Ministři se vyjadřují ke změny daňových sazeb. Válek by uvítal snížení počtu

Daňová reforma by se neměla dotknout především rodičů s dětmi. Při příchodu na dnešní jednání vlády to novinářům řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Není podle něj naopak možné snižovat daně z hazardu. Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je pro snížení počtu sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) ze tří na dvě.

Návrhy ministerstva financí (MF) sloučit snížené sazby DPH na 14 procent a přesunutí některých položek ze snížené sazby do základní 21procentní, jak v pondělí prezentovala Česká televize (ČT), nejsou konečné. Resort pouze zpracoval výpočty, co by znamenaly změny položek u DPH, návrh případných změn teprve vzejde z debaty koaličních stran, řekl novinářům v úterý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koalice by se podle něho měla na způsobu konsolidace rozpočtu dohodnout nejpozději v prvním týdnu v květnu a Sněmovna by o něm měla začít jednat v červnu.

Členové vlády podle Hladíka dostali ve čtvrtek podklady k diskusi, kterou povedou v následujících týdnech. Nic rozhodnuto nebylo, uvedl. Pro lidovce je podle něj zásadní, aby reforma jako taková skutečně byla schválena a zároveň aby se nedotkla rodičů s dětmi. Snižovat daně z hazardu není možné, míní Hladík, naopak u některých daní z neřestí by se nebránil jejich zvýšení.

"Je dobře, že vláda se rozhodla, že se k tomu postaví aktivně a pokusíme se zjednodušit daňový systém," řekl Válek. Aktuálně je podle něj záležitost ve fázi doporučení různých odborníků, sám ministr zdravotnictví chce v nejbližších dnech diskutovat s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) o věcech týkajících se jeho resortu.

Hnutí STAN podle úterního vyjádření do koaličních jednání půjde s návrhem zachovat tři sazby DPH. Ke třem sazbám se kloní také lidovci, Piráti pak nepodporují zvýšení spodní sazby na 14 procent. Konečné návrhy na snížení schodku státního rozpočtu sdělí premiér Petr Fiala (ODS) jménem vlády zhruba za měsíc. Opozice návrhy kritizuje.

ČT v pondělí uvedla, že podle návrhu MF by se měly sloučit snížené sazby DPH, které v současnosti jsou deset a 15 procent. Nová snížená sazba by měla být 14 procent. Zároveň by se měly do základní 21procentní sazby přesunout některé položky, které nyní jsou v jedné ze snížených sazeb. Podle ČT by se to týkalo například ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, točeného piva, opravy obuvi, kožených výrobku a kol a také sportovních a kulturních akcí. Úprava by podle ČT zvýšila příjmy státu zhruba o 24 miliard korun.

Z návrhu ke změnám zdanění hazardu, který má ČT rovněž k dispozici, vyplývá, že MF chce daně u většiny hazardních her zvýšit, u loterií ale snížit. Stát by tak podle ČT mohl získat zhruba 600 milionů korun. Stanjura navrhl v materiálu zaslaném koaličním partnerům růst daní třeba z kurzových sázek, rulet nebo z tombol. Naopak daň z loterií navrhl snížit, u kamenných poboček plánuje pokles daně z 35 na 25 procent, u internetových loterií pak na 30 procent, uvedla ČT.

Související

Marek Ženíšek (TOP 09)

Ženíšek bude od čtvrtka novým ministrem pro vědu

Česko bude mít nového ministra pro vědu, výzkum a inovace, který nahradí poslankyni Helenu Langšádlovou (TOP 09). Prezident Petr Pavel se chystá jmenovat Marka Ženíška (TOP 09) ve čtvrtek dopoledne, informoval Pražský hrad na webu. 

Více souvisejících

Vláda ČR Daně Petr Hladík (KDU-ČSL) Vlastimil Válek (TOP 09)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy