Zálohované výživné? Opozice kritizuje plán vlády, nejostřeji ODS a TOP 09

Kriticky se staví představitelé opozice oslovení ČTK k plánu vládní koalice vyplácet zálohované výživné až dva roky rodičům, kterým partner neposlal celé soudem stanovené výživné po čtyři měsíce. Kabinet by podle nich měl řešit především to, aby byly dluhy na alimentech lépe vymahatelné. Zatímco Piráti kritizují některé prvky plánu, na kterém se koalice shodla v úterý, ODS či TOP 09 odmítají zavedení dávky jako takové.

Poslanec Jan Bauer (ODS) uvedl, že zálohované výživné není nic jiného, než nová sociální dávka. "Problém neplatičů alimentů nevyřeší a náklad převede na bedra daňových poplatníků. Úřady práce se stanou vymahači dluhů. Na koho se budou daňoví poplatníci skládat příště?" napsal Bauer ČTK. ODS podle něj chce jít cestou zpřísnění zákonů, dalších sankcí pro neplatiče, zlepšení vymahatelnosti a práce soudů.

I šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že nepodporuje zavádění nové dávky. "ČR má robustní systém sociálních dávek už nyní. Je tedy možné poskytnout pomoc samoživitelům, jejichž bývalý partner neplní svou povinnost vůči dětem, už dnes z jiných dávek," napsala Adamová ČTK. Zmínila příspěvky na bydlení či živobytí. "Stát musí zajistit lepší vymahatelnost, postupovat důsledněji vůči neplatičům, ale nemá jejich povinnost přenášet na ostatní občany, kteří si závazky poctivě plní," dodala.

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová kritizuje většinu prvků plánu. "Dvouletý limit nedává smysl, co má rodič dělat poté?" uvedla. Pomoc musí trvat až do nabytí zletilosti dítěte, problém navíc způsobí i to, že má být jen pro lidi, kterým partner neposlal celé výživné, míní. "To musí nahradit původní znění, tedy 'neplatí část, nebo celé' výživné, jinak jsou pečující v pasti," dodala. Nesouhlasí ani s tím, aby byla maximální výše dávky omezena pevnou částkou 3000 korun měsíčně. "Částku je nutné nahradit 1,5násobkem životního minima dítěte daného věku, aby bylo možné navýšení dle inflace beze změny zákona," dodala Richterová.

Podle SPD by měl stát zajistit především to, aby měl každý rodič po rozchodu s partnerem právo na přímou péči o dítě, a ta se nenahrazovala alimenty. "Druhá věc je nespravedlivé a netransparentní vyměřování výživného. V civilizované Evropě je standard předvídatelné výživné podle předem daných tabulek," uvedl šéf hnutí Tomio Okamura. Vládní návrh podle něj není dobře zpracován. Otázkou je i to, zda mají zodpovědní rodiče ze svých daní doplácet na nezodpovědné, uvedl.

Lepší vymahatelností podmiňuje dávku Pavla Golasowská (KDU-ČSL). "Nesouhlasím, pokud nebude zajištěna vymahatelnost alimentů u neplatičů, která je teď něco mezi 10 až 15 procenty. Není možné, aby na neplatiče dopláceli daňoví poplatníci, kteří pracují, starají se o děti a odvádějí daně," konstatovala.

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová uvedla, že kabinet by měl spíš dělat opatření, která zamezí neplacení výživného. Dlouhodobě podle ní nebude plán výhodný ani pro rodiny, ani pro státní rozpočet. "Lepší by bylo u neplatících rodičů okamžité převedení například na veřejně prospěšné práce u obcí, a tím poskytnutí možnosti pracovat a své dluhy splácet i do dlouhé budoucnosti, nejen na dva roky," dodala.

Související

Více souvisejících

alimenty Jan Bauer Markéta Pekarová Adamová Olga Richterová (Piráti) Tomio Okamura Sociální dávky ČSSD Hnutí ANO KDU - ČSL ODS top 09 Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy