NATO vojáky k hranicím Běloruska neposílá, říká velvyslanec Landovský

Český velvyslanec při NATO Jakub Landovský se nechal slyšet, že se vojska Aliance nechystají přesunout k západní hranici Běloruska, a to proto, aby byla zachována svrchovanost země, tedy právo národa si určit, jakým směrem se míní nadále ubírat. Vyloučil rovněž možnou eskalaci mezinárodních vztahů.

Velvyslanec svými slovy potvrdil prohlášení generálního tajemníka NATO a bývalého norského premiéra Jense Stoltenberga, který se postavil proti slovům běloruského prezidenta Alexandra Lukašenko, že se alianční vojska shromažďují na západní hranici státu.

"V Pobaltí a Polsku probíhá posílená předsunutá přítomnost mezinárodních spojeneckých sil v regionu, ale je hluboko pod původním konsenzem pohybu sil při rozšiřování Severoatlantické aliance,“ vysvětlil Landovský v interview pro Český rozhlas Plus.

Dále také ujistil, že žádná ze zmíněných aktivit není odrazem přítomnosti Ruska v lokalitě. "Je to striktně defenzivní a má to zajistit bezpečnost. NATO se k volbám vyjádřilo, ale k neúměrnému navyšování počtu aliančních sil v regionu skutečně nedochází.“

"NATO zastává postoj, že pravda je z dlouhodobého hlediska nejlepší medicínou na dezinformace, hodnota aliance je v její důvěryhodnosti." Jakub Landovský

NATO nemá problém s respektem k autonomii jiných celků. "Zároveň z hlediska hodnot, které vyznáváme, rádi podpoříme občanskou společnost, aby její vůle byla totožná s tím, jak se v zemi vládne a jak je spravována,“ řekl velvyslanec.

V případě eskalace situace v Bělorusku nebo ruské intervenci je ale prioritní zodpovědnost vůči členským zemím. Landovský to ale nepovažuje za pravděpodobné.

Odstrašení a dialog

Politika NATO vůči východnímu křídlu spočívá v zásadě odstrašení a dialogu. Cílem dialogu je snížit napětí, zatímco odstrašení odpovědět na jakoukoli reakci z bezpečnostního hlediska. "Žádný ze členů nebyl za celou existenci aliance napaden," vysvětlil Landovský, proč se dle jeho názoru tato strategie v dějinách Severoatlantické aliance osvědčila.

Problematický je v současné bezpečnostní situaci ve světě také kybernetický prostor, na jehož nebezpečí upozornil při své nedávné návštěvě v Česku také šéf americké diplomacie Mike Pompeo.

Velvyslanec také vysvětlil, že bychom se novými hrozbami neměli zabývat jenom z povinnosti. "Už jsme se setkali s kybernetickými útoky na nemocnice v době covidu, i tady musíme dbát na bezpečnost našich občanů a systémů," dodal s tím, že za jedno z možných ohrožení z hlediska bezpečnosti vidí například i biologické zbraně. 

"Byť se v případě covid-19 jednalo s největší pravděpodobností o přírodní virus, nikdo nemůže vyloučit situaci, kdy stát nebo teroristická organizace zneužije biologické agenty pro šíření nějaké silné epidemie,“ uzavřel.

Související

Více souvisejících

Jakub Landovský NATO Bělorusko Rusko Kybernetická bezpečnost

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 16 minutami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 39 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy