Víc než dvě třetiny Čechů si přejí změnu důchodového systému

Většina Čechů je stále přesvědčena o nutnosti změny důchodového systému. Podobně jako uplynulých devíti letech si na 70 procent lidí myslí, že je potřeba stávající systém důchodů změnit. Největší podporu z nabízených opatření má nadále rozdělení důchodů na první a druhý pilíř a druhým nejčastěji podporovaným opatřením je zvýšení sociálního pojištění, případně daní pro udržení výše důchodů.

Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z přelomu loňského listopadu a prosince.

Podle CVVM jsou názory Čechů na změnu důchodového systému stabilní od roku 2013, v letech 2011 a 2012 bylo přesvědčení o nutnosti změny důchodového systému o něco slabší než nyní.

Co se týče navrhovaných opatření v rámci důchodového systému, polovina dotázaných podporuje rozdělení důchodů na dvě části, na základní část a na spořicí část, takzvaný druhý pilíř. Proti je 30 procent občanů. Zvýšení sociálního pojištění, případně daní, aby bylo možné udržet současnou výši důchodů, má vyrovnaný počet příznivců i odpůrců. Pro je 43 procent, proti 42 procent. U ostatních opatření převládá odmítavý postoj. Prodloužení povinné doby pojištění by podpořilo 36 procent, téměř polovina veřejnosti by byla proti. Nejmenší podporu občanů má zvýšení věku odchodu do důchodu a snížení výše důchodů, aby se nemusely zvyšovat odvody či daně. Pro tato opatření by zvedlo roku kolem deseti procent lidí, naopak přes 70 procent by bylo proti.

"Časové srovnání od roku 2010 ukazuje, že výrazná většina české veřejnosti dlouhodobě nepodporuje snížení výše důchodů a zvýšení zákonem daného věku odchodu do důchodu," uvedli autoři průzkumu. Proti listopadu 2019 ale o devět procentních bodů narost počet lidí, kteří kvůli udržení výše důchodů podporují zvýšení sociálního pojištění. Naopak mírně, o pět bodů, se snížila podpora rozdělení důchodů na dva pilíře.

CVVM se opět ptalo i na názor veřejnosti ohledně rovnováhy vybraných peněz ze sociálního pojištění a peněz vyplacených v rámci důchodů. Více než desetina dotázaných si myslí, že množství vybraných a vyplacených peněz je stejné. Podle 24 procent občanů je vybraných peněz ze sociálního pojištění více než peněz vyplácených na důchodech, přičemž zbylá část podle nich zůstává jako rezerva v důchodovém systému. Další třetina považuje objem peněz ze sociálního pojištění za menší než vyplacených důchodů a peníze se musí brát z jiných zdrojů státního rozpočtu.

V uplynulých více než deseti letech tak mezi odpověďmi s výjimkou roku 2018 vždy převládal názor, že vybraných peněz je méně než těch vyplacených. Podíl těch, kteří předpokládají, že vybraných peněz je naopak více než vyplacených, je za celé sledované období aktuálně nejnižší, uvedlo CVVM. Český důchodový systém je dlouhodobě v deficitu, tj. na pojistném se vybere méně, než je potom vyplaceno.

Průzkum agentura provedla loni v době od 3. listopadu do 27. prosince a zúčastnilo se ho na 900 lidí starších 15 let.

Související

Josef Středula

Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům

Odbory svolaly na úterý 21. května protest v Praze, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na webu. Zástupci zaměstnanců se chtějí vymezit proti chystaným změnám v zákoníku práce či důchodech, například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do penze.

Více souvisejících

důchody průzkumy CVVM

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy