Stále více než polovina Čechů souhlasí s přijímáním válečných uprchlíků z Ukrajiny, kterou na konci loňského února napadlo sousední Rusko. Vyplývá to z nejnovějšího šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
S přijímáním ukrajinských uprchlíků konkrétně souhlasí 56 procent občanů, přičemž větší část, konkrétně 41 procent, zvolila možnost "spíše ano". Rozhodně je proti přijímání utečenců 14 procent respondentů. Tři procenta oslovených se odpovědi vyhnula.
Více než dvě třetiny Čechů podle průzkumu upřednostňují dočasný pobyt uprchlíků v zemi a jejich následný návrat do rodné vlasti po konci probíhajícího konfliktu. S trvaleným usazením Ukrajinců nemá problém 11 procent lidí.
Od loňského jara, kdy válka vypukla, se výrazně snížil zájem o aktuální dění kolem uprchlíků. Tehdy se pohyboval na úrovni 66 procent, jen do podzimu klesl o třetinu. Nyní se o situaci běženců zajímají dvě pětiny občanů, zbytek projevil nezájem.
CVVM provedlo šetření v období od konce ledna do konce druhé dekády března letošního roku. Dotazoval se na otázky týkající se postojů české veřejnosti k uprchlíkům z Ukrajiny.
K 1. dubnu letošního roku bylo v České republice podle dat z registračního procesu k prodloužení dočasné ochrany 325 tisíc ukrajinských uprchlíků, uvedlo ministerstvo vnitra na twitteru. Resort vydal od začátku války přes půl milionu dočasných ochran, zhruba třetina osob se ale vrátila na Ukrajinu.
Související
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Co s migranty? MED5 žádá EU, aby víc jednala, prozradila klíč k řízení migrace
uprchlíci , Ukrajina , průzkumy , Lidé
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 2 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 3 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 3 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 4 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 4 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 5 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 6 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 7 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 7 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 8 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 14 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Zdroj: Matěj Bílý