NÁZOR – Většina amerického zahraničněpolitického establishmentu nadále považuje NATO a transatlantickou vazbu klíčový prvek zahraniční politiky Spojených států, konstatuje Ted Galen Carpenter v komentáři pro server Washington Post. Mezinárodněpolitický expert z think tanku Cato Institute dodává, že proto jsou opakované výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští spojenci investovali více do vojenské oblasti, přijímány s nevraživostí hraničící s hysterií.
Evropané preferují neutralitu
Trump však podle Carpentera není hlavní hrozbou pro transatlantickou solidaritu. Za tu považuje posun nálad evropské veřejnosti směrem k neutralitě. Odkazuje v tomto směru na zprávu Evropské rady pro zahraniční vztahy plnou překvapivých zjištění.
Průzkum zahrnoval 60 tisíc respondentů ze 14 zemí EU a naznačil, že důvody ostrých rozdílů v evropském a americkém pohledu na množství zahraničněpolitických otázek jsou mnohem hlubší než nespokojenost s Trumpem, konstatuje analytik. Za nejlepší příklad považuje postoj k zadržování Ruska Severoatlantickou aliancí.
Na otázku, na jakou stranu by se měla jejich země přidat v případě konfliktu mezi USA a Ruskem, většina respondentů odpověděla, že ani na jednu, poukazuje odborník. Zmiňuje v té souvislosti francouzsko-americkou novinářku Annabelle Timsitovou, která zjištění shrnula v konstatování, že Trump během tří let v úřadu poškodil postavení Spojených států ve světě a nikde to není zřetelnější než v Evropě, jelikož Evropané již nevěří, že Washington dokáže garantovat jejich bezpečnost.
Timsitová však podle Carpentera přehlíží dech beroucí rozsah neutralistických nálad mezi předpokládanými bezpečnostními partnery Washingtonu. „Pouze 18 % lidí ve Francii by podpořilo Spojené státy, zatímco 63 % by volilo neutralitu; v Itálii je to 17 % versus 65 % a v Německu 12 % ku 70 %,“ píše analytik. Dodává, že výsledky jsou podobné v nových východoevropských členských státech NATO, ačkoliv ty jsou vystaveny většímu ruskému tlaku a potenciální agresi.
Maďarští respondenti tak ze 71 % volí neutralitu a USA by podpořilo jen 13 % z nich, v Rumunsku je tento poměr 65 ku 17 % a neutralistické nálady převládají v poměru 45 ku 33 % dokonce i v Polsku, které má mrazivou historickou zkušenost s Ruskem z carské i sovětské éry, nastiňuje Carpenter. Doplňuje, že postoje Evropanů nejsou příliš odlišné ani v dalších kontroverzních zahraničněpolitických otázkách spojených s USA.
Nová realita
Na otázku, na jaké straně by měla stát jejich země v případě střetu Spojených států s Čínou, byly odpovědi ve prospěch USA ještě slabší, poukazuje analytik. Uvádí, že největší podporu Washingtonu vyjádřili Poláci - 24 % pro Spojené státy, 54 % pro neutralitu -, přičemž na americkou stranu by se přidalo jen 19 % Čechů, 17 % Rumunů, 13 % Maďarů, 18 % Francouzů, 20 % Italů a pouhých 10 % Němců.
„Další zjištění potvrzuje, že Evropané momentálně preferují nezávislou zahraniční a bezpečnostní politiku namísto dalšího setrvávání v pozici slabšího partnera Washingtonu,“ pokračuje Carpenter. Odkazuje na závěry zmíněné zprávy, že respondenti chtějí, aby EU jednala jako geopolitický hráč a sledovala vlastní linii, a jsou nakloněni politické vizi „evropské armády“ nezávislé na NATO, kterou nejvíce prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Vinit z eroze transatlantické solidarity Trumpova neomalená izolacionistická prohlášení je podle analytika „intelektuálně pohodlné“. Tato eroze ovšem začala ještě předtím, než se současný americký prezident objevil na scéně, a týká se dokonce klíčového účelu NATO, kolektivní obrany, deklaruje Carpenter. Odkazuje na zjištění průzkumu Pew Research Center z roku 2015 provedeného v 8 zemích NATO, z nichž vyplývá, že průměrně 49 % respondentů by nechtělo bránit spojence, přičemž ve Francii, Itálii a Německu tuto nechuť vyjádřila většina dotazovaných.
Závěr podle Carpentera zní, že transatlantická solidarita a celá kolektivní obrana je momentálně pouze konceptem „odtržených“ politických elit na obou stranách Atlantiku a názory tamních obyvatel na zahraniční politiku jsou odlišné. „Vládnoucí elity mohou nálady veřejnosti nějaký čas ignorovat, ale bude těžké udržet politiku, která jde stále více proti přání většiny populace,“ píše analytik.
NATO a zbytku poválečného transatlantického zahraničněpolitického systému tak zvoní umíráček, tvrdí Carpenter. Soudí, že EU a USA se budou muset této skutečnosti přizpůsobit a začít vést vlastní, nezávislou politiku.
Související
Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO
NATO vyslyšelo Zelenského. O protivzdušné obraně bude jednat s Ukrajinou už zítra
NATO , USA (Spojené státy americké) , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
včera
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě