Turecko se opět vydává na cestu genocidy, tvrdí arménský premiér Pašinjan

Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Turecko, že se znovu vydává "na cestu genocidy". V rozhovoru, který dnes zveřejnil francouzský list Le Figaro, také řekl, že má Arménie důkazy o tom, že Turecko vojensky podporuje ázerbájdžánské síly v bojích o Náhorní Karabach. V oblasti podle něj působí turečtí vojenští poradci i turečtí žoldnéři ze severní Sýrie.

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem v neděli ráno propukly boje o Náhorní Karabach, které jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Vyžádaly si již desítky mrtvých, včetně civilistů. Baku a Jerevan se vzájemně obviňují z útoků.

Pašinjan v rozhovoru s Le Figaro obvinil Turecko, že ázerbájdžánskou armádu v bojích o Náhorní Karabach podporuje bitevníky, bezpilotními letouny a dalším vojenským materiálem. Vyslalo podle něj do bojů také své vojenské poradce a "žoldáky a teroristy" ze severní Sýrie. "Máme důkazy," ujistil Pašinjan. "Používají k bombardování civilních oblastí Náhorního Karabachu turecké drony a (stíhačky) F-16," dodal. Agentura Reuters upozornila, že žádné konkrétní důkazy arménský premiér nepředložil.

Také francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu v Bruselu v noci na dnešek řekl, že do bojů o Náhorní Karabach se zapojily podle informací francouzských tajných služeb tři stovky džihádistů ze severní Sýrie. Přešli přitom podle něj přes turecké město Gaziantep. Macron dodal, že hodlá tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana požádat o vysvětlení. "Je to nepřijatelné," prohlásil. Vyzval také Severoatlantickou alianci, jejíž je Turecko členem, aby se tureckými kroky na jižním Kavkazu zabývala.

Arménský premiér Pašinjan v rozhovoru s francouzským listem Turecko obvinil, že je zodpovědné za eskalaci konfliktu o Náhorní Karabach. "Přáním Turecka je posílit svou roli a vliv v oblasti jižního Kavkazu a změnit tak status quo, který platí více než století," uvedl předseda arménské vlády. Podle něj si Ankara chce splnit sen o novém "sultanátu", a ohrožuje tak stabilitu celého regionu.

Současná situace je podle Pašinjana horší, než byly arménsko-ázerbájdžánské střety v roce 2016. "Bylo by příhodnější ji srovnat s tím, co se dělo v roce 1915, kdy bylo během první genocidy 20. století zmasakrováno více než 1,5 milionů Arménů," řekl premiér. "Turecký stát, který nadále popírá minulost, se znovu vydává na cestu genocidy," dodal.

Turecko termín genocida pro masakry Arménů během první světové války odmítá, i když jej používají desítky zemí včetně Česka. Ankara vysoký počet obětí připisuje válce a hladomoru. Zpochybňuje také arménské údaje o počtu mrtvých. Podle ní zemřelo mezi 300.000 a 500.000 Armény.

Prezidenti Francie, Ruska a USA vyzvali v posledních dnech opakovaně znepřátelené strany k uzavření příměří a obnovení diplomatických jednání. Turecký prezident Erdogan ale ve čtvrtek podíl Paříže, Moskvy a Washingtonu na jednáních označil za nepřijatelný, neboť se podle něj o tento region třicet let nezajímaly.

K ukončení násilí vyzvali po prvním dni jednání také prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, kteří se sešli na summitu v Bruselu.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za existence Sovětského svazu a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.

V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Související

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

Více souvisejících

Nikol Pašinjan arménie Turecko Náhorní Karabach ázerbájdžán Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 45 minutami

před 47 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 7 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Zdroj: Matěj Bílý

Další zprávy