Berlín v tom nebyl sám. Rozdělená byla i Vídeň. Proč v ní nevyrostla zeď?

Byl Berlín skutečně jediným městem rozděleným na západ a východ? Svým způsobem ano. Podobný osud nicméně hrozil i rakouské Vídni, kterou po druhé světové válce taktéž spravovaly vítězné mocnosti. Čemu mohou Vídeňané vděčit, že jejich město taktéž nerozdělila zeď? A proč se Rakousko nestalo součástí Východního bloku, když je z velké části osvobodil SSSR? O tom informoval Timetravel-Vienna.at.

Rakousko bylo v březnu 1938 anektováno Nacistickým Německem. Za zmínku stojí, že za podpory většiny jeho občanů. Navzdory tomuto faktu, jakož i rakouskému angažmá v holocaustu (až 40 % dozorců ve vyhlazovacích táborech byli Rakušané), mělo po 2. světové válce spíše status "nevinné" oběti. Tak jako tak si jej stejně jako Německo rozdělili spojenci do čtyř okupačních zón. Dolní Rakousy, část Horních Rakous (severně od Dunaje) a Burgenland spravoval SSSR a zbytek USA, Velká Británie a Francie.

Hlavní město Vídeň mělo čtyřmocenský status. Podobně jako Berlín je spravovali Sověti, Američané, Britové a Francouzi. Možná, že kdyby nebylo podpisu Rakouské státní smlouvy z roku 1955, který znamenal stažení veškerých vojsk z rakouského území, hrozil by Vídeňanům stejný osud, jaký zažili Berlíňané. Proto se nelze divit slovům, která pronesl tehdejší ministr zahraničí Leopold Figl (ÖVP) na balkoně Belvederu: "Österreich ist Frei! (Rakousko je svobodné!)"

Jedním z důvodů, proč Rakousko nikdy nespadlo do sovětské sféry vlivu, případně nebylo po německém vzoru rozděleno na východní a západní, byla nízká podpora tamních komunistů. Zatímco v posledních svobodných volbách v poválečném Československu získali 40 %, v Rakousku jenom 5. Dále je třeba zmínit, že díky spolupráci dvou nejsilnějších politických stran lidovců a socialistů se podařilo prosadit potřebné reformy, včetně denacifikace státní správy a hospodářské obnovy. Rakušané tedy komunismu na rozdíl od Čechoslováků příliš nefandili a dělali vše proto, aby znovu získali ztracenou autonomii.

Rozdělené Rakousko a Vídeň 1945-55

Jaké byly poměry v poválečné Vídni až do podpisu Státní smlouvy v roce 1955? Svým způsobem stejné jako ve většině evropských měst. Vídeň byla rozbombardovaná a trpěla nedostatkem jídla. Zpočátku v ní byla přítomná pouze vojska Rudé armády. Američané, Francouzi a Britové přišli až v září 1945, kdy po japonské kapitulaci definitivně skončila 2. světová válka. Po rozdělení Rakouska a Vídně do čtyř zón a sektorů byl výrazně omezen volný pohyb osob. Cestovat mezi jednotlivými částmi směli pouze držitelé speciálních propustek vystavených v angličtině, ruštině, francouzštině a němčině. 

Bez regulací se neobešel ani dovoz a vývoz zboží. To ale nezabránilo tomu, aby se válkou zpustošené Rakousko a Vídeň pomalu nezačaly hospodářsky i kulturně vzpamatovávat, a kdy se hlavně ukázaly rozdíly mezi západem a východem. Nejvíc patrné to bylo hlavně ve Vídni, která stejně Berlín byla v tomto směru mnohem víc propojená. Američané do své části města přivezli kromě důležitých záchranných balíčků UNRRA také žvýkačky a tabák. Francouzům se zase podařilo obohatit Vídeň módou a uměním.

Rakušané byli tedy v téměř identickém postavení jako Němci před stavbou Berlínské zdi. Poměry poválečné a rozdělené Vídně nejlépe vystihl britský špionážní film Třetí muž, jenž režíroval Carol Reed. Většina děje je soustřeďována na Centrální hřbitov a Náměstí Praterstern. Zde byly perfektně znázorněny případy pašování západního zboží prostřednictvím kanalizace. Opravdu velmi těžko utajíte diametrální rozdíl mezi jednotlivými částmi města, pokud je nerozdělíte zdí a ostnatým drátem. 

Vídeň a potažmo i celé Rakousko by tedy skutečně nebýt podpisu Rakouské státní smlouvy v roce 1955 mohly počítat nejen s faktickým vznikem dvou států, nýbrž i z výstavbou potenciální vídeňské zdi. Poměry by se totiž nijak nelišily od německých a SSSR by rovněž nerad riskoval dalšího odlivu rakouské inteligence prostřednictvím Vídně na západ. Mluvíme teď o neexistujícím scénáři, kdy by komunisté měli v Rakousku větší podporu, a kdyby Rakušané měli status poraženého, nikoliv osvobozeného. Dalo by se tedy říct, že Rakušané měli takříkajíc kliku.

Nízká podpora komunistů, postavení oběti 2. světové války a hlavně výměna sovětského vedení po Stalinově smrti mu skutečně pomohli stát se součástí západního bloku. Jednou z podmínek rakouské samostatnosti byla neutralita, která v jisté podobě platí dodnes, protože Rakousko jako jedna z mála evropských zemí nikdy nevstoupilo do NATO. Další zemí, kterou se podařilo ochránit před existencí ve Východním bloku, je Finsko. To ale vzhledem ke své podpoře Nacistického Německa muselo svojí politiku výrazně přizpůsobovat sovětským zájmům.

Související

Michail Gorbačov Komentář

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 
Tomáš Řepa Rozhovor

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 

Více souvisejících

studená válka 30 let od sametové revoluce Berlínská zeď Rakousko Vídeň, Rakousko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 1 hodinou

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy