Češi a uprchlíci z Ukrajiny: Více než polovina lidí stále souhlasí s přijetím utečenců

Stále více než polovina Čechů souhlasí s přijímáním válečných uprchlíků z Ukrajiny, kterou na konci loňského února napadlo sousední Rusko. Vyplývá to z nejnovějšího šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). 

S přijímáním ukrajinských uprchlíků konkrétně souhlasí 56 procent občanů, přičemž větší část, konkrétně 41 procent, zvolila možnost "spíše ano". Rozhodně je proti přijímání utečenců 14 procent respondentů. Tři procenta oslovených se odpovědi vyhnula. 

Více než dvě třetiny Čechů podle průzkumu upřednostňují dočasný pobyt uprchlíků v zemi a jejich následný návrat do rodné vlasti po konci probíhajícího konfliktu. S trvaleným usazením Ukrajinců nemá problém 11 procent lidí. 

Od loňského jara, kdy válka vypukla, se výrazně snížil zájem o aktuální dění kolem uprchlíků. Tehdy se pohyboval na úrovni 66 procent, jen do podzimu klesl o třetinu. Nyní se o situaci běženců zajímají dvě pětiny občanů, zbytek projevil nezájem. 

CVVM provedlo šetření v období od konce ledna do konce druhé dekády března letošního roku. Dotazoval se na otázky týkající se postojů české veřejnosti k uprchlíkům z Ukrajiny. 

K 1. dubnu letošního roku bylo v České republice podle dat z registračního procesu k prodloužení dočasné ochrany 325 tisíc ukrajinských uprchlíků, uvedlo ministerstvo vnitra na twitteru. Resort vydal od začátku války přes půl milionu dočasných ochran, zhruba třetina osob se ale vrátila na Ukrajinu. 

Související

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku. Komentář

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Více souvisejících

uprchlíci Ukrajina průzkumy Lidé

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil "mírné rozšíření" operací armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Zároveň nařídil svým vyjednavačům pokračovat ve snahách o uzavření dohody o výměně rukojmí s militantním hnutím Hamás. S odvoláním na server Axios o tom v pátek informovala agentura Reuters.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

MS v hokeji

Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity

Dvěma odpoledními zápasy vypuklo v pátek v pořadí již 87. mistrovství světa v ledním hokeji, které se letos koná v Praze a Ostravě. Prvními mužstvy, která se střetla v rámci pražské skupiny A, byla mužstva Švýcarska a Norska. V tomto duelu nakonec k žádnému překvapení nedošlo, přestože po první třetině byl stav nerozhodný 1:1. Druhá třetina ale byla v režii favoritů ze Švýcarska, když v ní díky brankám Löffela, Sentelera a Scherweye šli postupně do vedení 4:1. Niederreiter pak přidal poslední pátou švýcarskou branku, Norové už jen korigovali na konečných 5:2. To v Ostravě se hrál do konce druhé třetiny vyrovnaný duel, když se Slovákům v zápase s Němci podařilo dorovnat z 0:2 na 2:2. Závěrečná třetina ale ukázala, že stříbrní medailisté z posledního šampionátu byli více produktivní a nakonec to i přes snahu Slováků dotáhli k výhře 4:6. 

před 8 hodinami

před 14 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Zdroj: Matěj Bílý

Další zprávy