Zaveďme čtyřdenní pracovní týden pro všechny, vyzývá ekonom

NÁZOR - Postupné uvolňování lockdownů a společenských omezení otevírá vítanou možnost návratu k předpandemickým zvykům, poukazuje ekonom David Spencer v komentáři pro server The Conversation. Profesor z Univerzity v Leedsu upozorňuje, že nejde pouze o návštěvu kin a restaurací či účast na velkých svatbách, ale pro miliony lidí také o změnu pracovního modelu, která zahrnuje i pravidelnou přítomnost na pracovišti.

Více práce, stejná mzda

"Mnoho z nás musí čelit realitě návratu na pracoviště pět dní v týdnu," píše ekonom. Přiznává, že někteří tento vývoj kvitují a zmiňují přínos obnovy kýžené sociální interakce, přičemž argumentují, že jde o příležitost sdílet informace a myšlenky, která vytváří potenciál pro větší produktivitu a zisk.

Tyto názory ale narážejí na nedostatek představivosti,  jak lze nyní práci reorganizovat, míní profesor. Soudí, že rovněž opomíjejí přínosy plynoucí z omezení pracovní doby, která mimo jiné přináší šanci přejít na čtyřdenní pracovní týden.

Idea přechodu na čtyřdenní pracovní týden má stále větší podporu, vyzdvihuje Spencer. Za přínosy označuje více volného času a možnost rozdělit práci rovnoměrněji napříč společností. Věří, že bychom mohli využít přínosu práce, aniž by přinášela riziko přepracování a nezaměstnanosti.

"Návrat k pětidennímu pracovnímu týdnu by těmto pozitivním výsledkům zamezil," pokračuje autor komentáře. Deklaruje, že koronavirus otřásl stávajícími pracovními zvyky způsobem, který byl před několika lety nemyslitelný, ale nikoliv způsobem, který je nezbytně přínosný pro zaměstnance zvyklé docházet na pracoviště.

Nucený přesun na práci z domova obecně vedl k nárůstu pracovní doby, aniž by byly zvýšeny mzdy, což částečně vysvětluje, proč některé firmy nyní chtějí práci z domova zachovat, konstatuje ekonom. Doplňuje, že náklady na provoz pracoviště jsou také převáděny na domácnosti zaměstnanců a neustálé propojení skrze komunikační technologie může vytvářet kulturu, která neumožňuje nikomu "vypnout" z pracovního režimu.

Malá důvěra vůči zaměstnancům vede rovněž k novým formám vzdálené kontroly, tudíž jsou přínosy práce z domova - ušetření za jízdné a jistá flexibilita ohledně doby, kdy se práce vykoná - výrazně přebity intenzivnější a delší pracovní dobou, shrnuje odborník. Upozorňuje, že práce z domova zdaleka nenastolila rovnováhu mezi soukromým a profesním životem, ale naopak prohlubuje problém přílišného pracovního nasazení.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To podle autora komentáře neznamená, že by pracovníci ve snaze o vyrovnanější profesní a soukromý život měli spěchat zpět na pracoviště, jelikož existuje riziko, že delší pracovní doba bude zachována na úkor pracovníků. "Řeči o přínosech návratu k práci na pracovišti se zřetelně zaměřují na zájmy firem," varuje Spencer.

Existují náznaky, že sdílená práce s sebou nese větší produktivitu, ale ty ignorují fakt, že rozhodnutí umístit pracovníky na jedno místo motivuje zpravidla především otázka kontroly, upozorňuje ekonom. Vysvětluje, že přímá kontrola na pracovišti je účinnější než vzdálená kontrola, což činí z návratu k práci na pracovišti a standardnímu pětidennímu pracovnímu týdnu přímý zájem firem.

"Jaký je pohled pracovníků?" pokládá otázku profesor. Poukazuje, že návrat k práci na pracovišti znamená nové časové i finanční náklady plynoucí z dojíždění, stejně jako obnovu časového vzorce, který většině pracovníků před nástupem pandemie nevyhovoval. Mnozí se tak návratu pětidenního pracovního týdne obávají a cítí příchod světa, který omezuje příležitosti a svobodu, míní Spencer. Konstatuje, že shledání se s kolegy je slabou útěchou za dřinu od pondělí do pátku.   

Profesní nerovnováha

Za jedno z pozitivum lockdownů označuje ekonom růst požadavku na "právo být offline" a některé odbory začaly žádat garanci času, kdy je povolené nebýt zaměstnavateli k dispozici. Jsou navrhovány i nové zákony, které mají dát pracovníkům jasnou možnost nereagovat na elektronickou komunikaci mimo běžnou pracovní dobu, podotýká profesor.

Právo být offline již některé země zavedly, a to nepochybně pomůže chránit soukromý život, domnívá se expert. Odkazuje například na poslední průzkumy z Velké Británie, podle nichž většina tamních zaměstnanců podporuje zavedení podobné legislativy. I tak považuje Spencer za nutnou hlubší reformu.

Pokud má heslo amerického prezidenta Joe Bidena "obnovit a lépe" platit i pro ekonomiku, bude třeba zavést kratší pracovní týden, tvrdí autor komentáře. Věří, že kratší pracovní doba může pomoci hospodářskému zotavení, jelikož zamezí vysoké nezaměstnanosti, odemkne ekonomiku, rozšíří lidskou svobodu a sdílení práce poskytne většímu počtu lidí její benefity.

Důvody pro zavedení čtyřdenního pracovního týdne jsou dobře popsány, deklaruje profesor. Odkazuje na jasné přínosy pro zdraví, životní prostředí a ekonomiku. "Firmy by možná upřednostnily tradiční pracovní praktiky, ale společenský pokrok požaduje nastolení nové normy," píše Spencer. Soudí, že omezení pracovního týdne o jeden den je jedinou cestou k lepšímu soukromému i profesnímu životu, tudíž bychom neměli slavit návrat k pětidenní práci na pracovišti, ale místo toho usilovat o čtyřdenní pracovní týden pro všechny.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) práce

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy