Rusko čekají komunální volby, Kreml má z výsledků obavy

Rusko v neděli čekají komunální volby, v nichž se rozhodne o gubernátorech 19 krajů a oblastí a o složení téměř čtyřiceti republikových, krajských, oblastních a městských zastupitelstev. Zdaleka největší pozornost vyvolává hlasování v Moskvě, kde volební kampaň doprovázely demonstrace za účasti desítek tisíc lidí.

V Moskvě bude mít přes sedm milionů lidí možnost vybrat mezi 225 kandidáty 45 členů nového městského zastupitelstva. Městská volební komise se postarala o selekci uchazečů, když z boje o radnici vyřadila 56 kandidátů včetně známých opozičních aktivistů. Důvodem byly údajné nesrovnalosti v seznamech podpisů, které je povinen při registraci předložit každý z kandidátů, pokud ho do boje nevyslala některá z parlamentních stran.

Žalobu na postup volebních komisařů podalo 23 lidí, mezi nimiž jsou v Rusku známá jména protikremelských politiků Julije Galjaminové, otce a syna Gudkovových, Ljubov Sobolové, Konstantina Jankauskase nebo Ilji Jašina. U soudu si - na třetí pokus - nakonec vymohl právo kandidovat jediný z odmítnutých, veterán liberálního hnutí Jabloko Sergej Mitrochin.

Nespokojenost opozice vyústila koncem července a v srpnu v sérii protestních demonstrací, radnicí většinou nepovolených. Následoval překvapivě tvrdý policejní zásah, při němž bylo zadrženo kolem 1500 lidí. Deset lidí bylo obžalováno z organizování nepokojů, pět z nich už dostalo několikaleté tresty.

Neobvykle vysokou pozornost k moskevským komunálním volbám ale neúčast opozičních vůdců neoslabila. Jen místo sledování volebních výsledků opozice budou politologové i Kreml s napětím očekávat bilanci prorežimních kandidátů, jejichž výsledek analytici označují za nejistý.

Vážným varováním byly minulé místní volby v září 2018, v nichž vládní strana Jednotné Rusko v několika regionech překvapivě neuspěla, v jednom její kandidát boj o post gubernátora vzdal a v dalším byly kvůli podvodům volby zrušeny.

Hospodářské problémy, nepopulární důchodová reforma a slábnoucí vlastenecké nadšení po anexi Krymu vedly nejen k propadu popularity prezidenta Vladimira Putina, ale i vládní strany Jednotné Rusko. V Moskvě situace dospěla tak daleko, že kremelská strana formálně do voleb žádného kandidáta nepostavila, aby nebyl kompromitován jejím jménem. Všichni kandidují jako nezávislí, z finančních účtů napojených na Jednotné Rusko nicméně podle opozičních médií dostali na kampaň 800 milionů rublů (284 milionů Kč).

Nervozita podle informovaných novinářů ovládla i Kreml. V médiích se objevily zprávy, že pokud nedělní volby nebudou pro Jednotné Rusko úspěšné, hodlá Putinův tým prosadit volební reformu, která by radikálně změnila systém hlasování v parlamentních volbách. Ty příští se budou konat v roce 2021 a kolaps by mohl mít pro vládnoucí elitu těžší následky, než případný neúspěch voleb komunálních.

Jestliže Jednotné Rusko v nedělních volbách nezíská v průměru aspoň 40 procent hlasů v obvodech s hlasováním podle partajních seznamů, stane se podle nepotvrzených zpráv z Kremlu volební reforma aktuální. Zatímco nyní se v Rusku polovina postů ve Státní dumě obsazuje v jednomandátových obvodech a polovina ze stranických kandidátek, napříště by měl být poměr 75 ku 25.

Snížení váhy stranických seznamů by mělo propad popularity Jednotného Ruska zmírnit, spekulují média. V minulých volbách v roce 2016 zajistily vládní straně většinu v dolní parlamentní komoře právě výsledky v jednomandátových obvodech.

Zachování dominantních parlamentních pozic Jednotného Ruska je důležité i pro Putina, jehož čtvrtý prezidentský mandát končí v roce 2024. "Ať šéf Kremlu zvolí jakýkoli scénář pro další setrvání u moci, mít parlament pod kontrolou se vždycky hodí," konstatoval ruský novinář a politolog Ivan Davydov.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 

Více souvisejících

volby v Rusku Moskva Demonstrace v Rusku

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 4 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst

Zástupci jak koalice, tak opozice se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na potřebě prodlužovat věk odchodu do důchodu. Vedla se diskuze i ohledně způsobu výpočtu této změny. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy