Česká vláda rozjela naplno snahu o výrazné snížení zadluženosti domácí ekonomiky. Statistická data totiž hovoří jasně – hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března 2023 deficitem ve výši 166,2 miliardy korun. Když se vezme v úvahu očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 156,8 miliard korun. Jenže i tak jde o nejhorší výsledek hospodaření státu za první čtvrtletí od vzniku ČR. Loni byl ve stejném období schodek státního rozpočtu o poznání nižší ‒ 59,1 miliardy korun. Politika ale může vnést do reálného požadavku na snížení dluhu země nechtěné výsledky.
Vláda proto hledá nejrůznější cesty, jak výše uvedená čísla změnit. Mezi řadou „pracovních návrhů“, jak označují tuzemská média materiály, které počítají se změnami daní, odpočtů a dalších položek, které přináší či odnášejí peníze ze státního rozpočtu, je i ten, který počítá se změnou systému daně z přidané hodnoty (DPH). Podstata plánu je v tom, že by Česko mělo mít místo tří sazeb DPH pouze dvě. Ta základní by měla být ve stejné výši jako ta dosavadní, tedy 21 procent, a pak už jen jedna snížená sazba ve výši 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a 10 procent.
Reforma DPH, jak jí označují česká média, je součástí vládního plánu na snížení schodku státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun v příštím roce. Otázkou ale je, zda úmysl změnit systém DPH je správným krokem k tomu, aby se snížilo zadlužení státu. „Z pohledu ekonomiky je dlouhodobě žádoucí mít předvídatelný, srozumitelný daňový systém, který odpovídá udržitelným potřebám veřejných výdajů. Z tohoto pohledu opravdu nedává smysl mít až tři sazby DPH,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Kryštof Míšek, analytik Argos Capital.
Podle něj by byla vhodnější pro přehlednost a férovost podnikatelského prostředí jediná sazba DPH. „To je ale nyní politicky neprůchodné. Sociální rozměr snížené sazby u daně z přidané hodnoty je pro řadu politiků důležitý. Vzniká zde příležitost pro ‘uplácení’ voličů nebo zájmových skupin, které jsou dostatečně hlasité ve veřejném prostoru. V případě, že tedy přikročíme ke zjednodušení sazeb, dává smysl, aby jedna byla výrazně vyšší – klidně 23 až 25 procent, a ta druhá zaměřená na skutečně nezbytné statky (základní potraviny, léky, dětské pleny apod.) by měla např. 10 až 12 procent,“ vysvětlil analytik.
Analytici a ekonomové se shodují v jednom: Vzhledem k tomu, že příjmy z DPH tvoří ve veřejných rozpočtech až 20 procent, je naprosto nutné správně propočítat rozpočtové dopady, aby výsledek byl přinejmenším rozpočtově neutrální. Jak ale připomíná analytik Kryštof Míšek z Argos Capital, v současné politické krizi kolem konsolidace veřejných rozpočtů by bylo lepší, kdyby rozpočtový dopad byl jednoznačně pozitivní v řádech desítek miliard korun ročně. „Politici napříč politickým spektrem by se pak mohli zavázat, že po určité době (dva až tři roky) nejvyšší sazbu sníží (za situace např. trvalého snížení výdajů na dotace, zbytečné agendy, úředníky, transfery apod.). Ostatně viděli jsme to už v roce 2012, kdy jsme bojovali s dopady tehdejší finanční recese a Nečasova vláda přistoupila právě ke zvýšení DPH, aby zvýšila rozpočtové příjmy. Tentokrát to navíc lze udělat sociálně citlivěji,“ dodal pro EuroZprávy.cz.
Je tak jasné, že diskuze v pětikoalici nebudou jednoduché. Na druhou stranu má, nejen z pohledu ekonomů a analytiků, snaha upravit systém DPH s výhledem na výrazné oddlužení českého státu své oprávnění. Jak totiž vyplývá z veřejně dostupných informací, loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun a do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardami korun. Z vybrané DPH získává 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje. Není snad proto nutné dodávat, že smysluplné úpravy, které by posílily příjmy nejen příjmy státního rozpočtu, jsou tedy na místě.
Související
Dejte si pozor na nový sofistikovaný podvod. Policie ozřejmila, v čem spočívá
Bude na důchody? Nová zpráva ukázala, jak stát hospodaří s penězi důchodců
Ministerstvo financí , Daně , státní rozpočet , Vláda ČR , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Afghánistán zasáhly masivní povodně. Mrtvých jsou stovky
před 1 hodinou
Počasí příští týden: Teploty v maximech vystoupají až na 24 stupňů
před 7 hodinami
Vítězem Eurovision Song Contest 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo
včera
Češi slaví druhou výhru. K obratu proti tvrdým Norům zavelel jubilant Červenka, jenž vyrovnal Jágra
včera
Vlna veder decimuje Mexiko. Rekordy pokořeny v 10 městech, včetně Mexico City
včera
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
včera
Ukrajina posílí své vojáky v Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly zahájily ofenzivu
včera
Hamás: Rukojmí Nadav Popplewell zemřel na zranění, která utrpěl při izraelském náletu
včera
Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test
včera
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
včera
Budou Češi volit poštou? Návrh je těsně před hlasováním
včera
Potvrzeno daty: přes 200 tisíc Čechů nemá problém s pitím během pracovní doby
včera
Rafah opouští kvůli invazi statisíce lidí
včera
MS v ledním hokeji 2024: Policie odhalila stovky falešných vstupenek
včera
Británie si připsala nejtěsnější prohru s Kanadou v historii MS, Kazaši přehráli Francii
včera
Pavel: Rusko bude pořád představovat hrozbu. Nespokojí se jen s částí Ukrajiny
včera
Švédové si v bitvě gigantů ostravské skupiny poradili s Američany, porazili je 5:2
včera
Izrael zřejmě využil americké zbraně k porušování mezinárodního práva
včera
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
včera
Nizozemský zpěvák Joost Klein byl vyhozen z Eurovize pár hodin před finálovým večerem
V sobotu byl nizozemský zpěvák Joost Klein vyloučen z Eurovize organizátory soutěže. Rozhodli se tak v reakci na stížnost členky produkčního štábu, která obvinila zpěváka ze zastrašování.
Zdroj: Libor Novák