V úkrytu beskydských kopců se skrývá jedna z největších hradních zřícenin u nás. Objekt v sobě nese vzpomínky na Přemyslovce, Karla IV., husitské války, ale i chátrání v pozdějších dobách, kdy se takto rozsáhlá stavba stala jen těžko využitelnou. Dnes za návštěvu stojí nejen díky své starobylosti, ale i díky nádherné přírodě hukvaldské obory, která celý objekt obklopuje.
Hrad byl založen v dobách Přemysla Otakara II., kdy byla zakládána většina gotických hradů. Původně se historici domnívali, že k jeho založení došlo dříve již v první polovině 13. století. Vycházeli z listin v nichž se člen zakladatelského rodu podepisoval Arnold z Hückeswagenu. Ovšem Arnold se nepsal po dnes známém hradu Hukvaldy, ale podle rodového sídla v německém Porýní. Nicméně již tehdy sídlil na Moravě. Na nedalekém hradě Starý Jičín, jehož zříceninu je možné navštívit také. Z dochovaných dokumentů víme, že někdy mezi léty 1260-1270 Hückeswagenové opustili hrad Starý Jičín a vystavěli si nový hrad Hukenswald nebo-li dnešní Hukvaldy.
Hrad měl víc vlastníků než kamenů ve zdech
Po ztrátě hradu rodem Hückeswagenů se ve středověku vystřídalo několik vlastníků, až hrad nakonec daroval král a císař Karel IV. olomouckému biskupství. Jednalo se o jeden z mnoha činů tzv. “Papežského císaře” ve prospěch církve, která však na oplátku podporovala Karla IV. Z roku 1355 se dokonce dochovala listina papeže Inocence VI., která zakazuje zastavovat hrad Hukvaldy v majetku olomouckého biskupství. Jak už to v historii bývá, zákaz zůstal jen na papíře. V době markraběcích válek mezi Lucemburky z vedlejší moravské větve královského rodu Joštem a Prokopem byl opakovaně zákaz porušován.
Během bouřlivého období husitských válek, kdy hukvaldské panství a jeho okolí bylo několikrát vypleněno kočujícími polními armádami, se vystřídala celá řada majitelů hradu. Mezi vlastníky hradu najdeme plejádu významných osobností 15. století ať už z kališnického nebo katolického tábora. Hrad měli v držení Jan Ctibor Tovačovský z Cimburka, Mikuláš Sokol z Lamberka, Zikmund Lucemburský (ten dokonce opakovaně hrad získal a ztratil), ale především významný husitský předák Jan Čapek ze Sán. Vojevůdce, který byl dlouho mylně historiky obviňován, že svým ústupem zapříčinil porážku v bitvě u Lipan, výrazně vylepšil fortifikaci hradu, jelikož se jednalo o jeho základnu pro výpady na východ do Uher a Polska. Po konci husitských válek vlastnil hrad krátce i Jiří z Poděbrad, aby ho obratem prodal zpět olomouckému biskupství. Posléze již vlastnické poměry hradu tak turbulentní nebyly.
Pevnost a vězení pro nemravy
V následujících staletích sloužil hrad jako pevnost, což se osvědčilo zejména během třicetileté války. Krajem táhli jak Dánové tak Švédi, ty dodnes připomíná hromadný hrob Švédů tzv. Švédská mohyla v sousedních Kozlovicích, ale vzhledem ke kvalitě hukvaldské pevnosti se o její dobytí nikdy nepokusili. Zajímavější je vězeňská funkce hradu. Krom běžných vězňů zde totiž byli internováni především kněží, kteří měli problémy s dobrými mravy, a tak je měl pobyt v hukvaldských kobkách “schladit”. Nejznámějším vězněm byl biskupský travič Jan Philopon Dambrowský. Na kontě měl hned tři otrávené olomoucké biskupy.
Obora pro mlsné jazyky
Zajímavostí hradu je přilehlá obora. Sloužila olomouckým biskupům již od 16. století, kdy se zde chovala především jelení a dančí zvěř, která měla zásobovat biskupské hostiny. Ulovit dostatek zvěře na hostinu s početným zástupem biskupových vazalů tzv. manů nebyla legrace, a tak si zvěř raději chovali v oboře, aby se na hostině mohli všichni pořádně nadlábnout. Dnes tak při prohlídce Hukvald návštěvník nemusí obhlížet jen mohutné zdi hradu, ale může pozorovat i stáda divoké zvěře.
Související
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
historie , hrady a zámky , husitství , Arcibiskupství olomoucké , Hukvaldy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
před 2 hodinami
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno před 2 hodinami
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
před 3 hodinami
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
před 3 hodinami
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
před 4 hodinami
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
před 4 hodinami
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
před 4 hodinami
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
před 5 hodinami
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
před 6 hodinami
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
před 7 hodinami
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
před 7 hodinami
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
před 8 hodinami
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
před 9 hodinami
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
před 9 hodinami
Australská policie zastřelila 16letého chlapce. Pobodal muže v Perthu
před 9 hodinami
V Gaze vládne plnohodnotný hladomor, tvrdí šéfka Světového potravinového programu
před 9 hodinami
Ukrajinské jednotky sestřelily bitevník Su-25, prohlásil Zelenskyj
před 10 hodinami
USA pomohou Ukrajině v roce 2025 znovu zaútočit a vytlačit Rusy z okupovaných území, oznámil Sullivan
před 10 hodinami
Záhada imploze ponorky Titan. Nová studie naznačuje, proč došlo k tragédii
před 10 hodinami
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.
Zdroj: Petr Nutil