Reuters: NATO se po ruské agresi soustředí na svůj nejslabší článek

Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.

Je tu ale rozdíl. Čína, která se za studené války odvrátila od Sovětského svazu, odmítla nyní odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. A nefungují také staré studenoválečné strategické plány, jelikož se NATO od 90. let 20. století rozšiřuje a přijalo bývalé sovětské satelity i země, které byly součástí Sovětského svazu, včetně pobaltských států Lotyšska, Litvy a Estonska.

"Dosáhli jsme bodu zlomu," řekl německý generál ve výsluze Hans-Lothar Domröse, který do roku 2016 vedl jedno z nejvyšších velicích středisek NATO v nizozemském městě Brunssum. "Čína a Rusko nyní jednají v součinnosti, směle vyzývají Spojené státy v souboji o světové vůdcovství. V minulosti jsme říkávali, že odstrašování funguje. Nyní se musíme sami sebe zeptat: Bude odstrašování stačit?" dodal.

Jen hodiny po prvních úderech ruských raket na ukrajinská města z 24. února dostal německý námořní velitel Terje Schmitt-Eliassen rozkaz plavit pět lodí pod jeho velením do Lotyšska, aby tam chránil nejzranitelnější část východního křídla NATO. Hlavní otázkou je tam především přístup. Před rozpadem Sovětského svazu se NATO mohlo rozhodnout k zadržení Sovětského svazu zablokováním západního vstupu do Baltského moře. Tím by odřízlo sovětskou baltskou flotilu a zabránilo jí v přístupu do Severního moře, kde by mohla útočit na americké zásobovací konvoje.

Dnes se však role NATO a Ruska obrátily. Moskva by mohla obklíčit pobaltské členy NATO a odříznout je od zbytku aliance. Pokud by padla nová železná opona, NATO se musí ujistit, že někteří její členové neskončí za ní.

Cílem velitele Schmitta-Eliassena je proto udržet vstup do Baltského moře průchodný, jelikož slouží rovněž jako zásobovací cesta pro nečleny NATO Finsko a Švédsko. To komplikuje rovněž fakt, že na dně mělkého Baltského moře podle odhadů leží miliony tun starých min, munice a chemických zbraní, které jsou odkazem dvou světových válek.

Miny, ať už staré a nevybuchlé nebo čerstvě položené, mohou mít i jiné než ničivé dopady, tvrdí Schmitt-Eliassen. Pokud někdo minu najde, nebo se mluví o tom, že se nalezla, přístavy v okolí mohou přerušit provoz i na několik dní, dokud se oblast dostatečně neprohledá. Pokud by se něco takového stalo v Baltském moři, hrozí, že "regály v supermarketech zůstanou prázdné", řekl německý velitel.

Tři malé pobaltské státy, v nichž žije dohromady asi šest milionů obyvatel, mají rovněž jediné pozemní spojení s hlavním území Severoatlantické aliance. Je jím asi 65 kilometrů široký koridor nazývaný podle polského města Suwalki mezi těžce vyzbrojenou ruskou enklávou Kaliningradem na západě a Běloruskem na východě. Pokud by se jej Rusko zmocnilo, odřízlo by pobaltské státy. "Putin by se mohl koridoru Suwalki rychle zmocnit," řekl generál Domröse. Nestane se to podle něj dnes nebo zítra, "ale mohlo by k tomu dojít za pár let".

Po ruské anexi Krymu v roce 2014 NATO vytvořilo malé mezinárodní bojové jednotky v Polsku a třech pobaltských státech, které slouží jako předsunutá posádka k odstrašení Moskvy. Ale počty jednotek jsou navrženy tak, aby neporušovaly takzvaný Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997, který omezil schopnost aliance vyslat jednotky do Polska a Pobaltí natrvalo.

"Všichni jsme si mysleli, že už nebudeme mít žádného nepřítele," řekl předseda vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer. "Nyní jsme konfrontováni státem, který se ukazuje být agresivní a má síly, které jsme mysleli, že už nebude používat," dodal.

Největším posunem NATO do "nové normality" po ruském útoku na Ukrajinu je podle diplomatů, bývalých činitelů a expertů obrat Německa co se týče jeho desítky let vyznávané politiky nízkých výdajů na obranu. Německo dlouho čelilo tlaku Spojených států na zvýšení svých výdajů na zbrojení na dvě procenta svého HDP. Ačkoliv Francie a Británie tento cíl splňují, Německo utratilo loni na obranu jen 1,5 procent svého HDP.

Kancléř Olaf Scholz ale 27. února oznámil, že Berlín začne dvouprocentní požadavek plnit a slíbil také injekci v hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) pro německou armádu.

"Museli jsme jednoduše vzít v potaz skutečnost - ať už se nám to líbí, nebo ne - že jsme největším zápasníkem v ringu," řekl šéf německého námořnictva viceadmirál Jan Christian Kaack. "Způsob, jakým my vzhlížíme ke Spojeným státům jako menší partner, je stejný, jakým naši partneři pohlíží na nás," dodal.

Spojené státy rovněž přesouvají více vybavení do Evropy, včetně vozidel a zbraní mířících do Belgie, Nizozemska, Německa a Polska, které budou moci okamžitě využít nově přicházející američtí vojáci namísto toho, aby museli čekat týdny na to, až tanky a nákladní auta dorazí z amerických základen.

Bývalý velvyslanec USA při NATO Douglas Lute se domnívá, že "novým normálem" aliance by mělo být další posílení toho, co NATO udělalo po anexi Krymu. Nový přístup bude zřejmě pevně stanoven v novém hlavním strategickém dokumentu NATO, který členské státy přijmou v červnu na summitu v Madridu.

"Budeme svědky tlaku na navýšení bojových schopností, jednak abychom ujistili východní spojence a také abychom vyslali ještě výraznější odstrašující zprávu Rusku," řekl Lute. Mezinárodní bojové jednotky v Pobaltí a Polsku - které nyní čítají dohromady asi 5000 vojáků - by podle něj měly být výrazně posíleny. Očekává rovněž "předsunutí sofistikovanějších protivzdušných systémů", včetně systému Patriot a dalších v Polsku a Pobaltí. A v Evropě bude asi také připraveno více amerických zbraní a vojenského vybavení. Více jednotek NATO bude pobývat v Rumunsku, Bulharsku, na Slovensku a v Maďarsku.

NATO však stejně jako za studené války bude muset nadále komunikovat s Ruskem, aby se vyhnulo riziku nehod s potenciálně ničivými následky. "NATO má určitou zodpovědnost dělat něco víc, než jen držet Rusko v odstupu," řekl Adam Thompson, bývalý velvyslanec Británie při NATO. "Jde o uřízení nevyhnutelné strategické nestability," dodal.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize NATO Rusko Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

před 4 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

před 5 hodinami

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství

Nejméně pět ruských regionů se rozhodlo zrušit vojenské přehlídky k oslavě Dne vítězství, kterým si Rusko připomíná sovětské vítězství nad nacistickým Německem dne 9. května. Tato opatření jsou reakcí na hrozbu útoků z Ukrajiny, s níž Rusko vede více než dva roky válečný konflikt, informoval server The Moscow Times.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy