

Vyvrcholení desetiletí útoků

Okolnosti byly sice odlišné - útočník z Hanau po sobě zanechal manifest plný krajně pravicových konspiračních teorií, zatímco motiv londýnského pachatele není zcela zřejmý -, ale cílem byli muslimové, zdůrazňuje socioložka. Události jsou podle ní dalšími na seznamu útoků na muslimy v Evropě.

Jen v roce 2018 došlo ve Francii k nárůstu islamofobních incidentů o 52 %, v Rakousku pak téměř o 74 %, poukazuje odbornice. Dodává, že jde o vyvrcholení desetiletí sílících útoků na muslimy a čísla ukazují širokou antipatii k islámu.

Hned 54 % Němců vidí zásadní rozpor mezi islámem a kulturou a hodnotami své země, přičemž ve Finsku to je 62 %, v Itálii pak 53%, uvádí akademička. Podotýká, že být muslimem v Evropě znamená čelit nedůvěře, být viditelný a zranitelný.

Islamofobní organizace a postavy mohou v Evropě šířit svou agendu, sílí podpora islamofobních lidových hnutí a politických stran a jejich myšlenky byly přejaty - a mnohdy jsou i živeny - mechanismy moderního státu, který sleduje muslimy a líčí je jako hrozbu, upozorňuje Massoumiová. Deklaruje, že islamofobie zakořenila v evropském politickém životě na úrovni ulice i státu.

Situace se utvářela předchozích 20 let, kdy "válka s terorismem" označovala muslimy a islám za civilizační hrozbu pro Západ a vytvářela podmínky pro šíření islamofobie, tvrdí socioložka. Dodává, že vytvořila také mezinárodní nestabilitu, zvýšila míru násilí, vedla k vzestupu Islámského státu, zatímco v Evropě a Spojených státech se protiteroristická opatření zaměřila převážně na muslimy.     

V Británii je například stopadesátkrát větší pravděpodobnost, že policie zastaví a prohledá osobu pákistánského původu než bělocha, konstatuje expertka. Dodává, že existují také opatření, která se pod pláštěm "boje s násilným extremismem" zaměřují na hrozby radikalizace a extremismu, ale v Evropě, včetně států EU, zahrnují policejní a protiteroristické postupy, které cílí na projevy politického přesvědčení a náboženskou identitu.

"V praxi je s muslimy nakládáno jako s legitimně podezřelým subjektem," pokračuje akademička. Podotýká, že v této atmosféře se daří organizacím i jednotlivcům, kteří hlásají "hrozbu islámu" a toto široké tzv. protidžihádistické hnutí již existuje v Evropě a Americe coby pouliční bojová síla na straně jedné a kulturní konzervativní a neokonzervativní publicistika na straně druhé.

Uzavřený kruh islamofobie

Podle Liz Feketeové, ředitelky Ústavu pro rasové vztahy, evropské skupiny jako Stop islamizaci Dánska či Anglická obranná liga povzbuzují k násilí proti muslimům, upozorňuje Massoumiová. Konstatuje, že v Americe tyto pouliční skupiny v zásadě absentují, ale o to silnější je institucionální hnutí, kdy organizace jako Blízkovýchodní fórum a Centrum pro bezpečnostní politiku mají blízko k vlivným a mocným.

Toto hnutí je podle zjištění Centra pro americký pokrok financováno "islamofobní sítí", která je navázána na významné postavy amerického politického establishmentu, a úspěšně ztotožňuje muslimy s vnější teroristickou hrozbou, uvádí socioložka. Za projev této politiky považuje zákaz cest občanů vybraných muslimských zemí do USA, který zavedl americký prezident Donald Trump.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Také krajně pravicové strany, které svou politiku staví okolo islamofobie a boje s džihádem, získávají volební úspěchy, připomíná odbornice. Poukazuje, že belgická Vlaams Belang, Švédští demokraté či Alternativa pro Německo se v posledních letech staly významnými stranami s podstatnou podporou a jejich myšlenky prosákly do rétoriky a politiky středopravicových stran v Evropě.

Před islámským terorismem, případně neslučitelností evropských hodnot s islámským separatismem tak varují i úspěšní středopravicoví politici jako Angela Merkelová či Emmanuel Macron, poukazuje Massoumiová. Zmiňuje též zákazy muslimského zahalování na veřejných místech, například zákaz hidžábu ve francouzských školách, restrikce pro učitele v jistých částech Německa nebo zákaz nikábu na veřejnosti v Dánsku, Belgii a Francii, což považuje za důkaz, že antimuslimské nálady přerostly z okraje společnosti do srdce vládních politik.  

"Británie jde příkladem," píše socioložka. Připomíná, že v roce 2011 země zpřísnila protiteroristickou politiku, která se zaměřuje nejen na násilné, ale i nenásilné projevy, což iniciovaly neokonzervativní kruhy a protidžihádistické hnutí, například think tanky Policy Exchange a Centre for Social Cohesion, v důsledku čehož se začalo na všechny muslimy pohlížet jako na potenciální bezpečnostní hrozbu, ať jde o učitele, lékaře, zdravotní sestry či policisty.

V Británii existuje uzavřený kruh islamofobie, který se přenáší do dalších částí Evropy, tvrdí expertka. Vysvětluje, že státy zavádějí zákony postihující v praxi muslimy, což podporuje a posiluje protidžihádistické hnutí, jehož aktivity zase pobízejí stát k rozšiřování protimuslimských zákonů a kriminalizaci muslimské identity a to naopak rozdmýchává islamofobní nálady v široké veřejnosti.

Způsob, jakým taková atmosféra živí násilí, je složitý, ale terorista Anders Breivik, který v roce 2011 zabil 77 lidí, popsal svůj masakr jako snahu zamezit "Eurabii", teorii o kolonizaci Evropy arabským světem, o které píše publicistka Bat Ye’orová a často se jí chytá protidžihádistické hnutí, uvádí odbornice. Připomíná, že také útočník z Hanau se zaměřil na kriminalitu nebílých přistěhovalců a podle německých úřadů byl hluboce přesvědčeným rasistou.

Oba útočníci vycházeli z islamofobní rétoriky, která doprovází politiku podezíravosti vůči každému muslimovi, oba jednali samostatně a neměli vazby na organizace či politické strany, upozorňuje socioložka. Varuje, že hranice mezi politikou a činy, případně rétorikou a násilím je velmi tenká, zatímco proces šíření islamofobie v Evropě je komplexní, má mnoho příčin a neustále se rozrůstá. "To ale neznamená, že se objevil zčistajasna," uzavírá Massoumiová.        

Loading...
Vstupte do diskuze (125)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Rusko má přes 1200 nakažených koronavirem, čtyři lidé zemřeli

28.03.2020 15:19 V Rusku bylo během uplynulých 24 hodin zjištěno 228 nových případů nákazy koronavirem. Celkový…

Severní Makedonie je novým, již třicátým členem NATO

27.03.2020 19:54 Severní Makedonie se dnes stala 30. členem NATO. Západobalkánské zemi se kvůli řeckým námitkám…

Británie ve válce s koronavirem. Vznikají dočasné nemocnice

27.03.2020 19:34 Po Londýnu se mají kvůli krizi způsobené nemocí COVID-19 otevřít rozsáhlé polní nemocnice také v…

Boris Johnson se nakazil koronavirem, onemocněl i ministr zdravotnictví…

27.03.2020 18:33 Aktualizováno Britský premiér Boris Johnson se nakazil koronavirem. Na twitteru uvedl, že má jen mírné příznaky a…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama