Rusko v neděli čekají komunální volby, v nichž se rozhodne o gubernátorech 19 krajů a oblastí a o složení téměř čtyřiceti republikových, krajských, oblastních a městských zastupitelstev. Zdaleka největší pozornost vyvolává hlasování v Moskvě, kde volební kampaň doprovázely demonstrace za účasti desítek tisíc lidí.
V Moskvě bude mít přes sedm milionů lidí možnost vybrat mezi 225 kandidáty 45 členů nového městského zastupitelstva. Městská volební komise se postarala o selekci uchazečů, když z boje o radnici vyřadila 56 kandidátů včetně známých opozičních aktivistů. Důvodem byly údajné nesrovnalosti v seznamech podpisů, které je povinen při registraci předložit každý z kandidátů, pokud ho do boje nevyslala některá z parlamentních stran.
Žalobu na postup volebních komisařů podalo 23 lidí, mezi nimiž jsou v Rusku známá jména protikremelských politiků Julije Galjaminové, otce a syna Gudkovových, Ljubov Sobolové, Konstantina Jankauskase nebo Ilji Jašina. U soudu si - na třetí pokus - nakonec vymohl právo kandidovat jediný z odmítnutých, veterán liberálního hnutí Jabloko Sergej Mitrochin.
Nespokojenost opozice vyústila koncem července a v srpnu v sérii protestních demonstrací, radnicí většinou nepovolených. Následoval překvapivě tvrdý policejní zásah, při němž bylo zadrženo kolem 1500 lidí. Deset lidí bylo obžalováno z organizování nepokojů, pět z nich už dostalo několikaleté tresty.
Neobvykle vysokou pozornost k moskevským komunálním volbám ale neúčast opozičních vůdců neoslabila. Jen místo sledování volebních výsledků opozice budou politologové i Kreml s napětím očekávat bilanci prorežimních kandidátů, jejichž výsledek analytici označují za nejistý.
Vážným varováním byly minulé místní volby v září 2018, v nichž vládní strana Jednotné Rusko v několika regionech překvapivě neuspěla, v jednom její kandidát boj o post gubernátora vzdal a v dalším byly kvůli podvodům volby zrušeny.
Hospodářské problémy, nepopulární důchodová reforma a slábnoucí vlastenecké nadšení po anexi Krymu vedly nejen k propadu popularity prezidenta Vladimira Putina, ale i vládní strany Jednotné Rusko. V Moskvě situace dospěla tak daleko, že kremelská strana formálně do voleb žádného kandidáta nepostavila, aby nebyl kompromitován jejím jménem. Všichni kandidují jako nezávislí, z finančních účtů napojených na Jednotné Rusko nicméně podle opozičních médií dostali na kampaň 800 milionů rublů (284 milionů Kč).
Nervozita podle informovaných novinářů ovládla i Kreml. V médiích se objevily zprávy, že pokud nedělní volby nebudou pro Jednotné Rusko úspěšné, hodlá Putinův tým prosadit volební reformu, která by radikálně změnila systém hlasování v parlamentních volbách. Ty příští se budou konat v roce 2021 a kolaps by mohl mít pro vládnoucí elitu těžší následky, než případný neúspěch voleb komunálních.
Jestliže Jednotné Rusko v nedělních volbách nezíská v průměru aspoň 40 procent hlasů v obvodech s hlasováním podle partajních seznamů, stane se podle nepotvrzených zpráv z Kremlu volební reforma aktuální. Zatímco nyní se v Rusku polovina postů ve Státní dumě obsazuje v jednomandátových obvodech a polovina ze stranických kandidátek, napříště by měl být poměr 75 ku 25.
Snížení váhy stranických seznamů by mělo propad popularity Jednotného Ruska zmírnit, spekulují média. V minulých volbách v roce 2016 zajistily vládní straně většinu v dolní parlamentní komoře právě výsledky v jednomandátových obvodech.
Zachování dominantních parlamentních pozic Jednotného Ruska je důležité i pro Putina, jehož čtvrtý prezidentský mandát končí v roce 2024. "Ať šéf Kremlu zvolí jakýkoli scénář pro další setrvání u moci, mít parlament pod kontrolou se vždycky hodí," konstatoval ruský novinář a politolog Ivan Davydov.
Související
Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska
Putin se po volbách dočkal gratulací od prvního významného západního politika
volby v Rusku , Moskva , Demonstrace v Rusku
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 1 hodinou
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 2 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 3 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 4 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
Zástupci jak koalice, tak opozice se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na potřebě prodlužovat věk odchodu do důchodu. Vedla se diskuze i ohledně způsobu výpočtu této změny.
Zdroj: Karolína Svobodová