Jak rok 1989 změnil svět?

Je tomu už 30 let, co se zhroutila berlínská zeď, betonové monstrum, které rozdělilo německou metropoli na západ a východ. Její výstavba se v srpnu 1961 stala se jedním ze symbolů studené války rozdělujícím nejen svět, ale i celé město. Britská rozhlasová stanice BBC připomněla vývoj následující po jejím pádu.

Nejprve je třeba si připomenout, co vlastně předcházelo samotnému rozdělení Berlína. Poražené Nacistické Německo bylo po 2. světové válce rozděleno do čtyř okupačních zón vítězných mocností Velké Británie, USA, Francie a Sovětského svazu. Jinak tomu nebylo ani v případě jeho hlavního města, které se dostalo pod americkou, britskou, francouzskou a sovětskou správu - čtyřmocenský status.

Zatímco Američané, Britové a Francouzi spravovali své okupační zóny a berlínské sektory ve vzájemné shodě, Sovětský svaz si počínal jinak. Začalo docházet ke střetu mezi kapitalistickým Západem a komunistickým Východem. To vyústilo nejen v následný vznik NSR a NDR neboli Západního a Východního Německa, nýbrž i měnové spory. Nová západoněmecká marka neměla původně platit pro celý Berlín, který měl bez ohledu na sektor platit novou východoněmeckou markou.

S tím se ale západní mocnosti nehodlaly smířit a provedly měnovou reformu i ve svých berlínských sektorech. Sověti na to zareagovali přerušením elektrických dodávek do západní části Berlína a znepřístupněním veškerých vodních a pozemních cest do ní. Tak začala takzvaná první berlínská krize, která ale trvala pouhý rok díky zásobování Západního Berlína leteckým mostem, který jako jediný zůstal nedotčený.

V letech 1949-1961 v Berlíně ještě žádná zeď nestála. Ačkoliv na hranici mezi Západním a Východním Německem vyrostla železná opona, mohli ti, kterým se komunistický režim nezamlouval, odejít přes volně přístupný Berlín. NDR tak během 50. let opustilo mnoho představitelů tehdejší inteligence. Západoněmeckou ekonomiku to živilo, zatímco východ zaostával. To se stalo předzvěstí druhé berlínské krize 1958-1961, která skončila právě výstavbou berlínské zdi, která na celých 28 rozdělila nejen město, ale i celé rodiny a přátele.

Jak berlínská zeď padla?

Pokud jde o samotný pád berlínské zdi, tak tomu předcházel celkový vývoj v zemích Východního bloku, včetně NDR. Masy Východních Němců tehdy utíkaly přes Velvyslanectví NSR na západ. V Polsku se hlásila o slovo Solidarita a v Maďarsku se režim pomalu a jistě hroutil. Sovětský vůdce Michail Gorbačov do tohoto dění už nijak nezasahoval. Jako by si sám uvědomoval, že dosavadní systém nemá budoucnost. Už v 80. proslul svými reformami známými jako perestrojka.

Ústřední výbor Sjednocené socialistické strany (SED) proto uvažoval o určité liberalizaci poměrů, včetně otevření cest na Západ, ale pouze za určitých podmínek. To si ale špatně vysvětlil člen komunistického politbyra Günter Shabowski, který to překvapeným Východním Němcům vysvětlil jako okamžité otevření hranic. Nelze se proto divit, že se davy lidí vydaly směrem k berlínským hranicím s požadavkem okamžitého otevření cesty na druhou stranu. Samotná zeď padla stejně rychle jako vyrostla. V dnešním Berlíně zůstaly zachovány pouze její části.

3. prosince 1989 se sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident George Bush během svého setkání na Maltě shodli, že Studená válka končí, a že se otevírá nová cesta vzájemných diplomatických vztahů. Do té doby se zhroutil komunistický režim i v socialistickém Československu. V Rumunsku byl popraven dosavadní komunistický diktátor Nicolae Ceausescu.

Země bývalého Východního bloku tak čekala nová éra, s níž bohužel přišly komplikace s přechodem z centrálně plánované ekonomika na tržní hospodářství, které například v Rusku vyvrcholily státním bankrotem. Konflikt Západ-Východ vystřídal nástup islámského terorismu v souvislosti s 11. zářím 2011 a Válkou v Jugoslávii. 

Související

Frank-Walter Steinmeier.

Německo si připomíná osudové datum, podle Steinmeiera spojuje slzy i radost

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. Dnes to prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.

Více souvisejících

Berlínská zeď studená válka Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 30 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní

V Česku v souvislosti s nárůstem počtu případů černého kašle v letošním roce výrazně stoupl zájem o očkování. Ministerstvo zdravotnictví ve středu na sociální síti X uvedlo, že probíhají jednání o dodávce dalších vakcín. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy