NÁZOR: Rusko své imperiální ambice nikdy neopustí, kritizuje politolog

Zájmy obklopující Rusko rozdělují západní svět, domnívá se politolog Šarūnas Liekis z litevské Univerzity Vytautase Velkého. V komentáři pro server National Interest se kloní k názoru, že po ženevském pokusu Spojených států a Ruska dosáhnout konsensu skrze nejjednodušší otázky, bude o stabilní a předvídatelné vztahy s Moskvou usilovat i EU.

Komplexnější problémy

Ženevský summit cílil na stabilní strategický dialog, který by byl v budoucnu obezřetný, ale zároveň pevný, míní odborník. Dodává, že debaty mezi Washingtonem a Moskvou o lidských právech, demokracii a na pravidlech založeném mezinárodním řádu byly jen praktické a normativní.

"EU nevstoupila do žádné z těchto otázek," pokračuje Liekis. Upozorňuje však, že napětí mezi členy sedmadvacítky a Ruskem má komplexnější povahu, jelikož zahrnuje hraniční spory, historické nároky a zásadní nepoměr síly na východní hranici Unie.

Je proto jednoznačné, že trvalá, odhodlaná a konsistentní podpora EU a NATO svým východním členům má prioritní důležitost, deklaruje autor komentáře. Pokládá otázku, zda mohou být vztahy s Ruskem skutečně stabilní a předvídatelné, pokud Moskva využívá politiku kontroly a vlivu coby nástroje k budování svého mezinárodního statutu.

Ruské prosazování "národních zájmů" hodnotí politolog jako pouhé vykonstruované dilema strategické stability v Evropě, které lze dle moskevského narativu vyřešit jediným způsobem, a to uznáním ruské sféry vlivu a omezením přítomnosti NATO, Spojených států a nakonec i nezávislosti některých zemí EU.

"Rusko-ukrajinský konflikt z roku 2014 můžeme považovat za příležitost zaměřit se na způsoby uznání ruských zájmů a (ruského) postavení v zemím sousedících s Ruskem," pokračuje Liekis. Vyzdvihuje, že i díky tomu neexistuje realistická šance na dosažení konsensu mezi východními členy EU a Moskvou.

Jakékoliv potenciální posílení pobaltských států, Polska či Rumunska bude Ruskem vnímáno jako hrozba pro jeho nezávislost a blaho, varuje akademik. Deklaruje, že teze o nutnosti mezinárodně uznat ruské zájmy je silným tématem, které se vyskytuje v ruském zahraničněpolitickém narativu. Ten je zároveň důležitým zdrojem domácí legitimity aktuálního ruského režimu, upozorňuje politolog.

Liekis si pokládá dvě otázky: Může Rusko něco získat výměnou za přehodnocení svého agresivního postoje? A je představa budoucího a trvale demokratického Ruska, které opustilo svou imperiální politiku a své imperiální ambice, realistickou a přijatelnou možností z pohledu ruských politiků a ruské veřejnosti? Odpověď je podle autora komentáře v obou případech jednoznačně záporná.   

Symbolická hodnota

Pobaltské státu EU jsou samy o sobě extrémně zranitelné vůči ruské agresi, jelikož závisí na vnějších aktérech a počínají si systematicky neefektivně v regionální mocenské rovnici, míní odborník. Vyzdvihuje především nedostatečnou schopnost těchto a dalších východních členů Unie shromáždit v kritických časech zdroje.

"Říká se, že země je slabá, protože má silné sousedy a obráceně," pokračuje politolog. Sám vyzdvihuje, že síla konkrétní země vychází ze slabosti jejích sousedů, a konstatuje, že mimořádné vystavení pobaltských států ruským imperiálním machinacím má tedy výraznou symbolickou hodnotu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Rétorika celé EU a jejích jednotlivých členů vůči Rusku by se podle Liekise měla vyznačovat vyšší mírou soupeření, vymezování se a ekonomického egoismu. Výjimkou jsou pouze opatření, která by mohla zvýšit ruskou vojenskou hrozbu, míní odborník. Dodává, že v takových podmínkách je k udržení rovnováhy ve vztahu k Moskvě klíčová jednomyslná podpora EU a NATO, a to do chvíle, než pobaltské a východoevropské země nenaleznou lék na svou zakořeněnou vojenskou a ekonomickou slabost.   

Dokud bude Rusko odmítat uznat zahraničněpolitické volby svých sousedů a bude se uchylovat k mocenské politice zaměřené na prosazení vlastní vize světa, jeho evropští sousedé budou nadále vlažní vůči snaze EU pěstovat s Moskvou těsnější vztahy, naznačuje Liekis. Upozorňuje i na další riziko v podobě toho, že mnoho zemí na východě Evropy vnímá pokusy Německa a Francie o zlepšení vztahů s Ruskem za něco, co je izolované od globálního kontextu.

"Tyto pokusy jsou vnímány jako hra, která staví zájmy Německa, Francie a Ruska nad zájmy zemí ležících mezi nimi," vysvětluje politolog. Domnívá se, že velcí evropští hráči tento problém nikdy výrazně neřešili, tudíž vzniká dojem, že nadále rozhodují na základě vlastních zájmů a jdou proti hodnotám a normativním otázkám, které na svých bedrech nesou členové EU na ruské hranici.

Související

Více souvisejících

Rusko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 18 minutami

před 21 minutami

Důchody, ilustrační fotografie.

Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou

Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. 

před 49 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vlivná Kim Jo-čong, sestra diktátora na archivních snímcích.

Sestra vůdce KLDR hrozí: Vybudujeme ohromnou vojenskou sílu

Severní Korea hodlá pokračovat v budování "ohromující a nejsilnější vojenské síly" na ochranu své suverenity a míru v regionu, prohlásila Kim Jo-džong, která je vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, jak informoval ve středu server The Korea Times s odkazem na tamní tiskovou agenturu KCNA.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Robert Fico

Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu

Vláda slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ve středu schválila kritizované změny fungování veřejnoprávních médií. Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se má změnit na Slovenskou televizi a Rozhlas (STVR), jejíhož ředitele bude volit devítičlenná rada se čtyřmi nominanty ministerstva kultury. Slovenská vláda dnes schválila příslušný návrh zákona, uvedla agentura TASR.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg

Během své návštěvy Varšavy ujistil šéf NATO Jens Stoltenberg, že Severoatlantická aliance nemá v plánu rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy