Svět vs covid-19. Odborníci se zamýšlí nad tím, kdo vlastně vyhrává

Na konci ledna letošního roku Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii koronaviru SARS-CoV-2. V té době bylo hlášeno pouhých 10 000 případů a přes 200 úmrtí. Více než půl roku po vyhlášení globální krize je detekováno přes 21 miliónů pozitivních případů covid-19 a více než tři čtvrtě miliónů úmrtí. Vyhrává svět nad virem SARS-CoV-2?

Boj proti covid-19 se v každé zemi značně liší, a proto je těžké vyhodnotit, jak si svět stojí. Podle slov Elisabetty Groppelliové jeden fakt spojuje všechny lidi na světě i když se nachází na čínském venkově nebo v metropolitním Londýně.

„Je to virus, který cirkuluje po celé planetě, který ovlivňuje každého z nás a zdůrazňuje, že jsme všichni propojeni. Nejde o cestování, ale o to, že trávíme spolu trávíme čas,“ řekla pro BBC viroložka.

Sociální distancování platí ve téměř všech zemích světa a pracují na tom, aby byla dodržována karanténní opatření.  V případě, že země nevydaly varování, mohli jsme vidět jasné důsledky zdravotnické krize jako například v Latinské Americe, kde se v současné době nachází epicentrum covid-19.

Naopak na Novém Zélandu byla opatření zavedena ihned, když bylo detekováno teprve několik málo případů. Uzavřeli se hranice, lidé museli být doma zavření, ale vedlo to k tomu, že nyní se lidé mohou vrátit zpět do „normálního života“.

Zdá se, že země, které přijaly ochranná opatření v co nejkratší době, nejlépe při prvních potvrzených případech značně snížily schopnost viru se nekontrolovatelně šířit. Mongolsko je také příkladem, kde se ukázalo, že rychlé jednání může zachránit mnoho životů. „Mongolsko odvedlo dobrou práci s velmi omezenými zdroji,“ míní David Heymann z London Hygiene and Tropical Medicine.

Mongolsko bylo mezi prvními, které uzavřelo školy, hranice, propagovalo nošení ochranných obličejových masek a mytí rukou. Přestože mohla mít pandemie vážný dopad na Mongolsko, protože má nejdelší hranici s Čínou, tak k dnešnímu dni bylo detekováno pouze 293 případů a žádné úmrtí.

První tři potvrzené případy v České republice byly hlášeny 1. března 2020 a 12. března vláda vyhlásila mimořádný stav. Ani ne týden poté byly uzavřeny hranice a bylo doporučeno omezené vycházení. Česká republika byla první evropskou zemí, která měla povinnost nosit roušky. Do května bylo hlášeno 257 úmrtí na covid-19 ve srovnání se Švédskem, které je podobně lidnaté a mělo v té době téměř 3000 úmrtí.

Na začátku pandemie bylo nošení roušek něco neobvyklého, ale teď je to v celé Evropě naprosto běžné. Evropa se začala pomalu otevírat, ale například Řecko nebo Francie ohlásili v tomto týdnu nejvyšší počet případů. Německo poprvé za tři měsíce potvrdilo více než tisíc případů denně.

Oproti tomu Afrika na začátku pandemie registrovala nejmenší dopad pandemie na celý kontinent. V současné době je zde detekováno více než milion pozitivních případů. Číslo je ale relativní, protože zde neexistuje taková míra testování jako na jiných kontinentech, přesto se zdá, že Afrika má výrazně nižší úmrtnost.

Odborníci se domnívají, že je to způsobeno tím, že Afričané obecně netrpí civilizačními chorobami jako je diabetes 2. typu nebo obezitou. Také se na kontinentě nacházejí mladší lidé s průměrným věkem 19 let.

Celý svět převážně apeluje i na časté dezinfekce povrchu, a hlavně na hygienu. Správně by se ruce měly umývat mýdlem pod teplou vodou minimálně 20 sekund. Ale to nelze v některých zemích jako je například Indie, kde až jeden milion obyvatel žije v bombajském slumu a nemají k vodě přístup.

„To je ten hlavní rozdíl, který může rozdělit svět na dvě části a existuje velký otazník nad tím, jak můžeme kontrolovat virus, když není k dispozici vakcína,“ poznamenala viroložka Groppelliová. Hlavní stanovisko WHO zní, že svět se nachází uprostřed velmi závažné, intenzivní, a hlavně se zrychlující pandemie, která je stále na vrcholu.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 27 minutami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy