Cena roční dálniční známky pro osobní automobily by se mohla zvýšit z 1500 na 2000 korun, jak původně chtělo ministerstvo dopravy. Navrhl to dnes poslanec ANO Martin Kolovratník v novele, která má dosavadní papírové kupony nahradit od roku 2021 elektronickými známkami. Sněmovna o tom rozhodne při červencovém schvalování. Řešit má také to, která vozidla by známky pro jízdu na dálnicích mít nemusela.
Podle mluvčí ministerstva dopravy Lenky Rezkové jde v tuto chvíli pouze o návrh na zvýšení maximálního cenového limitu dálniční známky v zákoně, což by umožnilo změnu výše poplatku do budoucna. Zatím to tedy neznamená faktické navýšení cen, o tom by se rozhodovalo podle aktuální situace později.
Zdražit by podle návrhu mohly i krátkodobé kupony. Za měsíční známku by mohli motoristé zaplatit 600 korun, tedy o 160 korun více než v současnosti. Za desetidenní by pak místo současných 310 korun nově platili 400 korun. Návrh vedle sněmovny musí schválit také vláda. S navýšením cen za známky počítá i ministerstvo financí ve svém návrhu státního rozpočtu. Zvýšení cen by mělo navýšit příjmy z dálničních známek zhruba o dvě miliardy korun.
V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.
Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok. Stejnou motivaci ke zvýšení ceny roční známky měl i Kolovratník. Vláda ovšem nechala cenu známky beze změny.
Předloha by také od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan.
Vozidla na zkapalněný ropný plyn novela nezvýhodňuje a někteří poslanci včetně Vojtěcha Munzara (ODS) to navrhli zrušit, přestože nezískali podporu v hospodářském výboru dolní komory. Ministerstvo dopravy k tomu již dříve uvedlo, že vozidel na LPG je tolik, že jejich zvýhodnění by výrazně zasáhlo do příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury.
V Česku je registrováno asi 1300 vozidel na elektřinu, což by nyní mělo zanedbatelné následky pro výběr z dálničních poplatků. Počet elektromobilů by se měl ale podle představ státu zvyšovat. Podle odhadu ministerstva dopravy bude v roce 2020 v Česku asi 17.000 vozidel na elektřinu. Automobilů na plyn je evidováno asi 18.000, počet by mohl vzrůst na 50.000.
Ceny dálničních známek v Česku patří v Evropě k průměru. Z okolních zemí jsou levnější na Slovensku, kde desetidenní kupon vyjde na deset eur (zhruba 256 korun), měsíční na 14 eur (359 korun) a roční je za 50 eur (1282 korun). V Rakousku si motoristé více připlatí za roční známku, která stojí 89,20 eur (asi 2283 korun), desetidenní je naopak levnější, když stojí 9,20 eur (asi 236 korun). V Německu mohou motoristé s osobními vozy jezdit zdarma. V Polsku pak jsou poplatky vypočítávány podle skutečně ujeté vzdálenosti.
Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.
Související
2300 korun za dálniční známku je jen začátek. Kupka oznámil další zdražení
Rekordní prodeje dálničních známek. Ve čtvrtek se jich prodalo přes 200 tisíc
dálniční známky , Poslanecká sněmovna , doprava , Martin Kolovratník
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 1 hodinou
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák