V čem se mýlí Vladimir Putin? Historik má překvapivou odpověď

NÁZOR - Poté, co ruský prezident Vladimir Putin 15. ledna v projevu o stavu země neočekávaně navrhl sérii ústavních změn, které mají posílit roli parlamentu a pozdvihnout postavení premiéra v politickém systému, jsou experti na Rusko na nohou, konstatuje profesor Sergej Radčenko v komentáři pro server Moscow Times. Historik z Cardiff University uznává, že překvapení je pochopitelné.

Jasný účel

Na druhou stranu, změna ústavy se od Putina dala čekat, protože jinak nemohl zůstat u moci po roce 2024, kdy mu vyprší druhé funkční prezidentské období, upozorňuje profesor. Dodává, že přesto existovaly méně komplikované způsoby, například zrušení limitu dvou po sobě jdoucích funkčních období.

S ohledem na pokročilý stav autoritářství v Rusku by se i prosté jmenování Putina doživotním prezidentem setkalo s nadšenými ovacemi loutkového parlamentu, tvrdí odborník. Vyzdvihuje, že Putin namísto toho navrhl posílit Státní dumu, tedy dolní parlamentní komoru, která má získat pravomoc vybírat premiéra - což nyní náleží prezidentovi - i další ministry federální vlády.  

"Účel je jasný - zbavit úřad prezidenta některých klíčových pravomocí," píše Radčenko. Poukazuje, že Putin navodil zmatek a vyvolal další otázky ohledně své odchodové strategie návrhem posílit ústavní roli státní rady, dosud poradního orgánu složeného z regionálních gubernátorů a několika vysokých federálních představitelů.

Nabízí se otázka, zda se Putin stane premiérem, či hlavou státní rady, pomyslným otcem národa ve stylu bývalého kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který odešel ze scény, aby se stal hybatelem věcí z polického stínu, konstatuje historik. Soudí, že na odpovědi  příliš nesejde, protože Putin si najde cestu, jak zůstat v politice, pokud je pro to rozhodnut.    

Krok správným směrem

Navrhované změny ovšem Radčenko hodnotí jako krok správným směrem, jelikož mají odstranit prakticky neomezené pravomoci ruského prezidenta. "Politická centralizace historicky sloužila jako velká překážka pro demokratizaci Ruska," tvrdí expert. Připomíná, že na počátku 90. let nastala chvíle, kdy se zdálo, že země míří ke skutečnému oddělení mocí, avšak než byl systém brzd a protivah institucionalizován, tehdejší prezident Boris Jelcin poslal na své kritiky v parlamentu tanky.  

Tento střet mezi prezidentem a parlamentem na podzim roku 1993 vydláždil cestu pro přijetí stávající ruské ústavy, která dává prezidentovi rozsáhlé pravomoci, upozorňuje Radčenko. Deklaruje, že právě tato ústava vyslala Rusko na relativně rychlou cestu k Putinovu autoritářství.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Změny, které Putin navrhl, jsou příliš kosmetické na to, aby plně napravily škody napáchané ústavou z roku 1993, míní historik. Podotýká, že Putin přiznal, že se nesnaží v Rusku vytvořit parlamentní republiku, jelikož taková forma vlády by podle něj neumožnila zemi "normální rozvoj" a "stabilní existenci".

"Tomto bodě se (Putin) zajisté mýlí," deklaruje odborník. Věří, že jestli existuje důležitý faktor, který brání Rusku v normálním vývoji a stabilní existenci, pak je to koncentrace politické moci v rukou diktátorů.

I ty nejmírnější reformy, po nichž Putin volá, nicméně pomohou nastolit rámec, který teoreticky umožní lepší fungování brzd a protivah ve stávajícím systému, soudí profesor. Domnívá se, že prezident evidentně doufá, že rozdělením moci bude mít možnost tahat za správné nitky, pokud se někdy rozhodne odejít.

Až ale Putin odejde ze scény definitivně, tyto brzdy a protiváhy mohou nadále fungovat nezávisle na něm a jeho neviditelné ruce, naznačuje Radčenko. Dodává, že teprve v momentě, kdy Rusko zavede životaschopné politické instituce, které zamezí přehnané koncentraci moci v rukou vůdce - i kdyby ten měl sebelepší úmysly -, země dostane šanci stát se běžnou demokracií.     

"Bylo by ironií, pokud by Putin pomohl Rusko vyslat touto cestou, ale Rusko je svou hořkou ironičností známé," uzavírá historik.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Boris Jelcin

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 1 hodinou

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy