NÁZOR - Turecko a Řecko - dva spojenci z NATO - spolu vedou spor ve východním Středomoří, poukazuje Cihan Dizdaroğlu v komentáři pro server The Conversation. Politolog působící na Univerzitě v Coventry tvrdí, že napětí eskaluje z důvodu provokací na obou stranách.
Poslední řeckou akcí bylo čtyřdenní námořní cvičení u Kréty, zatímco Turecko prodloužilo své seismické průzkumné operace a do sporných vod u ostrova poslalo výzkumnou loď, nastiňuje odborník. Zdůrazňuje, že tyto kroky přispívají k eskalaci, což dokazuje nedávná kolize z 12. srpna, kdy v oblasti kolidovalo řecké a turecké vojenské plavidlo.
Řecké vojenské zdroje uvádějí, že řecká loď Limnos se dotkla zádě tureckého plavidla Kemal Reis, které plnilo roli eskorty zmíněné výzkumné lodě, uvádí politolog. Připomíná, že Turecko s Řeckem vedou spory v Egejském moři od poloviny 70. let, ale obě země se vyhýbají akcím, které by mohly přerůst v otevřený konflikt.
"Dokázaly zklidnit mnoho eskalací diplomacií a dialogem. Klíčovou roli při udržování stability hrálo zajisté i americké prostřednictví," píše akademik. Dodává, že zařazení východní Středomoří do sporu věci ovšem dále komplikuje a obě strany jím zjevně otevírají Pandořinu skříňku.
Navenek jde o rozdílný pohled obou zemí na vymezení vod v regionu a tamních energetických nalezišť, avšak situaci dále zamotává zapojení EU a zemí jako Izrael, Francie, Spojené arabské emiráty, Egypt a Kypr, upozorňuje Dizdaroğlu. Podotýká, že zhoršování vztahu Turecka s EU a uvedenými zeměmi vytváří cestu k novému spojenectví těchto států proti Ankaře.
Co je v sázce?
Objev energetických nalezišť mezi pobřežím Izraele, Kypru a Egypta zvýšil význam východního Středomoří, konstatuje politolog. Vysvětluje, že především nalezení masivního plynového pole u Egypta v roce 2015 přiblížilo možnost exportu těchto energií do Evropy, a proto spory o územní vody v oblasti začaly vyostřovat politickou situaci.
S ohledem na tyto energetické zdroje vznikají v regionu nová spojenectví a původní dohoda mezi Řeckem, Kyprem, Itálií a Izraelem o stavbě plynovodu se změnila v širší projekt se zapojením Egypta, Jordánska a Palestiny, připomíná odborník. Připomíná, že stranou zůstaly Turecko, Libanon a Sýrie.
"Asertivní zahraničněpolitické volby Turecka v průběhu let poškodily jeho vztahy jak s Egyptem, tak s Izraelem," pokračuje Dizdaroğlu. Dodává, že regionální izolaci Ankary prohlubují i její napjaté vztahy se Západem.
Země regionu dlouhou dobu zaujímaly k řecko-tureckému sporu vyvážený postoj, ale Spojené státy nedávno uvolnily více než třicet let trvající zbrojní embargo na Kypr a posílily vojenskou spolupráci s Řeckem, čímž vyslaly Turecku silný vzkaz, ke komu se přiklánějí, upozorňuje autor komentáře. Poukazuje, že ve snaze prolomit svou regionální izolaci a zabránit stavbě plynovodu vedoucího zdroje z oblasti do Evropy přes Kypr a Krétu podepsalo Turecko naopak dohodu o vymezení námořní hranice s libyjskou vládou podporovanou OSN.
Tato dohoda mimo jiné Turecku umožnila zahájit v červenci výzkumné aktivity ve sporných vodách mezi Kyprem a Krétou, uvádí politolog. Nastiňuje, že do té doby muselo Turecko soustředit tuto činnost do sporných oblastí okolo Kypru, se kterým rovněž vede spor o vymezení podmořských energetických zdrojů.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Po apelech Německa a Španělska sice Turecko své aktivity u Kréty ukončilo, ale napětí znovu vzrostlo poté, co Řecko podepsalo dohodu o výsadní ekonomické zóně s Egyptem, poukazuje odborník. Doplňuje, že Ankara požaduje její zneplatnění, což platí i o postoji Athén ke zmíněné turecko-libyjské smlouvě.
Zahraniční politika coby vnitropolitický nástroj
Uvedeným způsobem se do dlouhodobého sporu mezi Řeckem a Tureckem zapojuje mnoho dalších zemí, jejichž podpora obě strany vede k riskantnějším krokům, nikoliv ke zdrženlivosti, varuje politolog. Vyzdvihuje, že klíčovým prvkem, který zajišťoval klid, byly Spojené státy, které se ale nyní zjevně přiklonily na řeckou stranu, a tak nepůjde spor snadno urovnat.
"Bylo by naivní očekávat racionalitu v řeckých i tureckých politických rozhodnutích s ohledem na jejich dlouhodobou rivalitu," obává se Dizdaroğlu. Dodává, že v obou zemích již delší dobu panuje shoda na tom, jak problém řešit - vojenské problémy mají posílit domácí podporu vládnoucích politiků, protože napětí poskytuje nástroj k aktivizaci vlasteneckých nálad.
Turecko i Řecko se tak uchylují k maximalistickým požadavkům, kterými odvádějí pozornost od jiných problémů, například kondice svých ekonomik či pandemie, konstatuje expert. Připomíná, že obě země zažily mnoho incidentů, které je přivedly na pokraj války, především v Egejském moři, ale napětí se nakonec vždy podařilo zmírnit skrze dialog a prostředníky.
Pro spory ve východním Středomoří ovšem žádný mechanismus dialogu neexistuje, což je v konflikty zmítaném regionu velmi důležité, zdůrazňuje politolog. Podotýká, že navzdory německým výzvám k takovému dialogu Turecko ani Řecko zatím nevykazují ochotu k ústupkům a návratu k pragmatismu.
Související
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
Aténami otřásla exploze bomby u ministerstva. Anonym na ni předem upozornil
Řecko , Turecko , plyn , Turecká armáda , armáda Řecko
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
před 3 hodinami
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
před 3 hodinami
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
před 4 hodinami
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
před 5 hodinami
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
před 5 hodinami
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
před 6 hodinami
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
před 6 hodinami
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
před 7 hodinami
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
před 7 hodinami
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 8 hodinami
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 8 hodinami
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 9 hodinami
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 9 hodinami
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 9 hodinami
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 9 hodinami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 10 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 10 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 11 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 11 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák