
Na vývoji populace v českých zemích se výrazně podepsala druhá světová válka a události po ní, kdy počet obyvatel klesl asi o 1,8 milionu lidí. Před 100 lety, 15. února 1921, se uskutečnilo první sčítání lidu v Československu - celkem bylo v republice přes 13 milionu lidí, z toho v českých zemích 10,009.587 osob. Podle posledních údajů je nyní v ČR na 10,71 milionu lidí. A letos se koná další sčítání.
Reklama
Poslední sčítání lidu konané před první světovou válkou se uskutečnilo v roce 1910, na území českých zemí žilo na 10,08 milionu lidí. Nově vzniklá Československá republika potřebovala znát co nejpodrobnější demografická data nově vytvořeného státu. V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. Mezi jedno z nejdůležitějších patřilo sčítání lidu. Podle tradice převzaté z monarchie se mělo konat v roce 1920. To však nebylo z mnoha důvodů (především dostatečné přípravy, ale také pro neujasněné hranice Československa) možné. Navíc nový zákon o sčítání lidu byl přijat teprve 8. dubna 1920.
Sčítání lidu se podle nového zákona uskutečnilo 15. února 1921. Zároveň byl proveden soupis bytů, a to v 28 aglomeracích, které měly alespoň 20.000 obyvatel. Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky. Na rozdíl od předválečného zjišťování národnosti na základě "obcovací řeči", v rakouské části bývalé monarchie byla přijata definice národnosti, podle níž "národností jest rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk". Tím se měla odstranit pro české a slovenské etnikum znevýhodňující definice národnosti určované podle "obcovací řeči", která nahrávala německému jazyku. Odkaz přiznání národnosti podle "kmenové příslušnosti" navíc umožnil, aby se ke své národnosti přihlásili i Židé nebo cikáni, i když nemluvili hebrejsky nebo romsky.
Za důležitou charakteristiku se považovalo rovněž zjištění povolání obyvatelstva, i když nutno poznamenat, že se zjišťovala ekonomická aktivita podle hospodářských odvětví a nikoli za klasické povolání.
První československé sčítání je považováno za úspěšné nejen po stránce organizace či úplnosti a správnosti zjištění, ale i z hlediska zpracování a publikování jeho výsledků.
Druhé sčítání z prosince 1930 ukázalo, že Československo tehdy mělo 13,998.497 obyvatel, přičemž v Česku žilo 10,674.386 lidí.
Další sčítání lidu se mělo uskutečnit v roce 1940. Jeho zrušení tehdy v okupované a okleštěné zemi odůvodnili čeští politici a demografové nepřipraveností, hlavním důvodem však údajně byla snaha neposkytnout okupantům podklady pro válečné hospodářství. První poválečné sčítání se konalo v roce 1950, kdy v českých zemích žilo na 8,9 milionu lidí.
Během čtyřiasedmdesátileté existence Československa zažili občané sčítání sedmkrát (1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980 a 1991), ale historie sčítání lidu v českých zemích sahá mnohem dále. Za první velké sčítání lze označit soupis obyvatelstva Čech podle víry z roku 1651. Proveden byl z podnětu církve a informoval o pokročení rekatolizace. Určitý obraz o počtu obyvatel dalo také sčítání konzumentů soli z roku 1702. Podle odhadů žilo v té době v Čechách asi 1,732.000 lidí.
Pravidelná sčítání lidu byla však stanovena až reskriptem Marie Terezie z října 1753, kterým se nařizovalo sečtení všeho obyvatelstva a jeho rozlišení podle pohlaví, věku a stavu. První konskript, neboli soupis, byl proveden v zemích Koruny české, v Horních a Dolních Rakousích, ve Štýrsku, Korutanech, Tyrolích a v Kraňsku na jaře roku 1754. Soupis byl prvním svého druhu v Evropě a Marie Terezie tak položila počátky novodobého sčítání obyvatel.
Za první moderní cenzus je považováno sčítání z roku 1869, které ukázalo, že Čechy, Morava a Slezsko v dnešních hranicích měly 7,617.230 obyvatel. Zákonem byly stanoveny desetileté lhůty pro sčítání, které se konalo vždy ke konci roku končícího nulou, případně na začátku roku následujícího. Tuto zvyklost zachovalo i Československo a pokračuje dodnes. Od roku 1869 byla také data ze sčítání veřejně publikována.
Při prvním sčítání v samostatné ČR v roce 2001 zjišťovali statistici 26 údajů o osobách, 18 o bytech a 12 o domech. Census ukázal, že Česká republika měla k 1. březnu 10,230.060 obyvatel (o téměř 72.000 méně až v roce 1991). O deset let později měl osobní list 24 otázek, domovní list deset a bytový list 13 dotazů, zhruba čtvrtina formulářů tehdy již přišla elektronicky. Sčítání ukázalo, že ČR měla koncem března 2011 10,436.560 obyvatel, nárůst oproti roku 2001 způsobili cizinci.
Témata: Lidé , Sčítání lidu , EuroZprávy.cz
aktualizováno před méně než jednou minutou
Moskva chce na obou ambasádách 7 velvyslanců, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyhošťují diplomaty
aktualizováno před 34 minutami
Reklama
Související

Opatrnost před koronavirem dle průzkumu polevuje. Je více návštěv, imunita ale stoupá
Návštěvy mezi rodinou a přáteli v prvních dvou týdnech v dubnu výrazně narostly a opatrnost části lidí před nákazou koronavirem povolovala. Naproti tomu ale stoupá imunita populace a postupně roste také zájem o očkování.

Podpora růstu a dokonalého vzhledu vlasů: Vsaďte na kvalitní kolagen
Ze společnosti

Po nehodě byly na D1 další potíže: Policie musela zasáhnout!

Pokolikáté už? Marek Eben opět zjistil, co si o něm lidé myslí!

Anička Slováčková nám něco tají? Naprosto nečekaná slova o porodu!

Vévodkyně Kate nezapomněla: Narozeniny syna připomíná už tradičně!

Lucie Vondráčková se pochlubila: Zpráva o velkém filmovém úspěchu!
Reklama
Reklama
Aktuálně se děje
před 34 minutami

Rakousko plánuje rozvolnění v půli května, naznačil Kurz
Rakousko chce 19. května otevřít restaurace, kulturní instituce a hotely. Ještě o dva dny dříve, 17. května, se mají vrátit všechny děti do škol. Po dnešním jednání se zástupci spolkových zemí, odborů a zaměstnavatelů to dnes oznámil kancléř Sebastian Kurz. Vláda plánuje rozvolňování přes stále relativně vysoké přírůstky nakažených koronavirem, uvedla agentura APA.
před 51 minutami

Johnson čelí kritice, slíbil pomoc šéfovi firmy vyrábějící ventilátory
Britský premiér Boris Johnson dál hájí svou komunikaci s šéfem firmy Dyson, která je jedním z největších dodavatelů plicních ventilátorů. Stanice BBC tento týden zveřejnila obsah textových zpráv, v nichž ministerský předseda Jamesi Dysonovi slíbil pomoc s daněmi, pokud firma začne v Británii dýchací přístroje opět ve velkém vyrábět.
před 56 minutami

Sněmovna uložila Plagovi umožnění úřední maturity
Sněmovna uložila ministru školství Robertu Plagovi (za ANO), aby do 28. dubna připravil nařízení, kterým umožní středoškolákům letos získat úřední maturitu. Prosadili to dnes v dolní komoře poslanci ANO a ČSSD. Podle nich by kvůli odkladům obnovení prezenční výuky po ústupu epidemie koronaviru měli studenti v krajním případě mít možnost získat maturitní známky bez zkoušek podle průměru za studium.
před hodinou

Kulhánka čeká první zahraniční cesta, pojede na Slovensko
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se příští středu 28. dubna, týden po svém jmenování do vlády, vydá na svou první zahraniční cestu. Jak bývá u nejvyšších českých ústavních činitelů po rozpadu společné federace nepsanou tradicí, povede na Slovensko.
před hodinou

Od pondělí může být na venkovním hřišti více sportujících skupin
Místo uvažovaného šestimetrového odstupu dvojic na venkovním sportovišti se bude od pondělí uplatňovat plocha 15 metrů čtverečních na osobu. Na jednom hřišti přitom bude možné vytyčit více sportovišť s dvanáctičlennými skupinami.
před hodinou

Útok na policejní stanici ve Francii. Muž ubodal úřednici, policie ho zastřelila
Muž ve francouzském městě Rambouillet dnes u vchodu na policejní stanici pobodal policejní úřednici, která utrpěla těžká zranění a na místě zemřela. Její kolegové útočníka s nožem postřelili a zatkli. Později v nemocnici zemřel, uvedla agentura AFP. Vyšetřováním případu se začala zabývat protiteroristická prokuratura.
před hodinou

Německo nepoužije vakcínu Sputnik V bez schválení
Pro nasazení ruské vakcíny Sputnik V proti nemoci covid-19 je nezbytné schválení, zájem o tuto látku ale Německo má. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Jens Spahn, který však odmítl upřesnit čtvrteční prohlášení saského premiéra Michaela Kretschmera.
před 2 hodinami

Biden v červnu přiletí do Evropy na summity G7 a NATO
Americký prezident Joe Biden v červnu navštíví Británii a Belgii, aby se osobně zúčastnil summitů skupiny G7 a Severoatlantické aliance. Oznámila to dnes jeho mluvčí Jen Psakiová. Podle ní půjde o první zámořskou cestu současného šéfa Bílého domu.
před 2 hodinami

Rakousko vyjádřilo s Českem solidaritu, vyhostit ruské diplomaty ale zatím nehodlá
Rakousko vyjádřilo solidaritu s Českem, které se dostalo do diplomatické roztržky s Moskvou kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Vyhostit ruské diplomaty ale zatím Vídeň nehodlá, uvedla dnes s odvoláním na ministra zahraničí Alexandera Schallenberga agentura APA.
před 2 hodinami

Tádžikistán tvrdí, že nevydal pas pro muže podezřelého v kauze Vrbětice
Tádžické ministerstvo vnitra dnes popřelo, že by vydalo cestovní pas jednomu ze dvou mužů, které české úřady podezřívají ze zapojení do výbuchů skladu munice ve Vrběticích v roce 2014.
před 2 hodinami

EU dojednala vakcínovou smlouvu na 1,8 miliardy dávek
Evropská komise vyjednala pro členské země Evropské unie nákup 1,8 miliardy dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech. Oznámila to dnes předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž kontrakt zajistí státům bloku dodávky do konce roku 2023. Vakcíny vyráběné americkou a německou firmou mají i kvůli problémům s dodávkami společnosti AstraZeneca být hlavním nástrojem, na který chce Brusel v rámci společného očkování v příštích letech vsadit.
před 3 hodinami

Rozhodnutí Rusů o omezení místních sil na ambasádě je dle ministerstva komplikací
Rozhodnutí o omezení ruských pracovníků na českém velvyslanectví v Moskvě znamená pro Českou republiku významnou technicko-administrativní komplikaci. V dnešní tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zahraničí. Rozhodnutí podle úřadu musí ČR zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků na obou ambasádách.
před 3 hodinami

Ve školách bylo od 12. dubna zachyceno asi 700 pozitivních případů
Od 12. dubna, kdy začalo testování ve školách, bylo v Česku zaznamenáno 2236 pozitivních testů u dětí ve věku pět až 11 let, přičemž asi třetina byla odhalena při testování ve školách. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).
před 3 hodinami

EMA ujistila, že u vakcíny AstraZeneca přínos převažuje nad možnými riziky
Navzdory vzácným případům, kdy se po podání vakcíny proti covidu-19 od firmy AstraZeneca vyskytly u očkovaných krevní sraženiny, přínosy této látky jasně převažují nad riziky. K tomuto závěru dospěla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) po dalším zkoumání možných vedlejších účinků této očkovací látky.
před 3 hodinami

Izrael poprvé za deset měsíců nezaznamenal nová úmrtí na koronavirus
Izrael za uplynulý den nezaznamenal žádná úmrtí na covid-19, což je poprvé za deset měsíců. Nově nakažených v zemi se zhruba 9,3 milionu obyvatel ve čtvrtek přibylo 129. Podíl pozitivně testovaných přitom činil 0,4 procenta. S odkazem na dnešní údaje ministerstva zdravotnictví o tom napsal zpravodajský web The Times of Israel.
Zprávy odjinud
Více zpráv odjinud
Reklama