Putin podepsal nové restriktivní zákony, hanlivou nálepku budou dostávat i jednotlivci

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal řadu zákonů, které ruským úřadům dávají nové pravomoci. Jde například o možnost zakročit proti americkým internetovým gigantům, jako je server YouTube a sociální sítě Facebook a Twitter, pokud se dopustí "cenzury" ruských, převážně státních médií. Bude rovněž možné udělovat hanlivou nálepku "zahraniční agent" i jednotlivcům či zasáhnout proti zveřejnění osobních údajů důstojníků a agentů tajných služeb.

Zákony, které zároveň zavádějí nová omezení protivládních protestů, uzavírají rok ústavních reforem, jež Putinovi (68) umožňují znovu kandidovat na další šestileté funkční období v Kremlu místo toho, aby po vypršení stávajícího mandátu v roce 2024 odstoupil, jak původně základní zákon vyžadoval, upozornila agentura Reuters.

Další reformy, jako například ta, která bývalým prezidentům uděluje doživotní imunitu před stíháním, vedly analytiky k dohadům o Putinových plánech, protože vztahy Moskvy se Západem se dostaly pod nový tlak kvůli otravě předního kritika ruského režimu Alexeje Navalného.

Jeden z dnes podepsaných zákonů umožňuje úřadům blokovat nebo omezovat přístup na internetové stránky, které "diskriminují" ruská média, což je součást Putinovy kampaně za zvýšení ruské "suverenity" na internetu. Tyto snahy vyvolaly obavy ze zavedení plíživé kontroly informační dálnice v čínském stylu, poznamenal Reuters.

Twitter v současné době označuje některá ruská média za "média spjatá se státem", což Moskva kritizuje. Předkladatelé zákona citovali stížnosti na adresu Facebooku, Twitteru a YouTube.

Další zákon zavádí vysoké pokuty, sahající až do výše pětiny obratu na ruském trhu z předchozího roku pro internetové platformy, které opakovaně neodstraňují zakázaný obsah. To podle ruských zákonodárců bývá častý prohřešek YouTube a Facebooku.

Třetí zákon zakazuje zveřejňovat osobní údaje pracovníků ruských bezpečnostních složek. Tyto údaje občas unikly na internet a využili je investigativní novináři k odhalování tajných operací.

Začátkem tohoto měsíce vyšetřovací portál Bellingcat použil letové záznamy a další údaje k identifikaci skupiny údajných agentů Federální bezpečnostní služby (FSB), které Navalnyj obvinil, že se jej v srpnu pokusili otrávit. Otravu Moskva popřela.

Další nové zákony zavádějí až dvouleté tresty odnětí svobody za pomluvu na internetu, zakazují financovat protesty "zahraničními agenty" a umožňují úřadům vydat zákaz shromažďování kvůli mimořádným událostem.

Další zákon udělil úřadům nové pravomoci označovat jednotlivce za "zahraniční agenty" a potrestat je až pětiletým vězením, pokud nebudou správně informovat o své činnosti, dodal Reuters.

Rusko v roce 2012 přijalo zákon, který úřadům umožnil označit jako "zahraničního agenta" nevládní organizace, které jsou financované ze zahraničí a které se zabývají politickou činností. Od těch dob novely rozšířily uplatňování zákona i na média a nyní i na jednotlivce. "Zahraniční agenti" podléhají častější a přísnější byrokratické kontrole a veškerá vyjádření určená veřejnosti musí doplňovat nálepkou, která má v Rusku od sovětských dob velmi hanlivý zvuk. Někteří ochránci lidských práv se obávají, že zákon má sloužit k zastrašování a umlčování veškeré kritiky.

Související

V případě, že Putin vyhraje na Ukrajině, dostane se do bezprostřední blízkosti východní hranice NATO. Což Západ považuje za vojenskou hrozbu.

Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO

Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Facebook Twitter Alexej Navalnyj sociální sítě

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Bývalý prezident Donald Trump mluví s médii, když opouští soudní síň poté, co byli v jeho trestním procesu u Manhattanského trestního soudu v New Yorku v pátek 19. dubna 2024 vybráni poslední porotci.

Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité

Donald Trump sdělil, že přežití Ukrajiny je pro USA důležité. Agentura  Reuters tuto změnu popisuje jako posun v tónu pár dní předtím, než budou republikáni hlasovat o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů ve Sněmovně reprezentantů USA. Informuje deník The Guardian.

před 2 hodinami

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti.

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

před 2 hodinami

Předseda sněmovny Mike Johnson (R-La.) v Kapitolu USA poté, co sněmovna v pátek 19. dubna 2024 schválila pravidlo o balíčku zahraniční pomoci.

Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste

Dnes, v sobotu čeká celý svět na to, jak američtí kongresmani rozhodnou o soudu Ukrajiny, a tím i celé Evropy při hlasování o pomoci napadené země před ruským agresorem. V americkém Kongresu atmosféra houstne, protože dnešní odpoledne amerického času se vše rozhodne.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 6 hodinami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev

Ukrajina tvrdí, že ruský strategický bombardér Tu-22M3, který se v pátek zřítil na jihozápadě Ruska, údajně v noci na pátek provedl útok na ukrajinská města Dnipro a Kryvyj Rih.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy