Pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen dnes dopoledne odletělo z čáslavské základny do Litvy, odkud budou střežit vzdušný prostor pobaltských zemí. Na cestu se po 10:00 vydaly nejdříve dva a poté další tři stroje a všechny mají již za sebou přistání v litevském Šiauliai.
Operační úkol čeští stíhači převezmou 1. dubna od dánského letectva, plnit ho budou do konce července. Jde už o jejich sedmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí budou hlídat počtvrté.
Velitel čáslavské základy Jaroslav Míka novinářům řekl, že v souvislosti s válkou na Ukrajině nemusela být pro misi přijata žádná speciální opatření. Čeští piloti by měli zasahovat proti letounům nedodržujícím pravidla mezinárodního leteckého provozu. Spolupracovat budou se španělským letectvem, které bude operovat také ze Šiauliai, a s francouzským působícím ze základny Ämari v Estonsku.
"Občas se stane, že letouny Ruské federace ne vždy přesně dodržují pravidla mezinárodního leteckého provozu, a pak jsou letouny aliance aktivovány, aby tuto aktivitu monitorovaly. Ale nikdy nedošlo k žádné eskalaci," uvedl Míka. Podle něj mají piloti všechny procedury a přípravy dokonale zvládnuté. Operační úkol se nezměnil a zůstává stejný jako u předcházejících misí.
"Obrana východního křída NATO byla v našem zájmu vždy, i před ruskou invazí na Ukrajinu. Dlouho plánované vyslání gripenů na ochranu vzdušného prostoru nad Pobaltím je toho jasným důkazem. Jde také o potvrzení vysokého kreditu našich pilotů, kteří se budou na tomto úkolu podílet již poněkolikáté," uvedla v tiskové zprávě ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Během čtyřměsíčního působení českých letců v Litvě se vystřídají dvě rotace. Kromě gripenů bude do mise nasazeno také do 95 vojáků převážně z čáslavské základny, které doplní další armádní specialisté. Podle Míky je kontingent již na místě, hlavní část personálu se do Litvy přesunula minulý týden v pátek. "Mandát máme do 95 lidí a ten jsme naplnili," uvedl Míka.
V souvislosti s válkou na Ukrajině podle něj pro misi nebyla přijata žádná zvláštní opatření, protože systém takzvaných pravidel zasazení je propracovaný a pořád stejný. "Samozřejmě je to o takovém větším psychickém tlaku, to znamená, že jsme se museli opravdu pořádně podívat, co jaká ta pravidla znamenají tak, aby nedošlo ke zbytečné eskalaci. Ale jsem rád, že se jenom potvrzuje správný směr a že náš výcvik je účinný a efektivní," dodal Míka. Piloti podle něj nebyli nervóznější než jindy. Velením úkolového uskupení byl podle armády pověřen jeden z nejzkušenějších stíhacích pilotů z čáslavské základny, šestačtyřicetiletý Michal Daněk, který má nalétáno na gripenech přes 2000 hodin a je jedním ze dvou pilotů na světě, který tohoto milníku dosáhl.
Česko se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojuje od roku 2009. Třikrát byli čeští stíhači v Pobaltí a třikrát hlídali nebe nad Islandem. Vždy šlo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, které doplnili vojáci z dalších útvarů a stroje Jas-39 Gripen. Vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska střežili čeští piloti v letech 2009 a 2012, kdy létali také ze základny Šiauliai. Naposledy byli v Pobaltí nasazeni v druhé polovině roku 2019, tehdy startovali z Ämari v Estonsku. Kromě toho se v letech 2014, 2015 a 2016 podíleli na ostraze vzdušného prostoru Islandu.
Související
Babiš zpochybnil nákup stíhaček F-35. Připustil případné odstoupení od smlouvy
Vláda schválila vyčlenění 216 miliard na nadzvukové letectvo do roku 2036
Gripen , Armáda České Republiky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák