Změní koronavirus ekonomii od základů? Ekonom z Cambridge nabádá k akci

NÁZOR - Konvenční ekonomické teorie nemají příliš co nabídnout, tvrdí Jonathan Aldred v komentáři pro server The Guardian. Ekonom z prestižní Cambridgeské univerzity míní, že tyto teorie fungují jako klec, která omezuje naše myšlení a zavrhuje mnoho pokrokových politických idejí jako příliš drahé, kontraproduktivní či nekompatibilní s volným trhem.

Navýšit výdaje nestačí

Již před pandemií koronaviru čelila světová ekonomika mnoha prohlubujícím se krizím, varuje ekonom. Označuje za ně klimatické změny, extrémní nerovnosti či hluboké narušení pracovního prostředí, kde lidi nahrazují roboti a uměla inteligence.  

"Co je horší, ekonomie nás vede jemným, zákeřným způsobem k přijetí souboru hodnot a náhledu na svět, které nám brání si vůbec představit různé formy radikální změny," píše akademik. Soudí, že z důvodu silné zakořeněnosti ortodoxní ekonomie v našem myšlení nestačí k jejímu opuštění pouze navýšit veřejné výdaje, které zamezí bezprostřednímu hospodářskému kolapsu.

Ačkoliv takové opatření považuje Aldred za klíčové, zároveň je podle něj nutné odkrýt hlubší kořeny ekonomických problémů, ve kterých se nacházíme, a položit si otázku, co chceme od postkoronavirové ekonomie.

Ekonomie hlavního proudu nás učí, že jediným racionálním přístupem k nejisté budoucnosti je její kvantifikace na základě zvážení pravděpodobností všech možných scénářů, nastiňuje odborník. Deklaruje, že i ty nejlepší expertizy se ale často mýlí, nezřídka máme problém předvídat nejpravděpodobnější vývoj a co je horší, dochází k událostem, s nimiž vůbec nepočítáme, které si nikdo nepředstavil, jak ostatně ukazuje stávající pandemie.   

Rámování budoucnosti skrze pravděpodobnost nám poskytuje iluzi znalosti a kontroly, která je mimořádně svůdná a pyšná, upozorňuje expert. Připomíná, že před vypuknutím finanční krize v roce 2007 se bankéři chlubili svými modely, aby v srpnu toho roku finanční ředitel investiční společnosti Goldman Sachs přiznal, že během jednoho týdne došlo k množství takových výkyvů na finančních trzích, jejichž pravděpodobnost měla být menší než 21 výher v řadě v celostátní loterii.

"Světové dění si občas žádá pokoru," pokračuje Aldred. Podotýká, že existuje například jasné poučení, jak přistoupit například ke klimatické změně: namísto zaměření se na průměrné dopady klimatu vycházející z matematických modelů založených na pravděpodobnosti, které čerpají ze značně nespolehlivých znalostí, je nutné zabývat se nejhorším možným scénářem a snažit se mu zabránit. Ortodoxní ekonomie nás ovšem od takové preventivní obezřetnosti odrazuje, protože jejím klíčovým cílem a principem je efektivita, vysvětluje akademik.

Odolnost namísto efektivity    

Efektivita znamená získat co největší užitek z každého utraceného centu, uvádí ekonom. Dodává, že cokoliv jiného je podle ekonomie hlavního proudu plýtvání, ale jeho eliminace vede k eliminaci nadbytku, přičemž důsledky nemusejí být vždy pozitivní - jak se nyní ukazuje například ve zdravotnictví po celém světě - a posedlost efektivitou, která vede mimo jiné k zanedbávání plánů pro řešení pandemií či klimatické změny, může stát životy.

Namísto efektivity by měla být prioritou odolnost, tedy budování odolných systémů a ekonomik, které jsou explicitně stavěné na nejhorší scénáře a dokážou čelit i nepředstavitelným pohromám, míní Aldred. Za hlavní problém ortodoxní ekonomie považuje způsob, jakým třídí hodnoty a priority - tedy že rozhodnutí musí být vždy obchod, zvážení nákladů proti přínosům, ideálně pomocí tržní ceny.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Pokud bychom brali naši neznalost budoucnosti vážně, kalkul náklady-přínos by neměl vůbec začít. Protože to, že náklady převažují přínosy, je stará výmluva pro odmítnutí opatrnosti a je receptem na katastrofu, pokud jsou přínosy, nebo náklady nečinnosti rozsáhle podhodnocovány," píše ekonom. Podotýká, že uvažování v rámci náklady-přínos nás vedou k myšlence, že veškerou hodnotu lze vyjádřit penězi.

Mnoho politiků a byznysmenů se například upíná k tvrzení, že vzestup průměrné teploty o 2°C sníží HDP o 2 %, jakoby pokles HDP byl skutečnou cenou za klimatickou změnu, kritizuje expert. V praxi podle něj takové myšlení znamená, že hodnota všeho je poměřována tím, kolik jsou lidé ochotni zaplatit, ale protože bohatý je vždy ochoten zaplatit víc než chudý, priority se sbližují s přáními bohatých a vzdalují přáním chudých.

Více peněz se kupříkladu utrácí za výzkum krémů proti vráskám než léků na malárii a velké farmakologické firmy se relativně nezajímají o vývoj vakcín, protože vakcinační programy fungují pouze při zapojení chudých, což limituje výslednou cenu, kterou si výrobce vakcíny může účtovat, poukazuje ekonom. Pocit, že svět se "probudil" a bohaté země zaplatí cokoliv za zvládnutí pandemie, označuje za pouze zdánlivý, protože vývoj vakcíny proti covidu-19 i další lékařské výzkumy, které mohou z dlouhodobého hlediska zachránit mnoho životů, vyžadují spolehlivé, konstantní financování po dlouhé roky.

Pokud ale trh spatří větší profit jinde, finance budou omezeny, výzkumníci buď ukončí činnost, nebo se přesunou k jinému problému a jejich znalost bude ztracena, obává se Aldred. Podotýká, že ortodoxní ekonomie tak podporuje tvrzení, že současná pandemie je unikátní katastrofou, na kterou se nikdo nemohl připravit, a tudíž z ní neplynou žádná ekonomická a politická poučení.

"Takový výklad sice prospívá některým světovým miliardářům, ale není pravdivý," deklaruje autor komentáře. Alternativa podle něj existuje a pandemie poskytuje důkaz, že řešení klimatických změn, nerovnosti a jakékoliv další krize si žádá přehodnocení ekonomie od základů.      

Související

Ilustrační fotografie.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.
Lidé během pandemie covid-19 nasadili roušky či respirátory. Rozhovor

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Více souvisejících

pandemie Ekonomika Klimatické změny Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman zůstává v nemocnici. Lékaři dnes zhodnotí jeho aktuální stav

Lékařské konzilium v pondělí zhodnotí aktuální zdravotní stav exprezidenta Miloše Zemana, který od minulého týdne leží na jednotce intenzivní péče v pražské Fakultní nemocnici Motol. Zeman byl přes víkend nadále ve vážném, ale stabilizovaném stavu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy