Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

ROZHOVOR – Sousloví „pracovní povinnost“ poznalo mnoho studentů medicíny mnohem blíže, než si kdy představovali. Mnoho jich bylo nasazeno do zdravotnických zařízení, aby pomáhali bojovat s koronavirem. Vypomáhali na odděleních, kde jsou nemocní upoutáni pouze na lůžko, ale i na odběrových stanovištích. Ještě za studia se tak podívali do první linie. „Ani ten pohled na jediného staršího nemocného člověka není nic veselého a lidi by si to měli uvědomovat,“ říká jeden z mediků v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Reklama

Ivan Horváth je ve čtvrtém ročníku všeobecného lékařství na Masarykově univerzitě v Brně. Sám pochází ze Slovenska, ale jakožto českého studenta se i jeho týkala pracovní povinnost. Přiřazen byl na kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích, kde pracují s nejtěžšími případy onemocněných covidem-19. Zde jsou všichni pacienti odizolování v boxech a dodržují se zde nejpřísnější hygienická pravidla. Horváth pomáhal s prací zdravotním sestrám. „Všechno jsou to ve většině případů ležáci a je potřeba je různě polohovat, provádět základní hygienu a podávat léky. Často se tam musí dělat například dialýzy, rentgeny na lůžku nebo kardioverze,“ popisuje svou hlavní náplň práce. Dle jeho slov byl z toho personál právoplatně vyčerpaný, a právě proto se jim hodila jeho pomoc.

Ve čtvrtém ročníku všeobecného lékařství v Brně je také Eduard Heřmánek. Přes počáteční zmatky s umístěním skončil na odběrovém místě v Dětské nemocnici v Brně. Jeho prací je provádění stěru u lidí, které k nim posílá hygiena nebo praktický lékař. „Kolem toho je dost administrativy, takže dělám i tu,“ doplňuje značnou část svých povinností. Na odběrovém místě je k dispozici i jeden člověk, který funguje jako pracovník pro nemocnici a provádí stěry hospitalizovaným. Na směně jsou dva lidi. „Jednomu říkáme ,stěrač‘, ten provádí samotné stěry a druhého nazýváme ,žádankář‘, ten chystá odběrové sety a dělá potřebnou administrativu,“  vysvětluje každodenní rutinu Heřmánek.

Rozhovor byl uskutečněn před zbavením studentů medicíny pracovní povinnosti.

Jaké pocity ve vás probudila pracovní povinnost?

Horváth: Povolávali nás vždy do pozice sanitářů nebo ošetřovatelů. Na odděleních, kde jde o péči o lidi, kteří balancují mezi životem a smrtí, například na tom resuscitačním oddělení, pozice toho sanitáře není zas tak náročná. Pokud mi poví, že mám nyní pacienta odvést na CT nebo jinam v rámci nemocnice, tak určitě ta odpovědnost není jenom na sanitářovi. Zatímco na jiných odděleních to tak může být. U nás je to vždy tak, že u člověka, když se transportuje, musí být lékař s obrovským kufrem věcí na resuscitaci. Na jedné straně jsem se nejprve obával, že je to infekční prostředí, ale na druhé straně jsem si vždy říkal, že když je to to infekční prostředí, musí na to být adekvátní vybavení, musí se s tím počítat, že jsem medik a že mě tam nenechají udělat nějakou blbost.

Heřmánek: Já jsem to vzal tak, že udělat se to musí a převažovala u mě radost, že můžu být v Brně. Věděl jsem, že to tak bude lehčí skrz školu. Předtím než jsem se dozvěděl, jak to bude, jsem se bál hlavně o to, kam půjdu a jak to bude se školou. Jakmile se to rozeslalo a začala se řešit organizace samotné práce, jednoduše jsem šel do toho.

Chápu to tak, že jste si řekli, že nestudujete medicínu, abyste se tomuto vyhýbali.

Horváth: Byli lidé, kteří velmi spekulovali a různě vypisovali, že to nezvládají a podobně. Určitě jsme o tom slyšeli. Nechci říct, že jsme hrdinové, ale prostě jsme to přijali a odpracovali jsme si to. Zatím říkám, že se vše zvládalo a bylo to dobré, ale nevíme, jaké by to bylo, kdyby bylo nakažených více.

NEJSOU TO ČÍSLA, ALE SKUTEČNÍ LIDÉ

Když jste nastupovali, měli jste informace zejména z médií jako ostatní. Následně jste byli konfrontováni s realitou. Jak se změnil váš pohled na covid-19 a pandemii celkově?

Horváth: Určitě jsme nebyli z lidí, kteří tvrdí, že to neexistuje. Nepopírali jsme závažnost toho viru. Mnohokrát jsme ale nevěděli, co si o tom máme myslet. Když jsem najednou viděl, že to jsou skuteční lidé a není to jen číslo, které si večer člověk přečte… Například tyto věci, co se říkají v médiích a jinde, že to ohrožuje jen starší a podobně, tak ani ten pohled na jednoho staršího nemocného člověka není nic veselého a lidi by si to měli uvědomovat.

Heřmánek: Mně přijde, že každý, když se někdo někoho zeptá na covid-19, v tom začne vždy hájit své zájmy. Osobně co se týče covidu, jsem byl ze začátku naštvaný, že nebudeme normálně studovat. Byl bych rád, kdyby byli lidé zodpovědní, protože je to vážná věc a těch pár pohledů na lidi, kteří jsou na tom špatně, stačí.

Co ve vás potom vyvolává to, že jsou různé demonstrace proti vládním opatřením a lidé například nenosí roušky a nedodržují opatření na důkaz odporu k vládě?

Horváth: Člověka to štve. Takovým lidem bych doporučil, což není možné, projít se potom oddělení. Jsem zvědavý, kdo z nich by potom v dané chvíli říkal, při pohledu na tu babičku, která tam leží, že je to neškodná viróza a podobně. Ano, na jedné straně to u mladých lidí není vysloveně nebezpečná nemoc a podobně, ale ta hygienická opatření jsou na místě, aby nešlo do nemocnice dvacet důchodců naráz, ale aby přišli postupně.

Heřmánek: V tomto jsou obrovské příklady z Itálie na jaře nebo nyní z Polska, kde to selhává. V danou chvíli to jinak nejde a s tím se asi musíme smířit.

Jak hodnotíte celkový dosavadní postup v Česku? Divíte se lidem, že jdou například demonstrovat? Divíte se, že když vláda otevře hospody tak si všichni myslí, že je situace v pořádku?

Horváth: Za mě je to tak, že jsme měli patnáct tisíc nakažených, deset tisíc, sedm tisíc jako maxima z týdne, následně se to stabilně drželo na pěti tisících. A nejednou se z jednoho týdne na druhý povídalo, že jsme vyhráli a jdeme všechno otvírat, vše je v pohodě. Takhle mi to přišlo a nechápu to.

Heřmánek: Například co mi vadilo je to, že se na jednou začalo mluvit o tom, že nemocnice už nejsou přeplněné, ale stačilo se podívat na to, kolik lidí tam umírá. Postup vlády se těžko hodnotí, protože nevíme, s jakými informacemi pracují. Je důležité, aby fungovaly nějaké autority, v čemž například Prymula selhal.

Jaký jste měli nejsilnější zážitek, který vás zasáhl, během vaší služby?

Horváth: Jak je to nová choroba, tak se i lékaři nově učí a není to něco, s čím by se střetávali celý svůj profesní život. Vidí to poprvé jako my medici. Člověka zasahuje ta nejistota v běžné manipulaci s člověkem. Lékaři jsou zvyklí pracovat s těžkými pneumoniemi, ale toto je celé nové. To, co mě jako člověka zasahuje nejvíc, je to, co musí cítit onen člověk na lůžku. V případě, že ten člověk vnímá, nejvíc devastující musí být to, že leží v nemocnic a je brán jako infekční materiál, se kterým se pracuje přes tři rukavice a ve skafandru. To není chyba lékařů, to není chyba nikoho. Pro ty lidi to musí být hrozné, být zavřený v boxu, přijde se na ně podívat někdo, koho neznají a neví, kdo se za tou maskou a skafandrem skrývá. Lidi tento rok měli pocit samoty a vadilo jim, že nemohli jet na dovolenou a nemohli do hospody, ale jaký asi pocit samoty má člověk, který je zavřený v krabici a jediný člověk, kterého vidí, je ve skafandru, udělá nutné věci a musí hned odejít, protože ho čeká práce jinde. Lékaři se určitě snaží, ale je to, jaké to je.

Heřmánek: Pro mě je těžké najít nějaký zážitek, protože my tam fungujeme tak, že lidé přijdou, odebereme jim vzorky a odejdou. V tomto na nějaký intenzivnější zážitek není prostor.

Jak vypadají vaše směny časově a jak máte nastavený pracovní režim?

Horváth: Já to mám jako dvanácti hodinové směny a můžu si vybrat mezi denní nebo noční. Většinou jsem se snažil brát denní, protože po noční jsem měl rozhozený režim. Na druhou stranu jsem to bral jako pozitivum do budoucna s tím, že si jednoho dne budu muset na toto zvyknout. Říkal jsem si, že by to mohlo být fajn, začít už jako student, protože předtím se s tím medici nesetkali. Ale i po denních směnách se určitě ten den nic nenaučím. Zní to úsměvně, ale pro nás mediky je to dost podivný den, když se neučíme vůbec nic, člověk na to není zvyklý. Den volna u nás nepřipadá v úvahu.

Heřmánek: U nás na odběrech jsou buď dvanáctky nebo šestihodinovky. Když jdu na šest hodin, dá se potom ten den stále něco naučit. Dvanácti hodinové směny tam fungují pro nemocnici. Noční dvanáctka je jednak pro nemocnici a jednak chystá všechny papíry na den, organizaci práce a podobně. Denní dvanáctka funguje jako šéf směny. Potom se tam po šesti hodinách střídáme na jednotlivých odběrech. Pokud sloužím dvanáctku, také toho pak už moc neudělám.

Co v důsledku vašich zkušeností doporučujete přátelům a co byste doporučili lidem, kteří si toto přečtou?

Horváth: Neslavte rozvolňování.

Heřmánek: Určitě aby tu nemoc pořád brali vážně. Aby nezačal hromadný pocit, že je vše za námi a odteď bude vše v pořádku.

Témata:  Zdravotnictví lékaři rozhovor EuroZprávy.cz Masarykova univerzita Brno Koronavirus pandemie

Související

Očkování, ilustrační fotografie DOMÁCÍ

Registrace očkování se otevřela pro lidi 40+. Systém spadl

K očkování proti covidu-19 se registrovalo do večera přes 200.000 lidí ve věku 40 až 44 let, kterým byla registrace nově umožněna. Na twitteru to napsal tým projektu Chytrá karanténa, který registrace k očkování spravuje. Podle něj vytvořila tato věková skupina rekord v počtu registrací za jeden den. 

Matt Hancock Evropa

Indická varianta koronaviru podle Británie očkované starší lidi nepostihuje

Podle prvních údajů jsou očkovaní starší lidé chráněni před obávanou variantou koronaviru odhalenou v Indii. Řekl to dnes podle agentury Reuters britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Právě četný výskyt takzvané indické mutace koronaviru v Británii vede k obavám, že země nebude moci zrušit zbývající protiepidemická omezení 21. června, jak je nyní plánováno.

Ze společnosti

Reklama

Reklama

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Nemocnice v Gaze

Covid a ozbrojený konflikt. Přetížené nemocnice v Gaze jsou bojují na dvou frontách

Nemocnice v Gaze čelily přetížení kvůli pandemii ještě předtím, než začátkem minulého týdne propukly boje s Izraelem. Nyní ke koronavirovým pacientům přibyli zranění, píše agentura Reuters. "Ministerstvo zdravotnictví bojuje v Pásmu Gazy na dvou frontách - na koronavirové a na další, obtížnější, kde jsou zranění," uvedl Marván abú Sáda, primář chirurgického oddělení nemocnice aš-Šifá

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Andrés Manuel López Obrador

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů v Torreónu

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se dnes omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

před 3 hodinami

Očkování, ilustrační fotografie

USA rozešlou do zahraničí 80 milionů dávek vakcín, řekl Biden

Spojené státy navyšují na 80 milionů počet dávek proticovidových vakcín, které plánují do konce června přerozdělit do zahraničí. Oznámil to dnes americký prezident Joe Biden. Kromě již slíbených 60 milionů dávek přípravku od firmy AstraZeneca prý Washington vyčlení na export nejméně 20 milionů dávek vakcín, kterými se už v USA očkuje.

před 3 hodinami

Matt Hancock

Indická varianta koronaviru podle Británie očkované starší lidi nepostihuje

Podle prvních údajů jsou očkovaní starší lidé chráněni před obávanou variantou koronaviru odhalenou v Indii. Řekl to dnes podle agentury Reuters britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. Právě četný výskyt takzvané indické mutace koronaviru v Británii vede k obavám, že země nebude moci zrušit zbývající protiepidemická omezení 21. června, jak je nyní plánováno.

před 4 hodinami

Benátky

Italské vládní strany se dohodly na zrušení zákazu nočního vycházení

Italské vládní strany se dnes dohodly na postupném rušení zákazu nočního vycházení. Informovala o tom agentura ANSA. Trvání zákazu, který má úplně zaniknout 21. června, rozdělovalo kabinet premiéra Maria Draghiho, jehož koalice zahrnuje pravicové i levicové strany. Díky zlepšující se epidemické situaci vláda v příštích týdnech umožní obnovu provozu ve vnitřních prostorech barů a restaurací či spuštění sjezdovek na ledovcích.

před 4 hodinami

Hraniční přechod s Rakouskem, ilustrační foto

Rakousko od středy nebude pro cestující z České republiky vyžadovat karanténu

Od středy se nemusí cestující z České republiky a mnoha dalších evropských zemí po příjezdu do Rakouska odebrat do karantény. Cestovatelé však u sebe musí mít doklad o očkování proti covidu-19, nebo negativní test či potvrzení o uzdravení z nemoci. V aktualizovaném nařízení o cestování však nadále platí velmi přísná pravidla pro osoby přijíždějící ze zemí silně zasažených obávanými variantami koronaviru, tedy z Brazílie, Indie a Jihoafrické republiky.

před 4 hodinami

Barma, ilustrační foto

USA, Británie a Kanada uvalily nové sankce proti barmské juntě

USA, Británie a Kanada dnes zavedly nové sankce proti barmské juntě, informuje agentura Reuters. Washington přidal na sankční seznam členy junty, která se v únoru po vojenském převratu postavila do čela asijské země a násilně potlačuje protesty, a několik dalších barmských představitelů. 

před 5 hodinami

Očkování, ilustrační fotografie

Německo od 7. června nabídne očkování proti covidu všem zájemcům

Německo od 7. června nabídne očkování proti nemoci covid-19 všem zájemcům, skončí tak systém upřednostňování rizikových skupin. Dnes to po jednání se spolkovými zeměmi oznámil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Od upřednostňování již ustoupilo několik spolkových zemí, nabídka se ale týká jen ordinací praktických lékařů a ne velkokapacitních vakcinačních středisek.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Od pondělí se otevřou všechny základní a střední školy i hotely

Od pondělí 24. května se vrátí po epidemii koronaviru k plnému provozu bez rotací všechny základní a střední školy v ČR. Fungovat začnou hotely pro rekreační účely, bude také možné pořádat kulturní akce až pro 1000 lidí venku a 500 uvnitř. Interiéry restaurací zřejmě otevřou v první polovině června.

před 5 hodinami

zoo

Zoologické zahrady mohou od 24. otevřít vnitřní pavilony

V zoologických či botanických zahradách budou od 24. května přístupné i vnitřní pavilony, schválila to dnes vláda. Platit bude limit 15 metrů čtverečních vnitřní plochy na jednoho návštěvníka návštěvníka. Provoz zahrad či arboret bude nadále omezen na 50 procent kapacity z maximálního možného počtu návštěvníků v jeden čas. Vyplývá to z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví.

před 5 hodinami

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook se s vydavatelstvím Axel Springer dohodl na sdílení zpravodajství

Vydavatelství Axel Springer, které je majitelem nejčtenějšího německého deníku Bild, se po letech vyjednávání dohodlo s technologickou společností Facebook na poskytování mediálního obsahu. Ten tak bude publikován mimo jiné na platformě Facebook News. O podmínkách finančního vyrovnání se prohlášení nakladatelství a Facebooku nezmiňuje.

před 6 hodinami

Hotel, ilustrační foto

Hoteliéři otevření vítají, ubytování do příštího týdne přichystat stihnou

Hoteliéři, které dnes oslovila ČTK, otevření ubytovacích zařízení od příštího týdne vítají. Jsou připravení a do pondělí vše přichystat stihnou. V prokazování bezinfekčnosti a dodržování protiepidemických opatření nevidí problém. O otevření ubytovacích zařízení bez omezení kapacity pro rekreační účely od 24. května dnes rozhodla vláda.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Na teoretickou výuku VŠ je 24. května podle škol už pozdě

Na obnovu teoretické výuky vysokých škol od 24. května, jak dnes rozhodla vláda, je pozdě. Semestr už totiž končí a začínají zkoušky, řekli ČTK zástupci škol. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dnes médiím řekl, že si je vědom, že řada vysokých škol přechází do zkouškového období. Přesto je podle něj důležité dát školám prostor pro setkání studentů. Fungování škol vláda omezila kvůli epidemii nemoci covid-19.

před 6 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Může Izrael bombardovat Gazu a získávat přátele v Perském zálivu?

Pohled na zkázu v Gaze nejspíš Izraeli znesnadní cestu k největší diplomatické ceně, jíž je uznání od Saúdské Arábie. Zatím se však zdá, že další bohaté arabské státy Perského zálivu, které loni navázaly diplomatické vztahy s Izraelem, nemají v úmyslu to měnit, píše agentura Reuters.

Zprávy odjinud

Více zpráv odjinud

Reklama