Ukrajina se místo členství v NATO dočká spíše zbraní nebo cvičení, soudí znalci

Vyhoštění 18 diplomatů z ruské ambasády v Praze přišlo v době, kdy se nejvíce od roku 2014 vyostřilo napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Kyjev se v souvislosti s hromaděním ruských sil u hranic s Ukrajinou snaží posílit své vazby na Západ, především urychlit své přijetí do Severoatlantické aliance.

Řada analytiků se však shoduje na tom, že i kvůli snaze NATO nevyhrotit už tak zhoršené vztahy s Ruskem není něco takového příliš reálné. Moskva se podle mnohých pozorovatelů stupňováním hrozby snaží právě zapojení Ukrajiny do západních struktur zabránit.

Česko se rozhodlo vypovědět bezprecedentně početnou skupinu pracovníků ruského velvyslanectví v reakci na zprávu tajných služeb, podle nichž byli ruští agenti zapojeni do výbuchu munice ve skladu ve Vrběticích na Moravě v roce 2014. Tehdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a Moskvou podporovaní povstalci vedli nejtvrdší boje o ovládnutí části ukrajinského Donbasu. Podle některých médií měla putovat část zbraní moravského skladu právě na Ukrajinu.

Informaci o ruské akci ve Vrběticích zveřejnila česká vláda ve chvíli, kdy se Kyjev obává další ruské agrese, zejména kvůli desetitisícům vojáků, které Moskva shromažďuje na Krymu a u východní hranice Ukrajiny. Vrcholní politici z Kyjeva v minulých dnech v evropských metropolích od Paříže po Brusel žádali o větší zapojení svých západních spojenců a také o rychlé přijetí Ukrajiny zejména do NATO, o něž země usiluje už od roku 2009. Pokud se tak nestane, může si Ukrajina pořídit k vlastní ochraně jadernou zbraň, varoval její velvyslanec v Německu.

Reakce, jichž se ukrajinští političtí lídři v Evropě dočkali, je ale přes diplomaticky pozitivní tón patrně zcela neuspokojily. Šéf NATO Jens Stoltenberg, francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová mluvili o podpoře a vyzývali Rusko ke stažení sil, vojenskou pomoc však neslíbili a o rozšiřování aliance pomlčeli. Podle diplomatů pro něj není zdaleka jednotná podpora mezi členskými zeměmi a zvláště klíčové státy jako USA či Německo se k němu stavějí opatrně. Pokud by se Ukrajina stala členem aliance, znamenalo by to nutnost vyslat na její východ tisíce spojeneckých vojáků v rámci využití pátého článku alianční smlouvy o společné obraně jakékoli členské země, což by mohlo konflikt s Ruskem dál zhoršit.

"Příslib členství by byl jiskrou pro motor ruské propagandistické mašinerie, vybudil by na Ukrajině nesplnitelné očekávání následované zklamáním a případně mohl zdiskreditovat NATO jako celek,“ soudí François Heisbourg z Mezinárodního institutu strategických studií. Ve shodě s dalšími znalci poměrů tvrdí, že cílem současných ruských aktivit není dobýt Ukrajinu, ale udržet ji mimo západní struktury.

Moskva se podle analytiků pokouší za každou cenu zabránit tomu, aby se aliance po připojení pobaltských zemí rozšířila dál k jejím hranicím. Sloužit k tomu podle nich mohou akce ruských agentů, dezinformační kampaně s cílem nabourat jednotu západních zemí či přesuny ruských vojáků. „Současná ruská vojenská mobilizace na Ukrajině má především za cíl ukázat Spojeným státům, že Rusko je klíčovou vojenskou mocností v Evropě a že s ní Washington musí počítat,“ napsal expert na Rusko z britského institutu Chatham House John Lough. Podle něj už Moskva tento cíl splnila a další vyhrocení konfliktu není pravděpodobné.

Realističtější než členství v NATO je podle většiny znalců možnost dál poskytovat Ukrajině zbraně, jak to činí některé země v čele se Spojenými státy. Kyjev má zájem také o pomoc se zpravodajskou činností, zapojování svých vojáků do společných cvičení nebo rozšiřování alianční vojenské přítomnosti v Černomoří, k čemuž se podle médií chystá Británie. Jako účinný nástroj vidí řada pozorovatelů také výrazné zpřísnění dosud nepříliš účinných protiruských sankcí. Aby je Moskva skutečně pocítila, musely by se podle mnoha hlasů vztahovat přímo na majetek oligarchů napojených na Kreml, případně na dostavbu plynovodu Nord Stream 2, na které však stále trvá Německo.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 1 hodinou

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 5 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy