Vyhoštění 18 diplomatů z ruské ambasády v Praze přišlo v době, kdy se nejvíce od roku 2014 vyostřilo napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Kyjev se v souvislosti s hromaděním ruských sil u hranic s Ukrajinou snaží posílit své vazby na Západ, především urychlit své přijetí do Severoatlantické aliance.
Řada analytiků se však shoduje na tom, že i kvůli snaze NATO nevyhrotit už tak zhoršené vztahy s Ruskem není něco takového příliš reálné. Moskva se podle mnohých pozorovatelů stupňováním hrozby snaží právě zapojení Ukrajiny do západních struktur zabránit.
Česko se rozhodlo vypovědět bezprecedentně početnou skupinu pracovníků ruského velvyslanectví v reakci na zprávu tajných služeb, podle nichž byli ruští agenti zapojeni do výbuchu munice ve skladu ve Vrběticích na Moravě v roce 2014. Tehdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a Moskvou podporovaní povstalci vedli nejtvrdší boje o ovládnutí části ukrajinského Donbasu. Podle některých médií měla putovat část zbraní moravského skladu právě na Ukrajinu.
Informaci o ruské akci ve Vrběticích zveřejnila česká vláda ve chvíli, kdy se Kyjev obává další ruské agrese, zejména kvůli desetitisícům vojáků, které Moskva shromažďuje na Krymu a u východní hranice Ukrajiny. Vrcholní politici z Kyjeva v minulých dnech v evropských metropolích od Paříže po Brusel žádali o větší zapojení svých západních spojenců a také o rychlé přijetí Ukrajiny zejména do NATO, o něž země usiluje už od roku 2009. Pokud se tak nestane, může si Ukrajina pořídit k vlastní ochraně jadernou zbraň, varoval její velvyslanec v Německu.
Reakce, jichž se ukrajinští političtí lídři v Evropě dočkali, je ale přes diplomaticky pozitivní tón patrně zcela neuspokojily. Šéf NATO Jens Stoltenberg, francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová mluvili o podpoře a vyzývali Rusko ke stažení sil, vojenskou pomoc však neslíbili a o rozšiřování aliance pomlčeli. Podle diplomatů pro něj není zdaleka jednotná podpora mezi členskými zeměmi a zvláště klíčové státy jako USA či Německo se k němu stavějí opatrně. Pokud by se Ukrajina stala členem aliance, znamenalo by to nutnost vyslat na její východ tisíce spojeneckých vojáků v rámci využití pátého článku alianční smlouvy o společné obraně jakékoli členské země, což by mohlo konflikt s Ruskem dál zhoršit.
"Příslib členství by byl jiskrou pro motor ruské propagandistické mašinerie, vybudil by na Ukrajině nesplnitelné očekávání následované zklamáním a případně mohl zdiskreditovat NATO jako celek,“ soudí François Heisbourg z Mezinárodního institutu strategických studií. Ve shodě s dalšími znalci poměrů tvrdí, že cílem současných ruských aktivit není dobýt Ukrajinu, ale udržet ji mimo západní struktury.
Moskva se podle analytiků pokouší za každou cenu zabránit tomu, aby se aliance po připojení pobaltských zemí rozšířila dál k jejím hranicím. Sloužit k tomu podle nich mohou akce ruských agentů, dezinformační kampaně s cílem nabourat jednotu západních zemí či přesuny ruských vojáků. „Současná ruská vojenská mobilizace na Ukrajině má především za cíl ukázat Spojeným státům, že Rusko je klíčovou vojenskou mocností v Evropě a že s ní Washington musí počítat,“ napsal expert na Rusko z britského institutu Chatham House John Lough. Podle něj už Moskva tento cíl splnila a další vyhrocení konfliktu není pravděpodobné.
Realističtější než členství v NATO je podle většiny znalců možnost dál poskytovat Ukrajině zbraně, jak to činí některé země v čele se Spojenými státy. Kyjev má zájem také o pomoc se zpravodajskou činností, zapojování svých vojáků do společných cvičení nebo rozšiřování alianční vojenské přítomnosti v Černomoří, k čemuž se podle médií chystá Británie. Jako účinný nástroj vidí řada pozorovatelů také výrazné zpřísnění dosud nepříliš účinných protiruských sankcí. Aby je Moskva skutečně pocítila, musely by se podle mnoha hlasů vztahovat přímo na majetek oligarchů napojených na Kreml, případně na dostavbu plynovodu Nord Stream 2, na které však stále trvá Německo.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
před 1 hodinou
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
před 2 hodinami
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
před 3 hodinami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 3 hodinami
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 4 hodinami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 4 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 5 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 5 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 6 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 6 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 7 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 7 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 8 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 8 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 9 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 9 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 10 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 10 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 10 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě