Putin by se mohl spokojit se získáním východní části Ukrajiny, míní expert

Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl spokojit se získáním východní části Ukrajiny, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Zcela jistě se bude chtít vyhnout opotřebovávací válce, napsal Petráš ČTK. Na Ukrajinu vojensky zaútočilo Rusko na konci února.

Petráš uvedl, že každá válka či vojenská operace je připravována a plánována s tím, že bude dosaženo konečného politicko-strategického cíle. "Speciální operace" na Ukrajině, jak Rusko válce říká, podle Putina začala s cílem "denacifikace a demilitarizace Ukrajiny". Podle Petráše lze ale jen polemizovat o tom, zda jde o skutečné politicko-strategické cíle nebo je v zahájení operace skrytý cíl jiný. "Za předpokladu, že by těmito cíli byla skutečně denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, lze se domnívat, že by se Putin mohl spokojit se získáním východní části Ukrajiny, nacházející se mezi Charkovem, Mariupolem a Oděsou, a zahrnující pochopitelně i oblast Donbasu s proruskými separatistickými republikami, s tím, že by se tento region dostal do sféry ruského vlivu," uvedl Petráš.

Podle něj by to korespondovalo i s tím, že pojem denacifikace, jak ji používá Putinova administrativa, nespočívá v tom, že chce na Ukrajině odstranit něco, co se váže k nacistickému Německu. Spočívá podle Petráše spíše v tom, že Ukrajina dlouhodobě nechce být součástí velkoruského impéria, které má Vladimir Putin patrně v úmyslu znovuvytvořit.

"V tuto chvíli se zdá být takřka nemožné, aby takovýto 'denacifikační proces' provedl (Putin) na celém území Ukrajiny. Východní část Ukrajiny je přeci jen více proruská, než je tomu v části západní, takže by se mohlo zdát, že tohoto cíle lze dosáhnout pouze zde. Zcela jistě se bude chtít vyhnout opotřebovávací válce, která je velice nákladná a která by ho stála mnoho úsilí a prostředků, přičemž konečný efekt by byl velmi a velmi nejistý," míní odborník..

Jeden z možných scénářů ukončení konfliktu by podle něj tedy mohlo být to, že Rusko dostane východ Ukrajiny pod vojenskou kontrolu a Putin oznámí dosažení cíle, který spočíval v "denacifikaci" této části země a jejím připojení k Ruské federaci. "Dojde i k částečné neutralizaci jednotky Azov, což bude možné deklarovat jako onu zmiňovanou demilitarizaci. Vojenské operace však bude možné ukončit jen za předpokladu dohody mezi oběma stranami. Těžko říci, zda reakce ukrajinského vedení na čele s prezidentem (Volodymyrem) Zelenským bude odmítavá a bude pokračovat v ozbrojeném odporu s materiální podporou Západu," uvedl Petráš.

Dá se podle něj předpokládat, že za situace, kdy by se konflikt mohl dostat do patové situace, budou pravděpodobnější případné ústupky z obou stran. Jde podle něj i o to, že z historie je známo jen málo konfliktů, kdy by byla jedna strana poražena na hlavu, uznala porážku a bezpodmínečně kapitulovala.

Související

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

Více souvisejících

Vladimír Putin válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jan Cimický

Cimického u soudu hájila spolupracovnice, psychiatr opět nedorazil

V úterý pokračoval soud s psychiatrem Janem Cimickým, který je od loňska obžalován ze znásilnění a vydírání. Cimický dnes k soudu opět nedorazil. K výslechu se dostavily jeho spolupracovnice, přičemž jedna z nich řekla, že si myslí, že se její kolega ničeho nedopustil. 

včera

včera

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

včera

včera

včera

Dánský Notre-Dame: Ikonická budova Kodaně v plamenech, zhroucení věže lidem vyrazilo dech

Dánskou historickou budovu staré burzy v centru Kodaně zachvátil požár. Børsen ze 17. století je jednou z nejstarších budov města a podle serveru BBC zhroucení ikonické věže obyvatelům Dánska vyrazilo dech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy