V čem se mýlí Vladimir Putin? Historik má překvapivou odpověď

NÁZOR - Poté, co ruský prezident Vladimir Putin 15. ledna v projevu o stavu země neočekávaně navrhl sérii ústavních změn, které mají posílit roli parlamentu a pozdvihnout postavení premiéra v politickém systému, jsou experti na Rusko na nohou, konstatuje profesor Sergej Radčenko v komentáři pro server Moscow Times. Historik z Cardiff University uznává, že překvapení je pochopitelné.

Přidejte svůj názor 325 komentářů

Vladimir Putin
doporučujeme

Jasný účel

Na druhou stranu, změna ústavy se od Putina dala čekat, protože jinak nemohl zůstat u moci po roce 2024, kdy mu vyprší druhé funkční prezidentské období, upozorňuje profesor. Dodává, že přesto existovaly méně komplikované způsoby, například zrušení limitu dvou po sobě jdoucích funkčních období.

S ohledem na pokročilý stav autoritářství v Rusku by se i prosté jmenování Putina doživotním prezidentem setkalo s nadšenými ovacemi loutkového parlamentu, tvrdí odborník. Vyzdvihuje, že Putin namísto toho navrhl posílit Státní dumu, tedy dolní parlamentní komoru, která má získat pravomoc vybírat premiéra - což nyní náleží prezidentovi - i další ministry federální vlády.  

"Účel je jasný - zbavit úřad prezidenta některých klíčových pravomocí," píše Radčenko. Poukazuje, že Putin navodil zmatek a vyvolal další otázky ohledně své odchodové strategie návrhem posílit ústavní roli státní rady, dosud poradního orgánu složeného z regionálních gubernátorů a několika vysokých federálních představitelů.

Nabízí se otázka, zda se Putin stane premiérem, či hlavou státní rady, pomyslným otcem národa ve stylu bývalého kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který odešel ze scény, aby se stal hybatelem věcí z polického stínu, konstatuje historik. Soudí, že na odpovědi  příliš nesejde, protože Putin si najde cestu, jak zůstat v politice, pokud je pro to rozhodnut.    

Krok správným směrem

Navrhované změny ovšem Radčenko hodnotí jako krok správným směrem, jelikož mají odstranit prakticky neomezené pravomoci ruského prezidenta. "Politická centralizace historicky sloužila jako velká překážka pro demokratizaci Ruska," tvrdí expert. Připomíná, že na počátku 90. let nastala chvíle, kdy se zdálo, že země míří ke skutečnému oddělení mocí, avšak než byl systém brzd a protivah institucionalizován, tehdejší prezident Boris Jelcin poslal na své kritiky v parlamentu tanky.  

Tento střet mezi prezidentem a parlamentem na podzim roku 1993 vydláždil cestu pro přijetí stávající ruské ústavy, která dává prezidentovi rozsáhlé pravomoci, upozorňuje Radčenko. Deklaruje, že právě tato ústava vyslala Rusko na relativně rychlou cestu k Putinovu autoritářství.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Změny, které Putin navrhl, jsou příliš kosmetické na to, aby plně napravily škody napáchané ústavou z roku 1993, míní historik. Podotýká, že Putin přiznal, že se nesnaží v Rusku vytvořit parlamentní republiku, jelikož taková forma vlády by podle něj neumožnila zemi "normální rozvoj" a "stabilní existenci".

"Tomto bodě se (Putin) zajisté mýlí," deklaruje odborník. Věří, že jestli existuje důležitý faktor, který brání Rusku v normálním vývoji a stabilní existenci, pak je to koncentrace politické moci v rukou diktátorů.

I ty nejmírnější reformy, po nichž Putin volá, nicméně pomohou nastolit rámec, který teoreticky umožní lepší fungování brzd a protivah ve stávajícím systému, soudí profesor. Domnívá se, že prezident evidentně doufá, že rozdělením moci bude mít možnost tahat za správné nitky, pokud se někdy rozhodne odejít.

Až ale Putin odejde ze scény definitivně, tyto brzdy a protiváhy mohou nadále fungovat nezávisle na něm a jeho neviditelné ruce, naznačuje Radčenko. Dodává, že teprve v momentě, kdy Rusko zavede životaschopné politické instituce, které zamezí přehnané koncentraci moci v rukou vůdce - i kdyby ten měl sebelepší úmysly -, země dostane šanci stát se běžnou demokracií.     

"Bylo by ironií, pokud by Putin pomohl Rusko vyslat touto cestou, ale Rusko je svou hořkou ironičností známé," uzavírá historik.

Loading...
Vstupte do diskuze (325)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Operace Weserübung: Letos uplyne 80 let od německého útoku na Skandinávii

23.02.2020 21:53 Aktualizováno 9. dubna to bude přesně 80 let, kdy nacistické Německo uskutečnilo takzvanou Operaci Weserübung,…

Z útesu v Albánii spadlo auto s ilegálními migranty, dva zahynuli

23.02.2020 16:47 V Albánii se v sobotu zřítilo z útesu auto, které ilegálně převáželo devět migrantů, z nichž dva…

Papež oponuje Trumpovi. Varoval před "nespravedlivým řešením" mezi…

23.02.2020 16:09 Papež František dnes varoval před "nespravedlivými" řešeními zaměřenými na ukončení konfliktu mezi…

Brexitová ironie. Nové britské pasy se budou vyrábět v Polsku

23.02.2020 08:59 Občané Spojeného království začnou dostávat nové pasy po odchodu Británie z Evropské unie už od…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama