Opoziční hnutí ANO a SPD chtějí na dnešním jednání Sněmovny řešit i Českou poštu

Opoziční hnutí ANO a SPD chtějí na dnešním jednání Sněmovny zařadit bod ohledně situace v České poště. Zástupci subjektů to řekli na dnešních tiskových konferencích. Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o 300 zruší k polovině roku 950 pracovních míst. Dalších 500 míst škrtne v logistické síti, uvedl v pondělí pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.

Podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) způsobil chaos. Doufá, že se na plénu k situaci vyjádří. "Nikdo neví, jak se rozhodlo o zrušení 300 poboček České pošty. Tají se analýza, na základě které se to provedlo. Nikdo neřešil, kam si lidé budou chodit pro důchody, proč třicetitisícová sídliště přijdou o vytížené pobočky," uvedla.

SPD odmítá rušení poboček i propouštění provozních zaměstnanců, řekl předseda hnutí Tomio Okamura. Vláda podle něj nechce dát peníze na zajištění základních služeb pro občany, zatímco dává peníze na Ukrajinu. "Jsme přesvědčeni, že Česká pošta je součástí služeb, které musí stát zajišťovat občanům," poznamenal.

Proti ohlášenému rušení pošt se staví komunální politici. Svaz měst a obcí v pondělí uvedl, že po velikonočních svátcích bude s vedením státního podniku o plánované transformaci jednat, aby síť pošty byla nadále funkční. Po vládě svaz chce, aby plán rušení poboček neschvalovala před projednáním s obcemi.

Zrušením části poboček chce pošta ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by jí tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence. Podle Štěpána by snížení minimálního počtu poboček z 3200 na 2900 mělo být poslední do konce příštího roku. Rozsah poskytovaných služeb pošta měnit nehodlá.

Pošta, která v současnosti zaměstnává necelých 23.000 lidí, původně uváděla, že v polovině letošního roku propustí 1600 pošťáků a zruší až 2269 pracovních míst. Štěpán v pondělí uvedl, že kvůli snížení počtu poboček bude v polovině roku zrušeno 950 míst. Dalších 500 míst podnik ke stejnému datu škrtne v logistické síti.

Pošťáků podle Štěpána z poboček ve skutečnosti odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Česká pošta

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy