Bude pomoc Ukrajině pokračovat i v případě dlouhodobého konfliktu? Také nad tímto tématem debatovali členové Expertní skupiny pro Ukrajinu během konference na FSV Univerzity Karlovy. Podle některých by Česká republika měla pokračovat i v případě opadnutí pomoci ze Západu. V Severní Americe a západní Evropě totiž společnost nevnímá konflikt tak intenzivně jako ve státech středovýchodní Evropy.
Němci a Francouzi se snažili držet otevřené komunikační kanály v průběhu posledních let před válkou. Podle stálé zástupkyně při Politickém a bezpečnostním výboru EU Jitky Látal Znamenáčkové je Brusel terénem pro vytváření politik Evropské unie, které mají dopad na konkrétní lidi a země, včetně těch nečlenských.
Na začátku roku 2021 se Vysoký představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell rozhodl pro návštěvu Moskvy. „Prosili jsme ho, ať tam nejezdí. Francouzi a Němci ale stáli za otevřenými komunikačními kanály,“ připomněla Znamenáčková. Chování Ruska pak zase tyto kanály uzavřelo, načež docházelo k jejich opakovanému otevírání. „Přítrž tomu učinil až 24. únor.“
Českým úkolem bylo nastavit zrcadlo těmto unijním politikům. „Ne tak dramaticky, jako pobaltští a polští kolegové, ale ukazovat na to, že je potřeba podporovat ruskou občanskou společnost. Když jsme iniciovali podporu této společnosti před válkou, tak ji delegace Evropské unie v Moskvě odmítla, protože by tito lidé údajně trpěli a Rusko by je označilo za cizí agenty,“ dodala stálá zástupkyně.
Zvláštní zmocněnec pro otázky Východního partnerství Jan Marian následně vylíčil, že únavě z ruské agrese jsme se prozatím vyhnuli. „Bohužel nás vždycky probere nějaká ruská akce.“
Upozornil ale na ruské sázky na volební cyklus po Evropě a v USA, kdy se Rusové snaží volby významně ovlivňovat prostřednictvím informační války a rozdělováním společností. Marian pozitivně hodnotil udržení jednoty od roku 2014, díky které Rusové nedokázali svůj vliv uplatňovat. „Můžeme se bavit o pozici Německa a Francie. Únava může nastat, ale nenastane. Je obrovská škoda brexitu, protože teď nemáme Británii v Evropské unii. Hodně Ukrajině pomáhá.“
Michal Porízek z Institutu politologických studií FSV UK varoval před dlouhodobou přípravou Ruska na táhlý konflikt. „Nemyslím si, že dlouhá válka je úplně hypotetický scénář. Na druhou stranu bych před rokem nečekal, že podpora bude tak dlouho trvat a bude tak silná,“ pochvaloval. Upozornil na možné upřednostnění národních zájmů Spojených států. „Mnoho lidí nechce, aby byla na úkor pomoci Ukrajině poškozena americká ekonomika.“
Přiblížil zaujetí východní a střední Evropy tímto konfliktem. „V řadách jiných světových mocností není konflikt tak kriticky důležitý. Směrem do západní Evropy zájem o něj upadá a v Severní Americe klesá ještě víc. Velmoci jinde po světě ho berou jako důsledek dlouhodobého procesu,“ upřesnil Porízek.
Například v Africe podle něj panují spíše obavy z ovlivnění potravinové bezpečnosti. „Africké země zajímá hlavně obnovení obilné dohody,“ vylíčil. Pro Čínu a Indii je konflikt pokračováním v trendu vymezování se proti USA, které vnímají jako hegemona Západu. „Začalo to administrativou Donalda Trumpa. Na demokratické Indii vidíme, že nejde jen o autoritářské země. Snaží se balancovat to, koho podpoří.“
Pařízek připomněl také nedávné společné námořní cvičení Jihoafrické republiky, Číny a Ruska. Konkrétně africká země se snaží poukázat na svou ochotu cvičit v zájmu vlastní bezpečnosti zároveň například s Francouzi a následně i autoritářskými státy.
Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií FSV UK dbá hlavně na českou vytrvalost. „Česká republika může pokračovat v tom, co dělá, i po opadnutí podpory ze strany západních zemí. Evropská unie je velkou procesní mašinou, ve které Česko musí maximalizovat vliv v takové míře, jakou jí procesní nástroje umožňují.“
Související
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
Česká republika , EU (Evropská unie) , Univerzita Karlova , Jitka Látal Znamenáčková , Jan Marian , Ukrajina , válka na Ukrajině , diplomacie , Ivo Šlosarčík
Aktuálně se děje
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
včera
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
včera
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
včera
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
včera
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
včera
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
včera
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
včera
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
včera
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
včera
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
včera
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
Madonna zůstává i v 65 letech tahákem pro hudební nadšence po celém světě. Na sobotní bezplatnou show na slavné pláži Copacabana přišlo podle odhadu úřadů v Riu de Janeiro přes půldruhého milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Koncert v Brazílii proběhl na závěr turné Celebration, které začalo loni na podzim.
Zdroj: Lucie Podzimková