Česká pošta kvůli snížení počtu poboček zruší 950 pracovních míst

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o 300 zruší k polovině roku 950 pracovních míst. Dalších 500 míst ke stejnému datu škrtne v logistické síti. Původně podnik uváděl, že v polovině roku propustí 1600 pošťáků a zruší až 2269 pracovních míst. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl pověřený generální ředitel Miroslav Štěpán.

Pošťáků podle Štěpána z poboček ve skutečnosti odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné. Pošta v současnosti zaměstnává necelých 23.000 lidí.

Štěpán dodal, že snížení minimálního počtu poboček z 3200 na 2900 by mělo být poslední do konce příštího roku. Rozsah poskytovaných služeb pošta měnit nehodlá.

Pošta chce zrušením poboček ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by jí tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence, protože jí hrozí prohloubení ztráty z loňských 1,75 miliardy až na čtyři miliardy korun.

Většina dotčených obcí s rušením poboček na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Podle Štěpána je možné o výměně rušené pošty za jinou jednat, ale pobočky, které navrhnou obce, by měly plnit legislativní kritéria, zejména docházkovou vzdálenost do tří kilometrů a mít dostatečnou kapacitu. Případné změny v seznamu rušených pošt chce mít pošta uzavřené do tří týdnů.

Rozsah stávající pobočkové sítě podle Štěpána neodpovídá objemu poštovního provozu na přepážkách. Za pět let klesl o 42 procent na letošních 125 milionů transakcí. Snižuje se počet listovních zásilek, což letos ještě umocnilo přijetí zákona DEPO a zavedení datových schránek pro podnikatele a živnostníky.

Počet poštovních přepážek po uzavření pošt zůstane podle Štěpána dostatečný a bude odpovídat poptávce, i když to neznamená, že na poštách nebudou fronty. Podle něj se ale tvoří už nyní. Průměrný klient chodí na poštu jednou až dvakrát měsíčně a 83 procent lidí je odbaveno do pěti minut. U stávajících poboček chce pošta navyšovat kapacitu například i zaváděním samoobslužných služeb nebo rozšiřováním sítě Balíkoven a Balíkomatů.

Snížení počtu provozovaných poboček musí na návrh ČTÚ schválit vláda, pravděpodobně tento týden. Konkrétní rušené pobočky pak vybírá Česká pošta. Řídí se mimo jiné vytížeností poboček, jejich hustotou na daném území, ale i náklady na provoz a osobními náklady. V potaz brala i možný prodej nemovitosti. Z rozprodeje poboček chce podnik utržit asi tři čtvrtě miliardy korun.

Zrušení poboček je jedním z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun.

Související

Česká pošta, ilustrační fotografie.

Nejen obchody na Velikonoce zavřou. Pošta řekla, kdy a kde bude mít otevřeno

Jen do čtvrtka má člověk jistotu, že si bez problémů zařídí všechno potřebné. Velkým pátkem totiž začne čtyřdenní velikonoční volno. Lidé pak nemohou počítat s tím, že si ve velkých obchodech nakoupí kdykoliv. Na upravenou otevírací dobu během zmíněného období upozorňuje klienty i Česká pošta.
Česká pošta, ilustrační fotografie.

Českou poštu nadále povede Štěpán. Nyní už oficiálně

Novým generálním ředitelem České pošty bude dosavadní pověřený šéf Miroslav Štěpán. Vybral ho ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na základě doporučení výběrové komise jako nejlepšího ze čtyř kandidátů, kteří se přihlásili do výběrového řízení. Nominace bude předložena vládnímu výboru pro personální nominace. 

Více souvisejících

Česká pošta

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy