Západ musí podpořit Ukrajinu a varovat Rusko, burcuje bývalý americký diplomat

NÁZOR – Rusko v posledních týdnech posiluje svou vojenskou přítomnost na Krymském poloostrově, přesouvá vojenské jednotky na hranice s Ukrajinou a ohlašuje vojenské „prověrky pohotovosti“, upozorňuje Steven Pifer v komentáři pro server Politico. Bývalý americký diplomat a velvyslanec v Kyjevě soudí, že tyto aktivity mají nejspíše pouze znervóznit ukrajinskou vládu a otestovat reakci Západu.

Slova, která neuklidňují

Pifer ovšem nevylučuje, že by mohlo jít o cosi závažnějšího. „Pokud Kreml zvažuje cenu a přínosy vojenského útoku na Ukrajinu, Evropa a Spojené státy by měly zajistit, že se Moskva nepřepočítá kvůli podhodnocení ceny,“ nabádá vysloužilý diplomat.

K nárůstu napětí dochází navzdory vzácnému diplomatickému úspěchu při tlumení rusko-ukrajinského konfliktu, kdy jistou dobu drželo příměří na východě Donbasu, připomíná autor komentáře. Poukazuje, že až do zhoršení situace na konci loňského roku výrazně ubylo přestřelek na linii kontaktu mezi ruskými a Ruskem podporovanými silami a ukrajinskou armádou.

„Aktuálnější diplomatické zprávy jsou naneštěstí pochmurnější,“ pokračuje Pifer. Konstatuje, že diplomatické úsilí vedené Německem a Francií v poslední době nijak nepokročilo a trojstranná skupina složená ze zástupců Ukrajiny, Ruska a OECD nemá na svých schůzkách o čem jednat.

V minulém týdnu se objevily zprávy, často doplněné videozáběry, o přesunu těžkého ruského dělostřelectva přes Kerčský průliv na Krym a dalších ruských jednotek, včetně obrněnců a baterií raket země-vzduch k ukrajinské hranici u Donbasu, uvádí bývalý velvyslanec. Zmiňuje i prohlášení ruského ministra obrany z 6. dubna, že armáda provádí prověrky pohotovosti, tedy cvičení, které ovšem velmi připomíná přípravu k boji.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov krkolomně tvrdí, že ruské akce by „absolutně neměly nikoho znepokojovat“ a že „Rusko nepředstavuje hrozbu pro žádnou zemi světa“, ale tato slova podle Pifera nikoho neuklidnila.

Někdejší diplomat soudí, že ruské vojenské manévry mají zřejmě znepokojit Kyjev – pokud by totiž Kreml zamýšlel skutečně zaútočit, své záměry by se pokusil skrýt a využít momentu překvapení. „Nikdo si však nemůže být jistý, že Rusové nezaútočí,“ dodává Pifer. Míní, že ukrajinská armáda, která má pohotovost, by v boji s ruskou armádou téměř jistě prohrála, ale tekla by krev na obou stranách.

Ruský útok by uvrhl Evropu do velké krize, deklaruje autor komentáře. Západ by měl proto podle jeho mínění zajistit, že ruský prezident Vladimir Putin a Kreml budou znát cenu za případný vpád ruských sil na Ukrajinu.

Jasné signály jsou na místě

Vysílání takových zpráv již začalo a americký prezident Joe Biden i další čelní američtí představitelé vyjádřili svým ukrajinským protějškům podporu, podobně jako generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, poukazuje Pifer. Dodává, že nad Ukrajinou a Černým mořem poblíž Krymu hlídkují americká a britská průzkumná letadla, které jednak získávají informace a souběžně signalizují Kyjevu politickou podporu.

Ministři zahraničí Německa a Francie vydali 3. dubna společné prohlášení k situaci, které vyslalo silné poselství a zároveň se zaměřovalo na příčinu – znepokojivý pohyb ruských vojsk, nastiňuje ex-velvyslanec. Domnívá se, že Západ by přesto měl Moskvu od potenciálního vojenského dobrodružství odrazovat více.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

„Předně, američtí a evropští představitelé by měli neprodleně konzultovat a odsouhlasit seznam dodatečných sankcí, které budou vyhlášeny, pokud Rusko zaútočí,“ píše Pifer. Doporučuje, aby seznam obsahoval silná opatření, zacílená například na ruský státní dluh. Seznam by měl být rychle a neoficiálně předán ruským činitelům, jelikož takové oznámení případného trestu může mít odstrašující efekt, míní autor komentáře.

Dále se bývalý diplomat domnívá, že podobně jako se předseda sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil obrátil na náčelníka ruského generálního štábu, by měli i další američtí představitelé, prezidenta nevyjímaje, oslovit Moskvu a varovat ji před ničivými vedlejšími důsledky případného ruského útoku. Paralelně by měl Washington zvážit další signály toho, že své stanovisko míní vážné, například dodatečné dodávky protitankových střel a dalších zbraní ukrajinské armádě, přemítá Pifer.

Podobně by měli vyjádřit podporu ukrajinskému vedení i evropští politici, apeluje autor komentáře. Soudí, že by šlo o další signál Moskvě. Evropští politici by se také měli spojit s Kremlem, což platí především o německé kancléřce Angele Merkelové, jejíž vztah s Vladimirem Putinem je sice napjatý, ale ze všech západních politiků nejtěsnější, píše Pifer. Merkelová by podle něj měla Putina upozornit, že útok na Ukrajinu pohřbí plynovod Nord Stream 2, ať již z důvodu tlaků na německé politické scéně, tak z důvodu sankcí, které by hrozily německým firmám na základě tlaku amerického Kongresu.

Vysloužilý velvyslanec doufá, že ruské manévry jsou pouhým blufem a pomyslný vítr se brzy přežene. Dodává, že Západ si ale nemůže dovolit pouze doufat, jelikož ruské kroky mohou být předzvěstí něčeho vážnějšího a nebezpečného. „Evropa a Spojené státy by měly činit více, aby tomu zabránily,“ uzavírá Pifer.

Související

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

Více souvisejících

Ukrajina Rusko USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Rusko nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neplánuje opustit východoukrajinský Donbas. Podle něj je uznávání principu územní celistvosti v případě Ukrajiny pouze teoretickým konceptem mezinárodního práva, zatímco případný mír by byl nákladný a Rusové momentálně dominují vojensky.

včera

včera

včera

Princ Harry sbírá neúspěchy v kauze ohledně policejní ochrany v Británii

Princ Harry neuspěl se svým prvním odvoláním v případu, ve kterém soud v únoru rozhodl, že mladší syn britského krále Karla III. oprávněně přišel o ochranu placenou ze státní kasy poté, co se vzdal povinností člena královské rodiny a s manželkou Meghan a dětmi se přestěhoval do USA. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy