Ke změnám, které před 30 lety přinesla sametová revoluce, patřila i reforma vězeňství směrem k mezinárodně uznávaným standardům. Roli Sboru nápravné výchovy časem převzala Vězeňská služba (VS) zbavená militantních prvků, zmizely ponuré vazební cely a rozšířila se vnější kontrola poměrů ve věznicích, například ze strany ombudsmana.
Náměstek VS Simon Michailidis uvedl pro ČTK, že snaha o proměnu vězeňství vyvolávala zpočátku spíše zmatky.
"Se společenskou změnou přicházely i změny ve vězeňství, které měly přinést jeho humanizaci, klást důraz na přípravu na bezpečné propouštění vězňů, na spolupráci se státními organizacemi, církvemi, neziskovkami a dalšími. Došlo k důsledné depolitizaci sboru. Nicméně začátkem 90. let tento entuziasmus přinesl spíše určitý chaos a rozbití dosavadního systému, který nebyl nahrazen systémem jiným," popsal Michailidis.
Moderní kontury se v českém vězeňství podle náměstka objevovaly až od druhé poloviny 90. let. "S vězni se začalo pracovat ve větší míře individuálně. Výrazně přibyli vychovatelé a další odborní zaměstnanci. Vznikly specializované oddíly pro vězně s různými poruchami osobnosti, kteří vyžadují individuální péči," připomněl některé z nových přístupů k odsouzeným.
Už v roce 1990 byl zrušen trest smrti a nejpřísnější alternativou potrestání pachatelů tak zůstalo doživotí. V současné době si ho odpykává 46 lidí, z toho tři ženy.
Věznice se i dnes potýkají s problémem, který řešily už za minulého režimu: s přeplněností. Nedostatek ubytovacích kapacit pomáhají řešit v první řadě amnestie, jichž postkomunističtí prezidenti vyhlásili zatím pět. Nejmasovější amnestií v poválečných dějinách země se stala ta, kterou k 1. lednu 1990 podepsal nový prezident Václav Havel. Na sklonku roku 1989 bylo v české části republiky za mřížemi 22.365 lidí, po amnestii tam zůstalo 1259 obviněných a 5003 odsouzených.
Počty v obou kategoriích však začaly rychle zase stoupat. Ve vazbě bylo v únoru 1995 rekordních 8929 lidí, k čemuž přispěli nejen noví pachatelé, ale také prodlužování délky vazebního řízení. Počet odsouzených vězňů dočasně poklesl počátkem nového tisíciletí i díky četnějšímu ukládání alternativních trestů, například obecně prospěšných prací. Ty se však u části pachatelů ukázaly jako neúčinné. Rok 2012 se pak do historie novodobého vězeňství zapsal překročením hranice 23.500 vězněných. Následovala další rozsáhlá amnestie, tentokrát z pera Václava Klause.
Počet odsouzených vězňů se mírně snižuje teprve v posledních několika letech. "Klesá trestná činnost, což koresponduje s faktem, že ČR je jednou z nejbezpečnějších zemí na světě," vysvětlil Michailidis. Kapacita věznic ale i tak zůstává nedostačující a jejich naplněnost se pohybuje v průměru okolo 105 procent. Vězeňská služba rekonstruuje stávající prostory, které jsou někde - například v Mírově - staré i stovky let. "Zatímco téměř ve všech bývalých komunistických zemích ve střední Evropě již postavili nové věznice, v Česku zatím žádná není," poznamenal náměstek.
Ke snížení počtu vězňů je podle Michailidise v prvé řadě nutná změna trestní politiky státu. "Stále zůstává faktem, že v ČR se ukládá trest odnětí svobody za některé trestné činy a přečiny, za které se ve zbytku Evropy ukládají jiné, mnohem účinnější a pro stát lacinější tresty," podotkl.
K dalším tradičním problémům vězeňství patří zaměstnávání lidí ve výkonu trestu. Například v roce 1999 pracovalo jen 36 procent práceschopných vězňů, v posledních letech se Vězeňské službě daří držet zaměstnanost na zhruba 60 procentech. V současné době zaměstnává vězně celkem 350 různých subjektů.
Související
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
Rok od zadržení Gershkovicha: V ruských věznicích končí stále více Američanů
Věznice , 30 let od sametové revoluce , amnestie
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková