Byl Berlín skutečně jediným městem rozděleným na západ a východ? Svým způsobem ano. Podobný osud nicméně hrozil i rakouské Vídni, kterou po druhé světové válce taktéž spravovaly vítězné mocnosti. Čemu mohou Vídeňané vděčit, že jejich město taktéž nerozdělila zeď? A proč se Rakousko nestalo součástí Východního bloku, když je z velké části osvobodil SSSR? O tom informoval Timetravel-Vienna.at.
Rakousko bylo v březnu 1938 anektováno Nacistickým Německem. Za zmínku stojí, že za podpory většiny jeho občanů. Navzdory tomuto faktu, jakož i rakouskému angažmá v holocaustu (až 40 % dozorců ve vyhlazovacích táborech byli Rakušané), mělo po 2. světové válce spíše status "nevinné" oběti. Tak jako tak si jej stejně jako Německo rozdělili spojenci do čtyř okupačních zón. Dolní Rakousy, část Horních Rakous (severně od Dunaje) a Burgenland spravoval SSSR a zbytek USA, Velká Británie a Francie.
Hlavní město Vídeň mělo čtyřmocenský status. Podobně jako Berlín je spravovali Sověti, Američané, Britové a Francouzi. Možná, že kdyby nebylo podpisu Rakouské státní smlouvy z roku 1955, který znamenal stažení veškerých vojsk z rakouského území, hrozil by Vídeňanům stejný osud, jaký zažili Berlíňané. Proto se nelze divit slovům, která pronesl tehdejší ministr zahraničí Leopold Figl (ÖVP) na balkoně Belvederu: "Österreich ist Frei! (Rakousko je svobodné!)"
Jedním z důvodů, proč Rakousko nikdy nespadlo do sovětské sféry vlivu, případně nebylo po německém vzoru rozděleno na východní a západní, byla nízká podpora tamních komunistů. Zatímco v posledních svobodných volbách v poválečném Československu získali 40 %, v Rakousku jenom 5. Dále je třeba zmínit, že díky spolupráci dvou nejsilnějších politických stran lidovců a socialistů se podařilo prosadit potřebné reformy, včetně denacifikace státní správy a hospodářské obnovy. Rakušané tedy komunismu na rozdíl od Čechoslováků příliš nefandili a dělali vše proto, aby znovu získali ztracenou autonomii.
Rozdělené Rakousko a Vídeň 1945-55Jaké byly poměry v poválečné Vídni až do podpisu Státní smlouvy v roce 1955? Svým způsobem stejné jako ve většině evropských měst. Vídeň byla rozbombardovaná a trpěla nedostatkem jídla. Zpočátku v ní byla přítomná pouze vojska Rudé armády. Američané, Francouzi a Britové přišli až v září 1945, kdy po japonské kapitulaci definitivně skončila 2. světová válka. Po rozdělení Rakouska a Vídně do čtyř zón a sektorů byl výrazně omezen volný pohyb osob. Cestovat mezi jednotlivými částmi směli pouze držitelé speciálních propustek vystavených v angličtině, ruštině, francouzštině a němčině.
Bez regulací se neobešel ani dovoz a vývoz zboží. To ale nezabránilo tomu, aby se válkou zpustošené Rakousko a Vídeň pomalu nezačaly hospodářsky i kulturně vzpamatovávat, a kdy se hlavně ukázaly rozdíly mezi západem a východem. Nejvíc patrné to bylo hlavně ve Vídni, která stejně Berlín byla v tomto směru mnohem víc propojená. Američané do své části města přivezli kromě důležitých záchranných balíčků UNRRA také žvýkačky a tabák. Francouzům se zase podařilo obohatit Vídeň módou a uměním.
Rakušané byli tedy v téměř identickém postavení jako Němci před stavbou Berlínské zdi. Poměry poválečné a rozdělené Vídně nejlépe vystihl britský špionážní film Třetí muž, jenž režíroval Carol Reed. Většina děje je soustřeďována na Centrální hřbitov a Náměstí Praterstern. Zde byly perfektně znázorněny případy pašování západního zboží prostřednictvím kanalizace. Opravdu velmi těžko utajíte diametrální rozdíl mezi jednotlivými částmi města, pokud je nerozdělíte zdí a ostnatým drátem.
Vídeň a potažmo i celé Rakousko by tedy skutečně nebýt podpisu Rakouské státní smlouvy v roce 1955 mohly počítat nejen s faktickým vznikem dvou států, nýbrž i z výstavbou potenciální vídeňské zdi. Poměry by se totiž nijak nelišily od německých a SSSR by rovněž nerad riskoval dalšího odlivu rakouské inteligence prostřednictvím Vídně na západ. Mluvíme teď o neexistujícím scénáři, kdy by komunisté měli v Rakousku větší podporu, a kdyby Rakušané měli status poraženého, nikoliv osvobozeného. Dalo by se tedy říct, že Rakušané měli takříkajíc kliku.
Nízká podpora komunistů, postavení oběti 2. světové války a hlavně výměna sovětského vedení po Stalinově smrti mu skutečně pomohli stát se součástí západního bloku. Jednou z podmínek rakouské samostatnosti byla neutralita, která v jisté podobě platí dodnes, protože Rakousko jako jedna z mála evropských zemí nikdy nevstoupilo do NATO. Další zemí, kterou se podařilo ochránit před existencí ve Východním bloku, je Finsko. To ale vzhledem ke své podpoře Nacistického Německa muselo svojí politiku výrazně přizpůsobovat sovětským zájmům.
Související
Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let
Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ
studená válka , 30 let od sametové revoluce , Berlínská zeď , Rakousko , Vídeň, Rakousko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
před 1 hodinou
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
před 2 hodinami
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
před 3 hodinami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 3 hodinami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 4 hodinami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 4 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 5 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 5 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 6 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 6 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 7 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 7 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 8 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 8 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 9 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 9 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 10 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 10 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 10 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě