Česko hazarduje: Západ je prosperita, Kreml agrese, varují zakladatelé OF

Praha - Někdejší zakladatelé Občanského fóra (OF) a slovenské Veřejnosti proti násilí (VPN) ve svém dnešním prohlášení apelují na prezidenty a premiéry ČR a SR. Nelze prý být důvěryhodnými členy západního společenství a zároveň legitimizovat agresivní politiku Kremlu. Kritizují také servilitu českých politiků vůči Číně.

Podle polistopadových hnutí by Česko a Slovensko neměly zpochybňovat svou dosavadní zahraniční a bezpečností politiku, na které stojí jejich svoboda i prosperita. Čtvrt století od pádu komunismu je dostatečná doba na to, aby si prezidenti a premiéři obou zemí uvědomili, že tato svoboda a prosperita je v západním světě a naopak nejistota a rizika byla a jsou mimo západní svět, uvedli v prohlášení signatáři, mezi kterými jsou například Fedor Gál, Peter Zajac, Ivan Gabal, Tomáš Halík, Michael Kocáb a Petr Pithart.

Podobný názor sdílí i někdejší chartisté, podle nich je v zájmu Česka rozvíjet a zkvalitňovat vztahy především s Evropskou unií. Nelíbí se jim proto například, jak "některé podnikatelské kruhy vítají servilitu českých politiků vůči momentálním držitelům moci v Číně".

Za nepřijatelné pak pokládají, aby prezident Miloš Zeman "při návštěvě Číny, kde jsou stovky politických vězňů, prohlašoval, že nechce poučovat o lidských právech, nýbrž učit se, jak stabilizovat společnost". "Představitel ČR se tak vzdává principů listopadové vzpoury a demokratických změn," uvádí chartisté ve svém stanovisku, které podepsala více než stovka lidí.

OF a VPN připomínají, že Česko a Slovensko prožívají výjimečné čtvrtstoletí bezpečí, stability, svobody a rostoucí kvality života, což je důsledkem zhroucení komunismu a sovětského impéria v Evropě. "Ale především je to dílem naší vlastní snahy definitivně ukotvit naše postavení v západním světě, v jeho bezpečnostním, právním a demokratickém sytému," zdůraznili signatáři.Chartisté vidí společnost čtvrt století po konci komunistické nadvlády jako společnost na hliněných nohou, nepřipravenou na zvládání krizí a společnost bez paměti a ideálů. Hlavní příčinou dnešního stavu je podle nich to, že politické strany, které měly být základním stavebním kamenem parlamentní demokracie, selhaly.

OF bylo ustaveno 19.11.1989 v Praze jako široká platforma občanských aktivit, odmítajících totalitní komunistický režim a usilujících o obnovu politického pluralismu, demokracie a právního státu. Jeho vrcholným orgánem byl republikový sněm OF. Na úrovni federace tvořilo OF koalici s VPN, v ČR pak s ČSL a KDS. Na podzim 1990 zaujalo pozici pravého středu, současně se uvnitř hnutí vyhranilo pravicové (pozdější ODS) a levicové křídlo (pozdější OH).

V říjnu 1990 byla zřízena funkce předsedy OF, do níž byl zvolen Václav Klaus. Hned po volbách v roce 1990 hnutí opustila Liberálně demokratická strana (LDS). Začátkem 1991 se OF i jeho poslanecké kluby rozpadly na samostatné politické subjekty: ODA, ODS, Občanské hnutí (OH) a další.

Související

Demonstrace studentů na Národní třídě. (17.11.1989) Rozhovor

Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda

ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Více souvisejících

Občanské fórum Tomáš Halík Petr Pithart

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy