Zachrání si Turecko tvář? Systém S-400 může lukrativně prodat, tvrdí politolog

NÁZOR - Dodatek k zákonu o rozpočtu ministerstva obrany Spojených států pro rok 2021, který předložil republikánský senátor John Thune, nastiňuje, jak by Američané mohli od Turecka získat ruský protivzdušný systém S-400. Tvrdí to politolog a vojenský analytik Caleb Larson v komentáři pro server National Interest.

Problém nejen pro F-35

Turecko koupilo ruský systém S-400 navzdory odporu Spojených států a NATO, ačkoliv ten není kompatibilní s výzbrojí Severoatlantické aliance, poukazuje politolog. Dodává, že Washington Ankaru před tímto krokem silně varoval, ale turecká armáda loni i tak obdržela první kusy systému.

"S-400 je jedním z předních ruských systému raketové obrany," pokračuje Larson. Nastiňuje, že v závislosti na typ cíle a typ nasazené rakety dokáže detekovat objekty na vzdálenost až 600 kilometrů a vést palbu na cíle vzdálené téměř 400 kilometrů.

Analytik také připomíná, že systém je velmi flexibilní a dokáže se přizpůsobit pravděpodobné hrozbě - zvolením různých typů raket lze S-400 optimalizovat na boj proti cílům na malou, střední i velkou vzdálenost, ať tyto cíle představují vysoko letící bombardéry či mnohem rychlejší balistické střely.

Spojené státy a jejich spojenci z NATO vyjadřovali obavy, že sledovací radar ruského systému může získat informace o letových charakteristikách a radarové stopě letounu F-35, a tím potenciálně rozkrýt vlastnosti stealth nejnovějšího stroje Severoatlantické aliance, vysvětluje Larson.

Navíc, údržba protivzdušného systému ruské výroby si žádá přístup ruských techniků, kteří by tímto způsobem mohli získat přístup k informacím o protivzdušné obraně NATO, podotýká politolog. Dodává, že z toho vyplývají pro Turecko závažné důsledky. 

Americký ministr obrany Mark Esper v březnu oznámil, že Turecko bylo vyloučeno z  programu F-35, připomíná analytik. Podotýká, že turecká účast zahrnovala výcvik pilotů na novém stroji a exkluzivní výrobu některých částí jeho trupu a přistávacího podvozku.

"Od Tureckého odchodu z programu se výroba F-35 zpomalila, jelikož američtí výrobci mají problémy dohnat ztracenou výrobní kapacitu," píše Larson.

Turecký souhlas není pravděpodobný

Zmíněný dodatek senátora Thunea předpokládá, že americkým ozbrojeným silám budou poskytnuty potřebné finanční prostředky k nákupu protivzdušného systému S-400, konstatuje politolog. Doplňuje, že takový prodej by se měl případně odehrát na základě souhlasu turecké vlády a amerických ministerstev obrany a zahraničí.

Uvedené strany by se musely zavázat, že peníze, které Turecko za svůj systém S-400 získá, nebudou použity k nákupu jiného vojenského vybavení, které Spojené státy považují za nekompatibilní s výzbrojí NATO, poukazuje Larson. Považuje to za potvrzení obav, které Severoatlantická aliance chová ohledně ruského protivzdušného systému.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Krok může být myšlen jako cesta, jak si Turecko zachrání tvář," míní politolog. Připomíná, že Esper jasně deklaroval, že Turecko nemůže mít zároveň S-400 a letouny F-35 - kterých si chtělo pořídit hned stovku -, a to ani za situace, kdy ruský systém zůstane neaktivní, ve skladech. 

Pokud by Spojené státy dokázaly koupit protivzdušný systém S-400, mohly by lépe porozumět jeho vlastnostem a zjistit, jak lépe chránit letouny F-35 a F-22 před ruskými radary, vysvětluje analytik. Přesto se podle něj teprve uvidí, zda Thune otevřel legální cestu k získání systému.

Záviset bude podle Larsona především na Turecku, které si je vědomo rizik, ale přesto pokračuje ve svých plánech ohledně S-400, a tak není pravděpodobné, že by v dohledné době přistoupilo na americkou nabídku.

Související

Turecko, ilustrační foto

Turecko sčítá hlasy ve volbách. Erdoganův favorit ztrácí

Opozice v Turecku si zřejmě po nedělních komunálních volbách udrží kontrolu nad klíčovými velkými městy. Vyplývá to z předběžných dílčích výsledků voleb zveřejněných tureckými médii. Tábor kolem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana si dal za cíl ovládnout velká města jako Istanbul, Ankara, Adana či Bursa.

Více souvisejících

Turecko Rakety S-400 F-35 Joint Strike Fighter USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 17 minutami

před 44 minutami

Ministerstvo zdravotnictví, ilustrační fotografie.

Svrčinová na vlastní žádost končí jako hlavní hygienička

Vláda ve středu odvolala hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou na její vlastní žádost, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Do jmenování jejího nástupce bude kompetence hlavního hygienika v plném rozsahu vykonávat její zástupce a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení má být vypsáno v nejbližších dnech.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Důchody, ilustrační fotografie.

Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou

Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vlivná Kim Jo-čong, sestra diktátora na archivních snímcích.

Sestra vůdce KLDR hrozí: Vybudujeme ohromnou vojenskou sílu

Severní Korea hodlá pokračovat v budování "ohromující a nejsilnější vojenské síly" na ochranu své suverenity a míru v regionu, prohlásila Kim Jo-džong, která je vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, jak informoval ve středu server The Korea Times s odkazem na tamní tiskovou agenturu KCNA.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Robert Fico

Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu

Vláda slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ve středu schválila kritizované změny fungování veřejnoprávních médií. Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se má změnit na Slovenskou televizi a Rozhlas (STVR), jejíhož ředitele bude volit devítičlenná rada se čtyřmi nominanty ministerstva kultury. Slovenská vláda dnes schválila příslušný návrh zákona, uvedla agentura TASR.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení

Americký Senát v úterý pozdě večer schválil balík pomoci pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů. Prezident Joe Biden přislíbil dnešní podpis balíčku, a že nové dodávky zbraní budou rychle doručeny do válečné zóny, protože Rusko dosahuje úspěchů na bojišti, uvedl server Euronews.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy