Konec příměří na Ukrajině. Máme tu největší minové pole na světě, říká Šmyhal

Na frontové linii na Ukrajině o půlnoci moskevského času (v sobotu ve 22:00 SEČ) vypršelo 36hodinové příměří, které jednostranně vyhlásilo Rusko kvůli pravoslavným Vánocům. Boje ale ve skutečnosti na Ukrajině pokračovaly celou dobu, napsal ruskojazyčný server BBC News. Úřad generálního prokurátora Ukrajiny již dříve uvedl, že v důsledku ruského ostřelování Bachmutu zahynuli během příměří dva lidé a 13 dalších utrpělo zranění. V noci na dnešek přišel o život nejméně jeden člověk při ostřelování Charkovské oblasti, sdělily místní úřady.

Ruská armáda v sobotu uvedla, že příměří dodržuje, ale ukrajinská armáda ostřeluje ruské pozice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj příměří vyhlášené šéfem Kremlu Vladimirem Putinem odmítl. Označil ho za cynický trik, jehož cílem je, aby si ruské jednotky odpočinuly a dovyzbrojily se.

V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zahynul v noci na dnešek v důsledku ruského ostřelování padesátiletý muž, sdělil podle agentury Reuters šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko informoval, že region v noci na dnešek zaznamenal devět ruských raketových útoků, jejichž terčem se stalo mimo jiné město Kramatorsk. Výbuchy byly slyšet i v Záporoží, které je administrativním centrem Záporožské oblasti, napsala agentura Reuters.

Ruskem kontrolované části Doněcké oblasti naopak ohlásily ukrajinské ostřelování. To podle představitelů okupační správy poškodilo dvě tepelné elektrárny u obcí Zuhres a Novyj Svit. Předběžné informace naznačují, že ostřelování si vyžádalo zraněné, napsali činitelé na sociální síti Telegram. V elektrárně u Nového Svitu by mohli být pod troskami uvězněni dva lidé, informovala ruská agentura TASS.

Podle serveru BBC News boje v sobotu pokračovaly i v osadách poblíž Soledaru, na který útočí ruské jednotky. Americký Institut pro studium války (ISW) ve své nejnovější analýze nicméně uvedl, že postup ruských jednotek u Soledaru v Doněcké oblasti jim nezaručuje úplné obklíčení Bachmutu, odkud jsou nyní hlášeny nejkrvavější bitvy na celé frontě.

Ruský arzenál balistických a řízených střel dlouhého doletu se podle ISW ztenčuje. Navzdory tomu bude Rusko zřejmě i nadále ohrožovat ukrajinskou infrastrukturu a civilisty, konstatovali experti z ISW.

Analytici ISW také píší, že Rusko ve válce dál používá téma náboženství jako zbraň. Ruští vojenští blogeři v sobotu hojně zveřejňovali záběry z vánoční bohoslužby v Kyjevskopečerské lávře, kterou poprvé na tomto místě sloužil duchovní Pravoslavné církve Ukrajiny. Slavný klášter byl dlouho spojován s vlivem Moskvy. Ruští příznivci války bohoslužbu prezentovali jako důkaz pronásledování církve, uvedl ISW.

Na Ukrajině je nyní největší minové pole na světě, řekl premiér Šmyhal

Kvůli ruské válce vzniklo na území Ukrajiny největší minové pole na světě. V rozhovoru, který dnes zveřejnila jihokorejská agentura Jonhap, to řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Zaminováno je podle něj 250.000 kilometrů čtverečních ukrajinského území, tedy zhruba 40 procent rozlohy země.

"Je to nyní největší minové pole na světě," řekl Šmyhal. "Lidem to nepůsobí problémy jen při cestování, ale komplikuje to i situaci v zemědělství, které je jedním z našich nejdůležitějších hospodářských odvětví," dodal. Ukrajina má rozlohu zhruba 603.700 kilometrů čtverečních, Česko 78.870.

Šmyhal agentuře Jonhap rovněž řekl, že ruskou válkou proti Ukrajině nejvíce trpí civilní obyvatelstvo. "Rusko cílí na infrastrukturu v hustě obydlených oblastech," řekl. Sedmdesát procent válečných škod podle něj připadá na obytné čtvrti. Ruské útoky ale míří i na kritickou infrastrukturu a průmyslové podniky, jako jsou chemické závody a ocelárny, či na dopravní infrastrukturu. Ve čtvrtek ukrajinské ministerstvo hospodářství uvedlo, že ekonomika země loni kvůli dopadům ruské invaze podle předběžného odhadu klesla o 30,4 procenta.

Rusko vpadlo na Ukrajinu loni 24. února. Rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si už podle odhadů vyžádal desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnal z domovů.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina Denys Šmyhal

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod

Pondělí má být nejteplejším dnem pracovního týdne, který právě začíná, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V úterý mohou v Česku opět udeřit bouřky, naznačili meteorologové.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy