Svět o 30 letech demokracie v Česku: Postkomunistická Evropa se bojí ohrožení

30. výročí Sametové revoluce klepe na dveře a pražskou Národní třídu opět zaplaví davy obránců svobody a demokracie. 17. listopad se totiž s velkou pravděpodobností ponese v duchu protestů proti vládě Andreje Babiše tolerované komunisty a obav z příchodu nové diktatury. A nejen u nás! Euronews.com informoval, že i další postkomunistické země nejsou se současnou situací spokojené.

Vražda slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové a s ní související ohrožení svobodných médií na Slovensku, čím dál více se stupňující autoritářství polské vládní strany PiS, včetně útoků na nezávislou justici, Triumf Die Linke a AfD v Durynsku a v neposlední řadě také oligarchizace Česka a Maďarska reprezentovaná osobnostmi Andreje Babiše a Viktora Orbána. Deník New York Times totiž informoval o zneužívání dotací z jejich strany. Problémy se však nevyhýbají ani Rumunům a Bulharům. 

Studie Nadace Open Society zabývající se vývojem v postkomunistické Evropě se zúčastnilo více než 12 500 lidí ze sedmi zemí Bulharska, Česka, Německa, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. "Zaznamenali jsme vysokou míru nedůvěry občanů zemí střední a východní Evropy v politické představitele, obav z ohrožení demokracie, ale také frustrace z vývoje po pádu železné opony," stojí v její analýze. Lidé měli zřejmě velká očekávání, která se nenaplnila.

Zpráva ke zpracované studii rovněž varuje před ohrožením demokratických institucí a těžce vydobytých svobod. Více než polovina respondentů ve všech sledovaných zemích zastávala názor, že demokracii nejvíc ohrožuje starší generace narozená před rokem 1946, která se nedokázala adaptovat na novou dobu. Je ale pravda, že antisystémové strany volí i mladší ročníky.

V ČR se ostatně v 90. letech předpokládalo, že komunistům postupně odejde voličská základna, což se nakonec nestalo, a KSČM přežila celých 30 let od Sametové revoluce. Proč? Protože se stala "kontejnerem" pro protestní hlasy mladších ročníků. Navíc si vybudovala i své demokratičtější křídlo reprezentované reformním komunistou Jiřím Dolejšem, který se mohl jevit jako přijatelnější volba pro zklamané voliče ČSSD.

V Bulharsku, Rumunsku a Maďarsku uvedla většina dotázaných, že volby v jejich zemi nejsou svobodné a demokratické. U Bulharů to bylo 76 %. 66 % Maďarů navíc řeklo, že se bojí veřejně kritizovat vládu. Mnoho dotázaných také nevěří v právního stát. Jako by železná opona svým způsobem pořád stála. Evropa je stále rozdělená na západ a východ. 

V průměru 63 % respondentů zastávalo názor, že jim jejich vlády neposkytují pravdivé informace. Nejvíc jich bylo na Slovensku, kde takový názor zastávalo 72 % Slováků. Jednalo se zpravidla o mladší ročníky (méně než 40 let). Naopak ti, kteří pamatují pád berlínské zdi, zastávají jiný postoj, a myslí si, že se kvalita informovanosti a hlavně pravdivosti zveřejňovaných zpráv za posledních 30 let výrazně zlepšila.

Za pozitivní lze nicméně označit fakt, že existuje většinová shoda na prospěšnosti občanských společností, které mají podporu všech generací, včetně té nejmladší známé jako Generace Z. Více než dvě třetiny respondentů uvedly, že se v posledních 12 letech nějakým způsobem angažovaly. Největší obavy o svobodu a demokracii vyslovily právě nejmladší ročníky, ačkoliv totalitu nezažily ani v plenkách.

Související

Michail Gorbačov Komentář

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 
Tomáš Řepa Rozhovor

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 

Více souvisejících

studená válka Berlínská zeď sametová revoluce 17. listopad 1989 demokracie

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 41 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy