Zámek Moravská Třebová skrývá nejstarší renesanční dílo na sever od Alp

Město Moravská Třebová leží v Pardubickém kraji, v okrese Svitavy, na severozápadní Moravě. Jeho historie sahá až do 13. století. Za časů pánů z Boskovic a ze Žerotína se město těšilo přezdívce Moravské Athény. Nejen humanistické vzdělání, ale i umění obohatilo toto město, Místní zámek dokonce nese prim mezi renesančními památkami na sever od Alp.

Reklama

Dnešní město Moravská Třebová bylo založeno někdy během 13. století jako kolonizační město s pravidelnou zástavbou. Že se jednalo o město vysazené v doposud vůbec či jen málo osídlené oblasti svědčí i název. Jméno Třebová je odvozeno od staroslověnského slova triebiti, tedy mýtit les.

Vedle jiných městských památek zaujímá výsadní postavení místní zámek. Historie hradního sídla místních pánů začíná již za časů Boreše z Rýzmburka. Ten původně vysadil malé městečko společně s nevelkým hradem v lokalitě Radkov jihovýchodně od dnešní Moravské Třebové. Po dobytí města a hradu Závišem z Falkenštejna někdy v letech 1285 až 1286 zdejší osídlení zcela neskončilo, ale hlavní zájem vrchnosti se začal soustředit do Moravské Třebové.

To nadále spravovali příslušníci třebovská větve Hrabišiců. Po jejich vymření připadlo panství jako odúmrť králi Janu Lucemburskému. Ten město zastavil Janu Železnému z Lipé, který začal budovat přímo ve městě nový hrad. Hrad je poprvé zmiňován v roce 1346 a jeho základy jsou dodnes součástí dnešního zámku. Dochoval se též gotický sál s krásnou žebrovou klenbou.

Rozvoj hradu začal později za časů pánů z Boskovic. Konkrétně v roce 1486 jej koupil významný moravský šlechtic Ladislav z Boskovic. Ten se při svých cestách seznámil v Itálii se soudobím italským uměním, které ho následně inspirovalo k přestavbě jeho sídla v Moravské Třebové.

Přeměny hradu v raně renesanční zámek se zhostili vlašští umělci a stavitelé. Po jejich působení se v areálu zámku dodnes dochoval raně renesanční portál z roku 1492, který je nejstarší dochovanou renesanční památkou na sever od Alp. Jen o tři roky mladší jsou dva mramorové medailony s portréty Ladislava z Boskovic a jeho ženy Magdaleny z Dubé a Lipé. Ty byly společně s portálem objeveny při přestavbě zámku v roce 1840 Aloisem II. z Lichtensteina a dnes jsou druhotně osazené v jižní bráně. Jedná se však o kopie, originály jsou uloženy v rámci interiérové expozice zámku.

Posledním majitelem zámku z rodu pánů z Boskovic byl Jan. Jím moravská větev roku 1589 vymírá a jejich majetky přechází dědictvím do rukou Žerotínů. Ladislav Velen ze Žerotína si následně Třebovou zvolil za své sídlo, což vedlo k dalšímu rozkvětu zámku. Na místě bývalého hradního příkopu vznikla tři manýristická křídla zámeckého předdvoří opatřená směrem do nádvoří arkádami. Autorem projektu zámecké stavby byl nejspíše architekt císaře Rudolfa II. Giovanni Maria Filippi.

Moravská Třebová byla v letech před bitvou na Bílé hoře místem, kde se rozhodovalo o záležitostech země, obzvláště když se Ladislav ze Žerotína stal náčelníkem stavovského povstání na Moravě. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře ale musel Ladislav Velen ze Žerotína v roce 1620 emigrovat před trestem smrti. Zkonfiskovaný majetek získal v následujícím roce jako léno koruny české Karel z Lichtensteina.

Liechtensteinové již na zámku nesídlili a překrásné sídlo se stalo jen sídlem úředníků a správy panství. Osud již k zámku nebyl příliš přívětivý. V roce 1643 jej vyplenila švédská vojska. Značnou újmu tehdy utrpěla především stará knihovna.

Největší zkázu však přinesl zámku i městu velký požár z jara roku 1840. Město tehdy přišlo asi o 180 domů, zámek zcela vyhořel. Jeho značná část musela být stržena, v lepším případě opravena či přestavěna. Po požáru bylo západní křídlo zámku přestavěno symetricky s východním křídlem, kde se dodnes dochovaly zbytky nejstarších stavebních úprav zámku z období Boskoviců. Zachováno zůstalo manýristické arkádové nádvoří a ze starého hradu jedna pozdně gotická místnost.

Zámek zůstal v majetku Lichtensteinů až do roku 1945, kdy byl znárodněn. Nadále v něm zůstávaly kanceláře a byty. Ve druhé polovině 20. století v něm byly kancelářské prostory a sklady lesního závodu. Na lepší časy svitlo zámku až v nedávné době, kdy prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Ta mu vrátila zašlý lesk a obohatila jeho interiér o zajímavou muzejní expozici.

Témata:  hrady a zámky Umění historie architektura EuroZprávy.cz

Související

Badatelka Václava Jandečková naznačuje, že společnost se dopustila naivního omylu, když nepovažovala za nutné po pádu režimu zrušit KSČ. „A podívejte se na dnešek, jak se nám naše rozhodnutí vymstilo. Téměř dvaatřicet let po převratu si komunisté užívají moci, jakou od Sametové revoluce nikdy neměli,“ říká ke stoletému výročí založení KSČ. NÁZORY

Komunismu jsme na rozdíl od nacismu dveře nikdy nezavřeli. Charta 77 bořila základy režimu, říká badatelka

ROZHOVOR – Její dědeček Oto Tulačka, který po Únoru 1948 vybudoval převaděčskou síť, strávil v krutých bolševických kriminálech patnáct let. Badatelka Václava Jandečková tak ve své rodině dokonale poznala, jaké zlo a bezpráví umí komunismus napáchat. Založení KSČ, která se zrodila na den přesně před sto lety, je pro ni mementem, které stále trvá. „Komunismu jsme na rozdíl od nacismu dveře nikdy nezavřeli. Je ostudné, že jsme v roce 2018 dovolili, aby v Den památky obětí komunistického režimu vznikla vláda v čele s bývalým agentem Státní bezpečnosti, a to právě díky podpoře KSČM,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Václava Jandečková.

Zámek Koloděje. REVUE

Zámek Koloděje – první letní sídlo prezidenta Tomáše G. Masaryka

Zámek Koloděje, původně středověký hrad, se nachází v dnešní části hlavního města Praha-Koloděje. Ač je jeho historie poměrně dlouhá a pestrá, objekt vstoupil v obecnou známost spíše v rámci restitučních sporů mezi státem a rodinou Kumperů, které skončily zhruba před 10 lety. Málo kdo ovšem ví, že zámek krátce sloužil jako první letní sídlo prvního československého prezidenta. 

Ze společnosti

Policisty v Uherském Hradišti napadli fotbaloví chuligáni: Hrozí jim 4 roky!

Policisty v Uherském Hradišti napadli fotbaloví chuligáni: Hrozí jim 4 roky!

Fotbaloví fanoušci napadli v sobotu večer v Uherském Hradišti policejní hlídku. Policie v souvislosti s incidentem zadržela pět lidí, za násilí proti úřední osobě a výtržnictví jim hrozí až čtyři roky vězení. Dva napadení policisté neutrpěli vážnější zranění, poškozené je však služební auto, sdělila dnes ČTK policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 43 minutami

Hackeři, ilustrační foto

Virus Bizzaro začal napadat banky v Evropě a Americe

Nový škodlivý program Bizzaro napadl Evropě a v Jižní Americe, ze které pochází, přes 70 bankovních institucí. V Česku se zatím neobjevil, ale zaznamenali ho v Německu. Uvedla to dnes antivirová společnost Kaspersky.

před hodinou

před hodinou

Obchod s oděvy

Návštěvnost některých obchodů byla vyšší než průměrný víkend

Víkendová návštěvnost některých prodejen byla podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) zhruba 20 procent nad průměrným víkendem roku 2019. Potvrdilo se tak podle něho, že jsou oblasti, kde on-line nákupy nikdy nenahradí fyzický zážitek v obchodě. Týká se to hlavně oblečení, obuvi, nábytku a vybavení do domácnosti. 

před hodinou

Ilustrační foto

Rozbor vody z Bíliny otravu nepotvrdil, za smrtí ryb stojí něco jiného

Rozbor vzorků vody z řeky Bíliny, který nechal provést městský úřad v Bílině na Teplicku, odhalily, že ryby v řece 2. května uhynuly kvůli bakteriální infekci. Otravu zvířat tak rozbor nepotvrdil. Za úhynem může stát podle Heleny Volfové, vedoucí oddělení životního prostředí městského úřadu, například eroze půdy. Volfová to dnes řekla ČTK. Nic toxického neodhalily ani výsledky vzorků odebraných podnikem Povodí Ohře. 

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zahrádky ožily. Už se mně po vaší kuchyni stýskalo, slyší hospodský. Aby přežil, utratil úspory

REPORTÁŽ - Jakmile uviděl své štamgasty, zřetelně pookřál. Oči restauratéra Tomáše Urbana zářily radostí, v hlase byla znát úleva, že konečně mohl přivítat letité hosty ve svém podniku, i když zatím jen na zahrádce. Když šéf Restaurace Chodovská tvrz na pražském Jižním Městě obsloužil první zákazníky, zvážněl. „Vláda se během koronavirové krize na lidi v gastronomii doslova vykašlala. Bonusy, které jsme od státu získali, nestačily ani na pokrytí nákladů. Abych podnik mohl udržet, utratil jsem všechny úspory a ještě jsem si musel půjčit, neboť nikdo vám nic neodpustí. Jsem rozladěný, jak se kabinet k živnostníkům zachoval,“ říká Tomáš Urban, jehož EuroZprávy.cz v první den rozvolnění zahrádek navštívily.

před 2 hodinami

Jana Maláčová (ČSSD)

Maláčová: Resort práce by měl z Národního plánu obnovy získat 26 miliard

Resort práce by měl z Národního plánu obnovy (NPO) získat v příštích letech podle návrhu 26 miliard korun. Peníze chce využít na sociální služby, na přípravu na změny na trhu práce a na výstavbu jeslí. Na tiskové konferenci ČSSD to dnes řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). O chystaném využití peněz z NPO by měla dnes rozhodovat vláda.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Koncert, ilustrační foto

Za týden asi bude možné pořádat kulturní akce uvnitř až pro 500 lidí

Od pondělí 24. května bude asi možné pořádat kulturní akce až pro 1000 lidí venku a 500 uvnitř. Na dnešní tiskové konferenci sociální demokracie to řekl novinářům ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Pokládá za jisté, že plán dalšího rozvolňování opatření proti covidu-19 na dnešním odpoledním jednání schválí vláda. Před týdnem ministr uvedl, že podmínkou bude v takovém případě rovněž maximální obsazení 50 procent kapacity míst k sezení.

před 3 hodinami

Sídlo EU

EU odloží zvýšení cel na dovoz z USA, obě strany začaly jednat o řešení sporu

Evropská unie ustoupí od plánovaného rozšíření a zvýšení cel na dovoz zboží ze Spojených států, k němuž chtěla sáhnout od června. Evropská komise (EK) dnes oznámila, že zahájila s americkou vládou jednání o vyřešení sporu kolem obchodování s ocelí a hliníkem. Obě strany by k dohodě chtěly dospět do konce roku, dosud zavedená cla přitom ponechávají v platnosti. Spor začal, když cla zavedla administrativa předchozího prezidenta Donalda Trumpa.

před 3 hodinami

Restaurace

Lidé se do restaurací nehrnou, pražské zahrádky jsou zatím poloprázdné

Zahrádky pražských restaurací, které kolem poledne navštívil zpravodaj ČTK, byly většinou poloprázdné nebo téměř prázdné. Pokud bylo obsazeno více stolů, tak v naprosté většině jedním až dvěma lidmi z povolených čtyř. Důvodem bylo podle několika obsluhujících hlavně chladné počasí. Obsluha pak věřila, že se situace v pozdějších hodinách zlepší.

před 3 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

Angličané se mohou díky další fázi uvolnění obejmout

Angličané mohou díky další fázi uvolnění obejmout své přátele, sednout si na oběd a pivo dovnitř restaurace či odjet na dovolenou za hranice. Otevřely se také hotely, kina či krytá sportoviště. Nová, méně přísná pravidla začala platit i ve Walesu a Skotsku, nových svobod si tak v Británii ode dneška užije zhruba 65 milionů lidí, napsala agentura Reuters. Severní Irsko čeká další vlna uvolnění, která s sebou přinese i otevření vnitřních prostor restaurací a hospod, nejspíš 24. května, píše server BBC.

před 4 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

"Krutý sebeklam" Donalda Trumpa. Jak efektivně ukončit blízkovýchodní konflikt?

NÁZOR – Náhlé oživení izraelsko-palestinského konfliktu a aktuální hrůzy jsou ostudnou připomínkou téměř trestuhodné lhostejnosti vůči této krizi ze strany mezinárodního společenství, deklaruje editorial serveru The Observer. Renomovaný britský týdeník připomíná, že již více než desetiletí neprobíhají podstatnější mírová jednání a „dohoda století“, o které mluvil předchozí americký prezident Donald Trump, je spíše krutým klamem.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama