Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly s NATO, řekl Stoltenberg

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl dnes na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Lídři evropských mocností na svých tiskových konferencích mluvili mimo jiné o pokračování podpory Ukrajině nebo o "imperialistických ambicích" Ruska. Britský premiér Boris Johnson ohlásil zvýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP.

Jens Stoltenberg

Jedním z hlavních výsledků madridského summitu je formální přizvání Finska a Švédska k jednáním o vstupu do aliance, které umožnila dohoda obou severských zemí s Tureckem. Poté, co budou podepsány přístupové protokoly, musí dokumenty ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO. Dvojice skandinávských států požádala o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, přičemž se předpovídalo, že přijímací proces bude poměrně rychlý.

Dalším velkým tématem vrcholné schůzky byla podpora Ukrajiny, která se ruské agresi brání déle než čtyři měsíce. Prezidenti a premiéři NATO v Madridu schválili nový balíček pomoci, který nezahrnuje zbraně, nýbrž obrannou techniku či podporu kybernetické bezpečnosti. Generální tajemník Stoltenberg ve středu uvedl, že NATO bude Kyjev podporovat "tak dlouho, jak to bude třeba".

Podobně se dnes vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, který podle agentury Reuters řekl, že podpora Ukrajiny nemůže skončit. "Ukrajinský boj je bojem Evropské unie a NATO," prohlásil. Doplnil, že na Ukrajině je aktuálně 12 francouzských dělostřeleckých systémů Caesar a dalších šest má brzy dorazit.

O odhodlání dál podporovat ukrajinskou vládu a armádu mluvil také britský premiér. "Naším úkolem je jednoduše hájit princip, postavit se za právo Ukrajinců bránit se," prohlásil Johnson. Podle zpravodajského webu BBC deklaroval, že cílem je zajistit Kyjevu co nejlepší pozici pro případné vyjednávání s Ruskem, ovšem rozhodnutí ohledně jeho vedení je na Ukrajincích.

Johnson také učinil zásadní oznámení týkající se domácí politiky, když avizoval zvýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP. Vojenský rozpočet se má na tuto úroveň dostat do konce desetiletí.

Německý kancléř Olaf Scholz ve svém vystoupení před novináři reagoval na obvinění ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, že NATO má "imperialistické ambice". Scholz toto vyjádření označil za "docela směšné" a dodal, že invaze na Ukrajinu naopak dokazuje takové ambice na straně Putina. Německý kancléř označil madridský summit za úspěch, protože se podařilo přizvat dvě nové země a schválit strategické dokumenty.

Premiér hostitelské země Pedro Sánchez byl rovněž s výsledky summitu spokojený. "Dosáhli jsme toho, že se na jižní blok nezapomnělo," uvedl Sánchez. Madrid své spojence upozornil na rostoucí vliv Ruska v Africe a také na aktivity teroristických skupin na tomto kontinentu. Španělsko je také spokojené, že v nové strategii NATO je zmínka o migraci jako možné hybridní hrozbě. Závazek NATO bránit územní celistvost členů pak Madrid interpretuje jako rozšíření ochrany aliance i na jeho města v Africe Ceuta a Melilla. S tímto územím ovšem nepočítá článek 6 smlouvy NATO, který vymezuje území chráněné aliancí.

Lídři NATO ve společné deklaraci vydané ve středu označují Rusko za "nejvýznamnější a přímou" hrozbu pro bezpečnost spojenců. Po Madridu bude příští rok alianční summit hostit litevský Vilnius, který je součástí východního křídla aliance, oznámil na své závěrečné tiskové konferenci Stoltenberg. Litva sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad v Baltském moři a také s Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy.

Ruský prezident Vladimir Putin by měl okamžitě stáhnout svá vojska a ukončit válku na Ukrajině, řekl rovněž generální tajemník. Chování Ruska je podle šéfa NATO nepřijatelné, způsobuje smrt a zkázu na Ukrajině a má dopad na celý svět, například v podobě rostoucích cen potravin.

Erdogan: Turecko nepotvrdí vstup Švédska a Finska do NATO bez splnění slibů

Turecká vláda nepředá tureckému parlamentu k ratifikaci dokumenty o rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v úterním memorandu. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters. Ve středu vyšlo najevo, že Turecko, Švédsko a Finsko vnímají rozdílně část dohody o vydávání lidí podezřelých z teroristických aktivit.

Erdogan vyzval Švédsko a Finsko, aby splnily sliby, které Turecku v memorandu daly. "Pokud to neudělají, tak je pro nás mimo debatu zaslat parlamentu žádost (o vstup do aliance)," řekl Erdogan. Spojence v NATO vyzval, aby byli "plně solidární" s Ankarou v boji proti terorismu a aby nerozlišovali mezi jednotlivými teroristickými organizacemi. Za teroristickou skupinu například Turecko považuje kurdské milice YPG v Sýrii, které dostaly vojenskou podporu od dalších členských zemích v boji proti teroristům z organizace Islámský stát. Dohodu se Švédskem a Finskem považuje Erdogan za úspěch turecké diplomacie.

Díky úternímu podpisu memoranda souhlasila Ankara se zahájením procesu vedoucího k začlenění obou severských zemí do NATO. Poslední slovo ale mají až parlamenty členských zemích.

Ve středu se ukázalo, že trojice signatářů vnímá odlišně například pasáž o vydávání lidí podezřelých z terorismu do Turecka. Ankara znovu požádala o vydání zhruba 30 lidí, kteří jsou podle ní spojení se Stranou kurdských pracujících (PKK) a s hnutím klerika Fethullaha Gülena, které Turecko obviňuje z pokusu o státní převrat v roce 2016. Ankara očekává od finských a švédských úřadů kladné vyřízení žádostí. Podobné požadavky ovšem Helsinky a Stockholm v minulosti zamítly.

Erdogan také uvedl, že při jednání Švédsko slíbilo vydání 73 lidí podezřelých z terorismu. O tom ale v psaném textu není zmínka. Švédští a finští představitelé ve středu uvedli, že dohoda neobsahuje jmenný seznam lidí, kteří budou vydáni do Turecka.

Švédsko a Finsko v reakci na žádost Ankary uvedly, že budou postupovat podle svých zákonů a mezinárodního práva. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová uvedla, že je vyloučené vydání švédských občanů. Obě země tvrdí, že díky memorandu budou více spolupracovat s Tureckem v boji proti terorismu a vytvoří mechanismus, který má ulehčit výměnu informací, na jejichž základě pak úřady budou moci o extradicích rozhodnout.

V memorandum obě skandinávské země také uvádějí, že nebudou podporovat milice YPG či Gülenovu organizaci. Uvedly, že PKK považují za teroristickou organizaci a budou potírat aktivity na podporu této kurdské strany. Stockholm a Helsinky rovněž slíbily zpřísnit zákony proti terorismu. Turecko, Švédsko a Finsko si přislíbily vzájemnou podporu při potírání hrozeb pro jejich národní bezpečnost.

Teplé letní počasí až do konce srpna slibují ve výhledu meteorologové

10.08.2022 06:30 Až do konce srpna má v Česku podle meteorologů pokračovat relativně teplé počasí. Vyplývá to z…

Dodávky ropovodem Družba do Česka se mají obnovit během několika dní

09.08.2022 18:03 K obnovení dodávek ropy ropovodem Družba do České republiky by mělo dojít v průběhu několika dní.…

Počasí o víkendu: Teploty budou atakovat třicítku, hrozí i bouřky

11.08.2022 06:30 Druhý srpnový víkend je před námi a při tvoření plánů na něj není třeba nijak zásadně zohledňovat…

Transněfť obnovil dodávky ropovodem Družba, pro Česko to zatím neplatí

10.08.2022 18:02 Ruská společnost Transněfť dnes obnovila dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede na…

Cena benzinu v Česku po dlouhé době klesla pod 42 korun

11.08.2022 08:25 Cena benzinu v Česku poprvé za více než pět měsíců klesla pod 42 korun. Litr naturalu se aktuálně u…

Ruské invazní jednotky útočí u východoukrajinských obcí Marjinka a Pisky

11.08.2022 09:37 Ruské invazní jednotky útočí u východoukrajinských obcí Marjinka a Pisky, informoval dnes…

Z běloruského vojenského letiště využívaného ruskou armádou se ozývaly…

11.08.2022 09:11 Z oblasti běloruského vojenského letiště Zjabrauka, které se nachází nedaleko ukrajinských hranic,…

Rusové ostřelovali Dněpropetrovskou oblast, zemřelo 13 lidí

10.08.2022 20:32 Aktualizováno Při ruském ostřelování Dněpropetrovské oblasti na středovýchodní Ukrajině zemřelo v noci na dnešek…

Transněfť obnovil dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, do Česka ale…

10.08.2022 18:02 Aktualizováno Ruská společnost Transněfť dnes obnovila dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede na…

Ukrajinci se chlubí zničením devíti ruských letadel za 24 hodin

10.08.2022 11:47 Aktualizováno Ukrajinský generální štáb dnes ráno ve své pravidelné svodce informoval o devíti zničených ruských…

Zelenskyj chce, aby válka na Ukrajině skončila osvobozením Krymu

10.08.2022 09:56 Válka na Ukrajině začala obsazením poloostrova Krym Ruskem a musí skončit jeho osvobozením…

Velká Británie se v krizovém plánu chystá na organizované odstávky plynu

10.08.2022 08:04 Britská vláda zvažuje, že pokud by v lednu přišly mrazy a zároveň by v zemi panoval nedostatek…

Ukrajina se nehlásí k odpovědnosti za výbuchy na Krymu, řekl poradce…

10.08.2022 07:57 Ukrajina se nehlásí k odpovědnosti za úterní výbuchy na ruské letecké základně na anektovaném Krymu…

Macron a Johnson se znovu zavázali k podpoře Ukrajiny, dokud bude nutná

09.08.2022 21:46 Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Boris Johnson znovu potvrdili svůj závazek…

Ruskou leteckou základnou na Krymu otřásly exploze, jeden člověk zemřel

09.08.2022 20:39 Aktualizováno Exploze a požár byly dnes ohlášeny z ruské letecké základny na západě anektovaného Krymu; příčiny…

Související:

Právě se děje

reklama