Putin chce desítky tisíc nových vojáků. Experti se diví a mluví o Potěmkinově armádě

Ruský prezident Vladimir Putin koncem srpna oznámil, že ruskou armádu posílí 137 tisíc nových vojáků. Analytici si však myslí, že pro Moskvu je takový počet nedosažitelný. Putin chce významně posílit ofenzívu na Ukrajinu. Rozšířením o takový počet vojáků by kompletní stav ruského vojenského personálu stoupl na 1,15 milionu aktivních profesionálních bojovníků. Navíc takové zvýšení by bylo nejvyšší od roku 2017. Tehdy ruská armáda posílila o 13 698 vojáků.

Podle této logiky by takové navýšení počtů pro Rusko znamenalo velkou výhodu při válce na Ukrajině. Okupační vojska se totiž nyní nacházejí v patové situaci.

Analytici jsou ale skeptičtí. „Dobře, ale viděli jsme již několikrát v historii, že je jednodušší něco říct, než to doopravdy udělat,“ řekl specialista na Rusko Mark Galeotti pro zpravodajský server France24. Navýšení počtu o více než sto tisíc vojáků se zdá nemožné. „Ruské ministerstvo obrany opravdu chce a potřebuje více profesionálů. To však znamená lepší platy a podmínky, jinými slovy opravdové peníze. V takovém počtu můžete najmout jedině trestance,“ dodal Galeotti.

Specialista to označil jako „potěmkinizaci“ armády. „Moskva vydává dekrety a ministerstvo obrany zakládá nové jednotky, které se neshodují s opravdovou početní silou armády. Uvidíme, jestli se to Rusům podaří uskutečnit. Vypadá to, jako kdyby Kreml zápasil s impotencí a nedostatkem vlastních nápadů, jak změnit situaci na Ukrajině,“ pokračoval.

Slova Putina trochu připomínají Potěmkinovy vesnice z 18. století. Tehdy Rusové na Krymu zakryli opravdovou chudobu před návštěvou carevny Kateřiny Veliké. Ačkoli tato historická legenda byla z velké části vyvrácena, tak slovo „Potěmkinova“ zůstalo široce užívaným pro situace, kdy někdo zakrývá opravdu špatnou situaci něčím zdánlivě pozitivním.

Jedním z důvodů, proč Putinovy plány vypadají jako „potěmkinizace“, jsou ne právě přesvědčivá čísla. Ruský prezident ukazuje oficiální čísla, která referují o ruské armádě o síle více než milion mužů. „My však víme, že od invaze na Ukrajinu jejich počty významně klesly,“ řekl expert na válku na Ukrajině Huseyn Alijev.

Podle Alijeva má Rusko k dispozici zhruba 250 až 300 tisíc mužů, kteří jsou připraveni bojovat. „Zbytek jsou civilní členové armády registrovaní jako vojáci. Také jde o členy rodin vládních činitelů, kteří byli přidáni do řad armády, aby mohli dostávat vojenské platy,“ vysvětlil expert.

Je tedy nereálné, aby Putinova armáda měla 1 milion mužů, natož aby jejich počet vzrostl o 137 tisíc. „Rusko má jen velmi málo možností, jak tolik vojáků najít v tak krátkém čase,“ uvedl specialista na ruské vojenství Jeff Hawn. Moskva například do války poslala zcela nový 3. armádní sbor, což jen ukazuje na problém naverbovat nové vojáky. „Je to jednotka rezervistů, kteří se přidali k armádě teprve pár měsíců zpět. Měla mít 18 tisíc mužů, ale Kreml zvládl poslat pouze 15 tisíc. To i přes množství nabízených výhod,“ doplnil Alijev.

Noví rekruti dostávají zhruba třikrát více peněz, než je pro ruského vojáka běžné. Navíc původně zde existovala věková hranice 40 let pro přidání se k armádě. Ta byla nakonec zrušena v letošním květnu, aby bylo možné zapojení starších mužů do ruských válečných snah na Ukrajině. „Ruská armáda je také posílena o žoldnéře ze Sýrie, nebo etnické menšiny ze středoasijských států, jako jsou Tádžikové či Kyrgyzové,“ vyjmenoval Hawn. Myslí si však, že i tyto přírůstky jsou na 137 tisíc nových vojáků malé.

Noví rekruti často nemají žádné povědomí o ruské armádě. „Nezapojují se pak dobře do hierarchie ruské armády. Všechno je to problém kvality i kvantity,“ pokračoval Hawn. Těmto mužům se dostane jen dvou týdnů výcviku, poté jdou do reálné války. „I kdyby Moskva zvládla najít 137 tisíc mužů, tak armáda je velmi daleko od nějaké schopnosti je na boj připravit,“ doplnil.

Jednou z možností je vyhlásit všeobecnou vojenskou mobilizaci. Kreml by v tu chvíli však musel uznat, že je s Ukrajinou ve válce, nikoliv ve „speciální vojenské operaci“. Putin dosud odmítal podniknout tento krok, raději konflikt v rámci propagandy nazývá tímto eufemismem. „Pokud by uznal, že jde o válku, riskoval by velké napětí v ruské společnosti,“ myslí si Alijev.

Podle Alijeva všeobecná mobilizace automaticky neznamená úspěch ve válce. „Armáda již je do jisté míry doplňována všeobecnou mobilizací. Mazaně tlačí na mladé lidi k nástupu do služby, ale stejně jde jen o málo rekrutů,“ popsal. Kreml podle něj nepodstoupí risk všeobecné mobilizace, které se všichni snaží za každou cenu vyhnout. „Byla by to pro Putina obrovská facka, řekl Alijev.

Pro ruského prezidenta je velice důležité, aby ruská armáda vypadala jako schopná takového razantního rozšíření. Udělá pro to vše. Existuje ale ještě jiné vysvětlení. „Možná žije v takové bublině a je odtržen od reality takovým způsobem, že si opravdu myslí, že armáda může jednoduše přibrat do svých řad 137 tisíc nových vojáků,“ uzavřel Hawn.

Související

Vladimir Putin Glosa

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Více souvisejících

Vladimír Putin Ruská armáda válka na Ukrajině Rusko

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 9 hodinami

I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě

Vědci z novozélandského Národního institutu pro výzkum vody a atmosféry (NIWA) varují, že novozélandské ledovce tají stále rychleji. Odkazují se na nedávný letecký průzkum nazvaný "sněžná čára", který se konal v novozélandských horách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy