Spokojenost s pádem komunismu? Ruský analytik ukazuje na paradox a zmiňuje Česko

NÁZOR – Z dnešního pohledu je těžké představit si bezprecedentní rozsah „Gorby-mánie“ z roku 1989 a situaci, kdy je vůdce jedné země populárnější v zahraničí než doma, poukazuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center rozebral současné vnímání tehdejších změn.

Měsíc před pádem berlínské zdi sovětský vůdce Michail Gorbačov navštívil Východní Německo a tehdejší dění zachytil deník jeho poradce Anatolije Černajeva, připomíná analytik. „Davy skandovaly ‚Gorby! Gorby!‘ a nikdo nevěnoval pozornost (východoněmeckému vůdci) Erichovi (Honeckerovi). Lidé na shromážděních drželi plakáty v ruštině, na kterých stálo: ‚Gorbačove, jsi naše naděje‘,“ cituje z deníku.

Černajev přiznal, že v té době spolu s Gorbačovem nechápali hrůzu, s jakou Evropa nazírala na sovětskou sílu, intervenci v Československu či válku v Afghánistánu, ani šok, který vyvolalo rozmístění sovětských jaderných střel SS-20, zaměřovali se pouze na ukazování síly socialismu, avšak Gorbačov onu hrůzu nakonec odstranil, uvádí Kolesnikov.

Vnitřní zdi

Třicet let po pádu berlínské zdi je běžné zastávat pesimistické názory, konstatuje odborník. Poukazuje, že Evropa je rozdělená, populisté jsou na vzestupu, probíhá příliv migrantů, evropský projekt dostává trhliny, vztahy Evropy s USA jsou špatné a s Ruskem ještě horší, ve východoněmeckých regionech sílí nostalgie po komunismu a lidé volí krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD).

„Konec dějin není v dohledu,“ připouští Kolesnikov. Zdůrazňuje, že taková generalizace ovšem zjednodušuje skutečnost, protože sjednocení Německa přineslo zemi dramatický nárůst prosperity, zachycený tvrdými čísly i průzkumy veřejného mínění - před pádem zdi dosahovala výše východoněmeckých mezd 37 % západoněmeckých a východoněmecký HDP zhruba třetiny západoněmeckého.

Proces sjednocení byl zajisté obtížný a nákladný, ale pokud jde o změny ve spokojenosti s životem, Německo překonává většinu dalších zemí, především těch ve východní Evropě, upozorňuje analytik. Odkazuje na srpnový průzkum společnosti Pew Research Center, podle kterého bylo se svou životní situací spokojeno 64 % obyvatel západního Německa a 59 % obyvatel východního Německa, zatímco v roce 1991 to bylo 52 %, resp. pouhých 15 %.

Tento trend existuje i v dalších oblastech, například v postojích k demokracii, lidským právům a pluralitnímu politickému systému, uvádí expert. Dodává, že tomu tak je navzdory nedávnému nárůstu vlivu socialistické minulosti, který se projevuje v tom, že AfD má dvojnásobnou podporu ve východoněmeckých regionech.

Podobně rekordní spokojenost s životní situací panuje v Polsku a České republice, připomíná analytik. Dodává, že pokud necháme stranou Rusko a Ukrajinu, pak je v rámci bývalých zemí východního bloku „koncem historie“ po roce 1991 nejvíce zklamáno Bulharsko.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

 „Evropa je jediný úspěšný kolektivní projekt Západu – především díky novému vnímání reality, která se formovala po roce 1989 a atraktivitě zakotvujících projektů jako EU, NATO a OECD,“ píše Kolesnikov. Tvrdí, že maďarský premiér Viktor Orbán se může před kamerami objímat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale nemůže sejít z evropské cesty, aniž by to pro jeho zemi mělo katastrofální dopady.

Ruská duše plná protikladů

Rusko však zůstává na okraji Evropy a postavilo okolo sebe imaginární zeď, která nahradila tu fyzickou, tvrdí odborník. Poukazuje, že zatímco v Německu je 65 % obyvatel spokojeno s demokracií, v Rusku to je pouze 30 %, a ještě o 2 % méně Rusů je spokojeno se svou životní situací, což je druhý nejhorší výsledek v Evropě, hned po Ukrajině.

Postoj Rusů k pádu berlínské zdi je přesto převážně pozitivní, tedy alespoň mezi těmi, kteří vědí, co berlínská zeď byla, uvádí analytik s odkazem na průzkumy veřejného mínění z let 2009 a 2014. Dodává, že historické znalosti v Rusku slábnou a nahrazují je různé mýty.

Pád berlínské zdi, který Kolesnikov označuje za jednu z největších událostí v historii lidstva, tak připadá Rusům stále více vzdálený a mají problém odpovědět, pokud jsou dotázáni na jeho význam. Pouze 5 % Rusů je také hrdých na perestrojku a začátek tržních reforem, zatímco 24 % jejich spoluobčanů se cítí zahanbeno chronickým zaostáváním v rozvoji za Západem, odkazuje odborník na výsledky loňských průzkumů.

„Ruská duše je plná protikladů a ukrývá se v ní nikoliv jedna, ale mnoho zdí, které si sama postavila,“ uzavírá analytik.

Související

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

Více souvisejících

Rusko Michail Gorbačov Sovětský svaz historie Německo

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 27 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

Petr Fiala (ODS)

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

včera

včera

včera

Ukrajinské tajné služby přiznaly atentáty na spolupracovníky Kremlu zodpovědné za válečné zločiny

Ukrajinské tajné služby vykonávají atentáty na lidi zodpovědné za válečné zločiny a útoky proti ukrajinským občanům. V rozhovoru pro soukromou ukrajinskou televizní stanici ICTV to řekl šéf Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Vasyl Maluk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy