ROZHOVOR – Analytik think tanku Evropské hodnoty Jakub Janda v rozhovoru pro EuroZprávy.cz tvrdí, že odmítavý postoj k sankcím, který před obdržením jejich znění vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), byl zbytečný a chybný. Kromě sankcí podle něj Evropa nemá moc možností, jak na vzdalující se Rusko udeřit, pokud nechce otevřený ozbrojený konflikt.
Europoslanec Tomáš Zdechovský včera v České televizi prohlásil, že Evropská unie nás vnímá jako silného partnera. Vnímáte to z pohledu analytika podobně?
Sobotkova vláda se na rozdíl od přechozích kabinetů začala chovat v evropských záležitostech kooperativně a konstruktivně. Kabinet měl dvě slabé chvilky: zaprvé při výběru komisařky, jehož proces byl nedůstojný, přestože finální výběrem je kvalitní kandidátka. Zadruhé, současné vyjádření premiéra ohledně přípravy dalšího kola protiruských sankcí. Premiér se zachoval přesně jako jeho předchůdce Petr Nečas – dopředu avizoval, že do dohody může hodit vidle, aniž by jakýkoliv text viděl.
Premiér Sobotka chystané sankce neformálně odmítl ještě předtím, než znal jejich přesné znění, což mu mnozí vyčítají. Jak taková věc působí na další členy a členské státy Evropské unie?
Tento krok premiéra byl opravdu zbytečný a vnímám jej jako chybu, zejména ze symbolického důvodu. Premiér přirozeně jako zodpovědný státník musí zvážit a se svým kabinetem zanalyzovat případné dopady sankcí. Nicméně když dopředu říká, že může nesouhlasit, což nikdo nezpochybňuje, říká našim spojencům, že bude vážit každou korunu v okamžiku, kdy si Rusko porcuje část Ukrajiny. Předseda vlády mohl v klidu počkat na konkrétní návrhy sankcí, v zákulisí o nich jednat a až následně případně odmítat části návrhů, pokud by byly opravdu nepřijatelné. Nic ho nenutilo k tomu se dopředu vymezovat.
Vláda dnes návrh sankcí obdržela a část koalice nadále trvá na jejich odmítnutí. Nemůže to Českou republiku v očích Evropské unie nějak poškodit? Nevypadá to, že nejsme schopni prosazovat společný zájem?
Pokud vím, vláda zatím řekla, že si návrhy sankcí detailně projde. Předčasná hrozba odmítnutí nás však zařadila do skupiny nelichotivých partnerů - Orbánova Maďarska, které je ruským trojským koněm v EU - jeho vláda dostala od Kremlu velmi výhodný a utajovaný kontrakt na jadernou elektrárnu, tato země je po ruském způsobu na deklarované cestě pryč od liberální demokracie. Dalšími zeměmi v této skupině jsou Slovensko či Kypr, který je považován za překladiště ruských peněz.
Část slovenských politiků podobně jako u nás sankce také odmítá. Premiér Fico nedávno Bruselu uvedl, že "dosavadní sankce postoj Ruska nezměnily". Jaký výsledek mohou přinést další sankce?
Hlavní otázkou, na kterou musí odpovědět politici na úrovni premiérů, je - co je naším cílem. Podle mého názoru by jím mělo být zastavit pronikání ruských jednotek na Ukrajinu. Je evidentní, že Vladimír Putin hodil přes palubu dvě dekády sbližování se se Západem a nás z jeho vůle čeká postupné i razantní odstřihávání se od Ruska - politicky i ekonomicky. Přestože se Západ pokoušel Kremlu podávat pomocnou ruku i otevřenou náruč. V tom případě nemáme mimo různých typů sankcí jiné možnosti, než je vojenská intervence či pomoc Ukrajincům, která je zatím mimo hru. Nedělat nic je morálně i historicky neobhajitelné. Jednání jsou zatím evidentně neúspěšná – zatímco se v Minsku jedná, ruské jednotky ničí části východní Ukrajiny. To dnes uznává celý západní svět.
Podle premiéra by se primárně mělo postupovat tak, aby se co nejvíce zohlednily zájmy ČR a EU. Evropa by podle jeho slov neměla sankcemi sama sebe poškozovat. Hrozí, že sankce v konečném důsledku více poškodí EU, než Rusko?
Odpověď na tuto otázku nyní hledají vládní i komisní analytici. V tomto konkrétním případě je systémově velmi dobře, že probíhá diskuze mezi 28 členskými státy (a jejich analytiky) a Komisí, tudíž se i za avizovaný týden dají obrousit případné nedostatky. Bude se vést politická debata o nastavení sankcí právě tak, aby plnily cíl za přijatelnou cenu.
Má Česká republika nějakou možnost, jak zasáhnout do finálního znění sankcí tak, aby s nimi souhlasila a podpořila je?
Rozhodně ano, i v těchto hodinách probíhají intenzivní konzultace a diskuze. V následujících dnech o konkrétních detailech budou jednat stálí představitelé členských států. Nyní je jen na české exekutivě, které konkrétní části si označí jako prioritní a jak bude schopna v evropských hlavních městech dojednat koalice, aby došla k finální verzi, která pro Česko bude přijatelná.
Může se vláda připojit pouze k některým částem sankcí, nebo musí souhlasit, popř. nesouhlasit s celým finálním zněním?
Dá se očekávat, že se vláda připojí k celému dojednanému dokumentu, který bude právně závazný v celé EU. Možnou variantou je jeho zablokování, ke kterému by se musela složit poměrně široká koalice.
Předpokládáte tedy, že vláda nakonec sankce podpoří? Měla by tak učinit?
Znám dnes jen předběžný návrh k diskuzi, ale předpokládám, že podpoří. Ovšem je na vládě, aby seriózně analyzovala jejich dopady a pokud by zjistila, že dopady jsou neúnosné, pak aby vedla vážnou debatu a vysvětlovala svou pozici. Pokud by se kabinet rozhodl proti sankcím vystoupit, musí říci, jakou alternativu nabízí.
Související
Analytik zúčtoval s miláčkem Miloše Zemana. Česko má z ostudy kabát
Ovčáček se pustil do Jakuba Jandy. Ten si to nenechal líbit a tohle mu napsal
Jakub Janda (Evropské hodnoty) , Bohuslav Sobotka , Ukrajinská krize
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Dětská práce se pojila zejména s válkami, skoncovat s ní nebylo jednoduché
před 40 minutami
Policie rozprášila protivládní petiční stánek u Strakovy akademie. Thor skončil na služebně
před 1 hodinou
Potvrzeno. Brian Priske odchází ze Sparty do Feyenoordu, nástupcem se stává asistent Friis
před 1 hodinou
EXKLUZIVNĚ: Stíhačky F-16 míří na Ukrajinu. Nebudou nasazeny ze základen NATO, uvedlo nizozemské MO pro EZ
před 1 hodinou
Gershkovich míří v soudu. Rusové poprvé odhalili, z čeho novináře viní
před 2 hodinami
Přízrak Kubánské krize je tady. Ruská jaderná ponorka Kazaň a další bojová plavidla připlouvají na Kubu
před 2 hodinami
Čaputová a Pavel si navzájem dali nejvyšší státní vyznamenání
před 2 hodinami
Mark Rutte se stane novým šéfem NATO, tvrdí Finsko
před 3 hodinami
Ať ho podá a mlčí, reaguje Novotný na trestní oznámení od Konečné. Do Bruselu jí posílá „dárek“
před 4 hodinami
Produkty velkých korporací ročně zabíjí miliony lidí. WHO apeluje na vlády, aby začaly jednat
před 5 hodinami
O kolik se zvýší platy státních zaměstnanců? Středula má "skromný" požadavek
před 5 hodinami
Druhá fáze testů jaderných zbraní: Rusko provedlo elektronické odpaly raket
před 6 hodinami
Univerzity upozorňují na kolaps systému. Ministerstvo vnímá problém a shání peníze
před 6 hodinami
Stoltenberg: Jaderné zbraně NATO jsou konečnou bezpečnostní zárukou. Zakročíme proti ruským špionům
před 7 hodinami
Týdenní výhled filmů: Buranská komedie, duel o čest a bojová umění či italská renesance
před 7 hodinami
Banální opomenutí může mít fatální důsledky. Chraňte se při sportu důsledně
před 7 hodinami
Pellegrini vyrazí na první zahraniční návštěvu. Do Česka přijede ještě v červnu
před 8 hodinami
Políček mezinárodnímu právu: Švýcarsko zamítlo rozhodnutí evropského soudu o klimatu
před 8 hodinami
Změny ve vedení EU: Věci půjdou rychle, zní z Bruselu. Do pozic se derou dvě nová jména
před 8 hodinami
Ukrajina zničila tři ruské systémy protivzdušné obrany na Krymu
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil ve středu potvrdil zničení tří ruských systémů protivzdušné obrany na okupovaném Krymu. Dva z nich byly zničeny při útoku, zatímco informace o třetím se stále upřesňují, uvedl server Kyiv Independent.
Zdroj: Libor Novák