Co bude s koronavirem? Profesorka naznačila čtyři možné scénáře

NÁZOR - Během uplynulého víkendu nehlásily Londýn, Skotsko či Severní Irsko jediný případ úmrtí na covid-19, připomíná profesorka Devi Sridharová v komentáři pro server The Guardian. Expertka na veřejné zdraví z Univerzity v Edinburghu dodává, že počty hospitalizovaných a zemřelých klesají v celé Británii, ale namísto oslav signálů, že nejhorší má země za sebou, mnozí vědci varují před druhou vlnou infekce.

Nejistá budoucnost

Druhá vlna je označení pro nárůst počtu případů koronaviru v nadcházejících týdnech či měsících, který by nastal po trvalejším jejich poklesu, vysvětluje profesorka. Dodává, že tato varování často odkazují na pandemii španělské chřipky z roku 1918, která zabila desítky milionů lidí a poté, co se prvotní nákaza odezněla, se následující zimu vrátila v ještě smrtelnější podobě.  

Vědci se neshodují, zda uvidíme druhou vlnu i v případě koronaviru, přiznává Sridharová. Soudí, že budoucnost je sice nejistá, ale lze si představit čtyři možné scénáře.

První hypotéza, s níž přišli italští lékaři, zní, že koronavirus během šíření oslabuje, uvádí odbornice. Nastiňuje, že během mutací může virus Sars-Cov-2 ztrácet na nakažlivosti a stávat se středně až mírně infekčním.

"Koronaviry ovšem prokázaly, že jsou pozoruhodně stabilním typem virů," varuje expertka. Tvrdí, že neexistuje žádný důkaz, že by k výše naznačené mutaci mělo dojít v dohledných týdnech, ba dokonce letech. Snížení smrtnosti nemoci v Itálii tak přičítá lepší klinické péči o pacienty a větším zkušenostem lékařů s efektivní léčbou.  

Druhá možnost předpokládá, že počet lidí citlivých na tento koronavirus je menší, než se očekávalo, ať už kvůli tomu, že s nemocí již přišla do kontaktu větší část populace, nebo se u lidí vyvinula imunita na základě kontaktů s podobnými viry, nastiňuje Sridharová. Sama tuto variantu považuje za nepravděpodobnou, protože úvodní sérologické testy ukázaly, že v Británii přišlo do konce května do kontaktu s covid-19 jen 5 % obyvatel (a 17 % Londýňanů).

To znamená, že velká část lidí neměla šanci vybudovat si imunitu, což naznačují i výsledky podobných testů ve Francii, Španělsku a Švédsku, uvádí profesorka. Přiznává, že skutečnost může být ale složitější, protože poslední studie hlásí, že i jedinci, kteří se Sars-Cov-2 prokazatelně nikdy nepřišli do styku, mají T-lymfocity reagující na virus, což je jeden z klíčových prvků tělesné imunitní reakce.

Vystavení běžným koronavirům způsobujícím nachlazení by tedy mohlo způsobit, že tělo dokáže odhalit proteiny viru Sars-Cov-2, uvádí odbornice. Zjištění označuje za slibné, ale upozorňuje, že stále chybí důkaz, že by protilátky či reagující T-lymfocyty poskytly někomu imunitu proti covid-19.

Švédská vs. novozélandská cesta

Třetí scénář, který je cíleně rozvíjen ve Švédsku, počítá s ponecháním volného průběhu šíření viru v populaci a přistupuje ke koronaviru jako k viru chřipky - dokud nebude k dispozici vakcína, nebo obyvatelstvo nezíská kolektivní imunitu, virus je pokládán za nezastavitelný, poukazuje profesorka. Varuje, že cenou za takový postup je mnoho nakažených a mrtvých, navíc není jasné, jak dlouho by kolektivní imunita vydržela, protože nevíme, zda se lidé nemohou po pár měsících či letech opět nakazit, což by vedlo k druhé vlně.

"Můj osobní názor zní, že se můžeme druhé vlně vyhnout, pokud budou státy virus  agresivně zadržovat skrze testování, trasování a izolaci přenašečů a podporou správné hygieny, například mytím rukou a dezinfekcí prostředí, za podpory fyzického odstupu, kde to je třeba," píše odbornice. Vysvětluje, že cílem tohoto postupu je snížit počet případů na úroveň, kdy je přenos omezen na malá, izolovatelná ohniska, přičemž celkovým záměrem je naprosté vymýcení nemoci.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tento čtvrtý scénář podle ní připomíná sérii neustále se objevujících malých požárů, které je třeba hasit dříve, než se rozrostou v nekontrolovatelný oheň, uvádí Sridharová. Dodává, že daný postup funguje například v Jižní Koreji či Německu a zakládá se právě na masovém testování, trasování, izolaci přenašečů viru a zavádění sledovacích systémů, které mapují jeho šíření.      

Zaměřování se na počty obětí možné druhé vlny upozaďuje skutečné škody, které virus páchá, tedy dlouhodobé poškození plic, srdce, ledvin, mozku či cév zotavených, upozorňuje profesorka. To považuje za nebezpečí nemoci covid-19, u které se mnohdy zapomíná, že jde o nový virus zcela odlišný od chřipky, jehož dopady na zdraví se mohou projevit po měsících, ne-li letech.

Pokud je koronavirus pomyslnou obrnou dnešní generace, pak bychom měli směřovat k přístupu novozélandské a australské vlády, kdy první se podařilo virus vymýtit a druhá k tomu nemá daleko, konstatuje Sridharová. Poukazuje, že při trvající kontrole hranic se lidé v těchto zemích mohou vrátit k normálnímu životu, byla obnovena sportovní klání, otevírají se školy, plánují se svatby a lidé mohou bez obav navštěvovat příbuzné.  

"Úspěch Nového Zélandu a Austrálie může přimět další země k přehodnocení vlastních strategií a možnosti vymýtit virus na svém území," píše expertka. Lidé by se podle ní neměli učit žít s neustálým strachem z nemoci covid-19, ale začít žádat své vlády, aby se ji zcela zbavily.  

Související

Koncertní síň u Moskvy v plamenech po teroristickém útoku. (22.3.2024)

Rusové už s terorem u Moskvy spojují i Američany a Brity

Navzdory slovům prezidenta Vladimira Putina, že páteční teroristický útok v koncertní síni u Moskvy spáchali islamisté, z Ruska nadále znějí hlasy o roli Ukrajiny v rámci celé tragédie. Podle ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova stojí za útokem kromě Kyjeva také Spojené státy americké a Velká Británie. 

Více souvisejících

Velká Británie Austrálie Nový Zéland Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 3 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby

Vypadá to, že ruský prezident Vladimir Putin nemá v úmyslu setkat se s rodinami obětí nedávného teroristického útoku na předměstí Moskvy, při kterém přišlo o život 143 lidí. Kreml ve čtvrtek nejevil žádné náznaky ohledně takového setkání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy