NÁZOR – Světová zdravotnická organizace (WHO) loni 11. března oznámila, že krize související s covidem-19 přerostla v pandemii, a to za situace, kdy se nemoc vyskytla ve 114 zemích, prokazatelně se nakazilo 121,5 tisíce lidí a evidováno bylo na 4 tisíce obětí, připomíná expert na politickou komunikaci Darren Lilleker v komentáři pro server The Conversation. Profesor z Bournemouth University dodává, že o rok později je registrováno přes 115 milionů nakažených a přes 2,5 milionu mrtvých.
„Pandemie není slovo, které se užívá lehkovážně a bezhlavě,“ cituje profesor prohlášení ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse pronesené před rokem. Sám konstatuje, že během roku ale osud mnoha zemí závisel na tom, jaká slova tamní politici volili.
Dopad pandemie je bezprecedentní a vlády čelí výzvě, jak si poradit s vážnou, ale nepředvídatelnou hrozbou pro životy lidí, uvádí politolog. Dodává, že některé vlády reagovaly lépe. Sám je spoluautorem studie, která hodnotila, jak 27 zemí reagovalo na příchod viru a první vlnu a jak tamní vlády komunikovaly s občany.
Na analýze se podíleli experti ze zkoumaných zemí, kteří hodnotili komunikační styl jednotlivých vlád, zveřejňování informací o koronaviru a reakci občanské společnosti, přičemž srovnávali tyto reakce s počtem mrtvých v konkrétních zemích, nastiňuje Lilleker. Shrnuje, že studie odhalila různorodost reakcí a naznačila, že zvládání pandemie v jednotlivých zemích odráží zažité vzorce vládního jednání.
Při zprávách o šíření koronaviru napříč hranicemi musela být domácí preventivní opatření pečlivě vysvětlována, uvádí profesor. Přiznává, že WHO se v tomto směru ukázala jako nepřipravená, poskytovala protichůdné a chybné informace o mezinárodním cestování - včetně čínské provincie Chu-pej - či účinnosti roušek.
Hodně tak záviselo na sdělení jednotlivých politiků občanům, jaké hrozbě čelí, konstatuje politolog. Zmiňuje názor expertů na krizový management a sociálních psychologů, že v komunikaci během zdravotní krize je důležitá jednoznačnost a empatie. „Takže, kdo si vedl dobře a kdo propadl?“ táže se Lilleker.
Jižní Korea a Ghana
Studie identifikovala dvě země, kde komunikace zafungovala velmi dobře, poukazuje odborník. Vysvětluje, že Jižní Korea se vyhnula lockdownu díky jasnému sdělení, že covid-19 je hrozba, které přišlo již v lednu 2020, přičemž jej doprovázelo doporučení nosit roušky a představení aplikací na trasování kontaktů.
Každá změna oficiální úrovně ohrožení byla doprovázena radami ohledně sociálních kontaktů a byla pečlivě objasňovaná vedoucí jihokorejského centra pro infekční nemoci Jong Eun-kyeong, která na základě příkladů změn vlastního chování ukazovala, jak mohou nová doporučení fungovat v praxi, poukazuje politolog. Doplňuje, že takto transparentní přístup zvolil i ghanský prezident Nana Akufo-Addo.
Akufo-Addo přijal zodpovědnost za koronavirová opatření, pečlivě každé z nich vysvětloval a byl upřímný ohledně výzev, které zemi čekají, upozorňuje profesor. Podotýká, že empatie ghanskému prezidentovi vynesla uznání doma i ve světě. „Víme, jak znovu oživit ekonomiku. To, co neumíme, je oživovat lidi,“ cituje autor komentáře Nanova slova.
Brazílie, Velká Británie a Indie
Jižní Korea a Ghana přijaly konsistentní rétoriku ohledně hrozeb pandemie a jejich zmírňování, hůře si naopak vedly země, které obyvatelstvo uklidňovaly a o hrozbě koronaviru vysílaly nekonsistentní zprávy, deklaruje Lilleker. Jako příklad uvádí britského premiéra Borise Johnsona, který ještě v březnu 2020 - tři týdny před tím, než v zemi vyhlásil lockdown a sám se nemocí nakazil - covid-19 zlehčoval a tvrdil, že si navzdory doporučení expertů potřásal rukou s infikovanými lidmi. Dnes má Británie jeden z nejvyšších počtů obětí na počet obyvatel na světě, dodává politolog.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Také brazilský prezident Jair Bolsonaro, který rovněž prodělal covid-19, ve snaze vyhnout se plnému lockdownu volal po pokračování běžného života, stavěl se proti radám expertů a polarizoval společnost dle politického přesvědčení, připomíná akademik. To podle něj oslabilo důvěru Brazilců v oficiální informace, přispělo k šíření dezinformací a z dodržování opatření učinilo ideologickou, nikoliv zdravotní otázku.
Proti tomu indický premiér Narendra Módí vyhlásil tvrdý lockdown s pouhým čtyřhodinovým předstihem, což vyvolalo vnitřní migrační krizi, kdy chudí pracující opouštěli města a vydávali se na tisícikilometrové pochody do svých venkovských domovů, uvádí politolog. Dodává, že lidé se pochopitelně více báli ztráty střechy nad hlavou a hladovění než šíření nemoci v zemi.
„Žádná z těchto odpovědí dobře nezvážila, jaký bude mít koronavirus dopad na společnost, ani to, že důvěru si lze získat konzistentností,“ píše Lilleker. Tvrdí, že chabé výsledky uvedených zemí částečně odráží chyby tamních politiků.
Smůla, nebo chybný úsudek?
Průběh pandemie nebyl zajisté pouze důsledkem způsobu komunikace politiků, roli sehrály také úroveň zdravotnictví a demografie, přičemž nejvíce zasaženy byly globální dopravní uzly a oblíbené destinace jako Londýn, New York, či Paříž, připouští odborník. Dodává, že moudré bylo uzavřít hranice, ačkoliv to WHO nedoporučovala.
„Přesto je evidentní, že politici, kteří zaujali jasný, včasný, expertní, srozumitelný a empatický přístup, si vedli lépe ve smyslu přijetí veřejností a dokázali zmírnit nejhorší dopady viru,“ tvrdí Lilleker. Deklaruje, že ti, kdo virus politizovali, prezentovali nezkrotný optimismus nebo se uchylovali k rozhodování na poslední chvíli, stojí zpravidla v čele zemí, které evidují nejvíce nákaz a úmrtí.
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Jižní Korea , Ghana , Velká Británie , Brazílie , Indie
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 25 minutami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 28 minutami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 1 hodinou
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 1 hodinou
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 1 hodinou
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 3 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Zatčení náměstka ministra obrany Timura Ivanova signalizuje souboj o zdroje a moc uvnitř ruské elity na počátku nového prezidentského období Vladimira Putina.
Zdroj: Radek Novotný