Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o 300 zruší k polovině roku 950 pracovních míst. Dalších 500 míst ke stejnému datu škrtne v logistické síti. Původně podnik uváděl, že v polovině roku propustí 1600 pošťáků a zruší až 2269 pracovních míst. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán.
Pošťáků podle Štěpána z poboček ve skutečnosti odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné. Pošta v současnosti zaměstnává necelých 23.000 lidí.
Štěpán dodal, že snížení minimálního počtu poboček z 3200 na 2900 by mělo být poslední do konce příštího roku. Rozsah poskytovaných služeb pošta měnit nehodlá.
Pošta chce zrušením poboček ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by jí tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence, protože jí hrozí prohloubení ztráty z loňských 1,75 miliardy až na čtyři miliardy korun.
Většina dotčených obcí s rušením poboček na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Podle Štěpána je možné o výměně rušené pošty za jinou jednat, ale pobočky, které navrhnou obce, by měly plnit legislativní kritéria, zejména docházkovou vzdálenost do tří kilometrů a mít dostatečnou kapacitu. Případné změny v seznamu rušených pošt chce mít pošta uzavřené do tří týdnů.
Rozsah stávající pobočkové sítě podle Štěpána neodpovídá objemu poštovního provozu na přepážkách. Za pět let klesl o 42 procent na letošních 125 milionů transakcí. Snižuje se počet listovních zásilek, což letos ještě umocnilo přijetí zákona DEPO a zavedení datových schránek pro podnikatele a živnostníky.
Počet poštovních přepážek po uzavření pošt zůstane podle Štěpána dostatečný a bude odpovídat poptávce, i když to neznamená, že na poštách nebudou fronty. Podle něj se ale tvoří už nyní. Průměrný klient chodí na poštu jednou až dvakrát měsíčně a 83 procent lidí je odbaveno do pěti minut. U stávajících poboček chce pošta navyšovat kapacitu například i zaváděním samoobslužných služeb nebo rozšiřováním sítě Balíkoven a Balíkomatů.
Snížení počtu provozovaných poboček musí na návrh ČTÚ schválit vláda, pravděpodobně tento týden. Konkrétní rušené pobočky pak vybírá Česká pošta. Řídí se mimo jiné vytížeností poboček, jejich hustotou na daném území, ale i náklady na provoz a osobními náklady. V potaz brala i možný prodej nemovitosti. Z rozprodeje poboček chce podnik utržit asi tři čtvrtě miliardy korun.
Zrušení poboček je jedním z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun.
Související
Nejen obchody na Velikonoce zavřou. Pošta řekla, kdy a kde bude mít otevřeno
Českou poštu nadále povede Štěpán. Nyní už oficiálně
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 5 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 6 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 7 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 7 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 9 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 10 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 12 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák