NÁZOR – Z dnešního pohledu je těžké představit si bezprecedentní rozsah „Gorby-mánie“ z roku 1989 a situaci, kdy je vůdce jedné země populárnější v zahraničí než doma, poukazuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center rozebral současné vnímání tehdejších změn.
Měsíc před pádem berlínské zdi sovětský vůdce Michail Gorbačov navštívil Východní Německo a tehdejší dění zachytil deník jeho poradce Anatolije Černajeva, připomíná analytik. „Davy skandovaly ‚Gorby! Gorby!‘ a nikdo nevěnoval pozornost (východoněmeckému vůdci) Erichovi (Honeckerovi). Lidé na shromážděních drželi plakáty v ruštině, na kterých stálo: ‚Gorbačove, jsi naše naděje‘,“ cituje z deníku.
Černajev přiznal, že v té době spolu s Gorbačovem nechápali hrůzu, s jakou Evropa nazírala na sovětskou sílu, intervenci v Československu či válku v Afghánistánu, ani šok, který vyvolalo rozmístění sovětských jaderných střel SS-20, zaměřovali se pouze na ukazování síly socialismu, avšak Gorbačov onu hrůzu nakonec odstranil, uvádí Kolesnikov.
Vnitřní zdi
Třicet let po pádu berlínské zdi je běžné zastávat pesimistické názory, konstatuje odborník. Poukazuje, že Evropa je rozdělená, populisté jsou na vzestupu, probíhá příliv migrantů, evropský projekt dostává trhliny, vztahy Evropy s USA jsou špatné a s Ruskem ještě horší, ve východoněmeckých regionech sílí nostalgie po komunismu a lidé volí krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD).
„Konec dějin není v dohledu,“ připouští Kolesnikov. Zdůrazňuje, že taková generalizace ovšem zjednodušuje skutečnost, protože sjednocení Německa přineslo zemi dramatický nárůst prosperity, zachycený tvrdými čísly i průzkumy veřejného mínění - před pádem zdi dosahovala výše východoněmeckých mezd 37 % západoněmeckých a východoněmecký HDP zhruba třetiny západoněmeckého.
Proces sjednocení byl zajisté obtížný a nákladný, ale pokud jde o změny ve spokojenosti s životem, Německo překonává většinu dalších zemí, především těch ve východní Evropě, upozorňuje analytik. Odkazuje na srpnový průzkum společnosti Pew Research Center, podle kterého bylo se svou životní situací spokojeno 64 % obyvatel západního Německa a 59 % obyvatel východního Německa, zatímco v roce 1991 to bylo 52 %, resp. pouhých 15 %.
Tento trend existuje i v dalších oblastech, například v postojích k demokracii, lidským právům a pluralitnímu politickému systému, uvádí expert. Dodává, že tomu tak je navzdory nedávnému nárůstu vlivu socialistické minulosti, který se projevuje v tom, že AfD má dvojnásobnou podporu ve východoněmeckých regionech.
Podobně rekordní spokojenost s životní situací panuje v Polsku a České republice, připomíná analytik. Dodává, že pokud necháme stranou Rusko a Ukrajinu, pak je v rámci bývalých zemí východního bloku „koncem historie“ po roce 1991 nejvíce zklamáno Bulharsko.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.„Evropa je jediný úspěšný kolektivní projekt Západu – především díky novému vnímání reality, která se formovala po roce 1989 a atraktivitě zakotvujících projektů jako EU, NATO a OECD,“ píše Kolesnikov. Tvrdí, že maďarský premiér Viktor Orbán se může před kamerami objímat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale nemůže sejít z evropské cesty, aniž by to pro jeho zemi mělo katastrofální dopady.
Ruská duše plná protikladů
Rusko však zůstává na okraji Evropy a postavilo okolo sebe imaginární zeď, která nahradila tu fyzickou, tvrdí odborník. Poukazuje, že zatímco v Německu je 65 % obyvatel spokojeno s demokracií, v Rusku to je pouze 30 %, a ještě o 2 % méně Rusů je spokojeno se svou životní situací, což je druhý nejhorší výsledek v Evropě, hned po Ukrajině.
Postoj Rusů k pádu berlínské zdi je přesto převážně pozitivní, tedy alespoň mezi těmi, kteří vědí, co berlínská zeď byla, uvádí analytik s odkazem na průzkumy veřejného mínění z let 2009 a 2014. Dodává, že historické znalosti v Rusku slábnou a nahrazují je různé mýty.
Pád berlínské zdi, který Kolesnikov označuje za jednu z největších událostí v historii lidstva, tak připadá Rusům stále více vzdálený a mají problém odpovědět, pokud jsou dotázáni na jeho význam. Pouze 5 % Rusů je také hrdých na perestrojku a začátek tržních reforem, zatímco 24 % jejich spoluobčanů se cítí zahanbeno chronickým zaostáváním v rozvoji za Západem, odkazuje odborník na výsledky loňských průzkumů.
„Ruská duše je plná protikladů a ukrývá se v ní nikoliv jedna, ale mnoho zdí, které si sama postavila,“ uzavírá analytik.
Související
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
Rusko , Michail Gorbačov , Sovětský svaz , historie , Německo
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem
před 51 minutami
Čaputová pochválila Slováky za sbírku na munici pro ukrajinskou armádu
před 1 hodinou
Počasí: Zima udeřila v plné síle. Na Šumavě spadlo přes 20 centimetrů sněhu
před 2 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu zimu. Místy napadne sníh
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné.
Zdroj: Jan Hrabě