Praha - Exministr Cyril Svoboda tvrdí, že letošní rok bude pro Evropskou unii zásadní v mnoha ohledech. Klíčovou se podle něj stane zejména otázka svobody pohybu a on sám vidí tři faktory, které ovlivní volný pohyb po EU.
"Faktor první je řešení migrační krize na půdě Německa. Spolková republika Německo musí učinit nějaký zásadní krok pro omezení migrace na své území. Po silvestrovské noci, kdy došlo v řadě měst k obtěžování žen uprchlíky, výrazně posílily hlasy proti přijímání dalších běženců do Německa," uvedl na svém blogu na aktualne.cz s tím, že politická reprezentace je pod silným tlakem a čas rozhodnutí na sebe nedá dlouho čekat.
"Faktor druhý. Velká Británie je před referendem o svém setrvání v Evropské unii. Spojené království je druhá největší ekonomika Unie, je spojencem v NATO a stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Patří mezi šest velkých členů Evropské unie, někdy označovaných jako motor integrace. To je jen několik důvodů pro obecný zájem zachovat Unii i s Velkou Británií. Hodnota britského členství v Unii má vysokou cenu," popsal.
Podotkl, že britský premiér David Cameron ve svém dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi vyjadřuje politickou vůli po reformě Evropské unii. Reforma Unie je z britského pohledu podmínkou pro kladný výsledek referenda ve prospěch setrvání Britů v EU.
"Faktor třetí. Drtivá většina zemí v Unii má zájem na řešení situace na úrovni EU. Společná krize si žádá společné řešení. Čelit proudu migrantů je možné mnohem účinněji společně. Rozbít si soudržnost Unie na otázce migrace by byla strategická chyba," uvedl.
Musí jít přitom podle něj o řešení, ke kterému není třeba měnit smlouvy. "Takové řešení nabízí čl. 2 odst. 2 Úmluvy k provedení schengenské dohody, podle kterého je možný následující postup: „Vyžaduje-li to (však) veřejný pořádek nebo bezpečnost státu, může smluvní strana po konzultaci ostatních smluvních stran rozhodnout, že na vnitřních hranicích budou po omezenou dobu prováděny vnitrostátní kontroly přiměřené dané situaci." Tento scénář nevyžaduje dohodu všech, stačí dohoda některých členských států EU a jenom konzultace s ostatními," prozradil exministr.
Nabízí se tak prý vytvoření „minischengenu" a současně nárazníkových pásem k ochraně tvrdého jádra Unie. "Bulharsko, Rumunsko, Kypr a Chorvatsko nejsou v schengenu a tak budou prvním nárazníkovým pásmem. EU sice bude společnými silami usilovat o ochranu svých vnějších hranic, a tím pomáhat těmto zemím, ale o účasti v schengenu se jim bude moci jen snít. A Řecko je geograficky za hranicemi zmíněných států," zamyslel se Svoboda.
"Politická bitva se povede o druhé nárazníkové pásmo, aby se Britům prokázalo, že se omezuje i pohyb například Bulharů a Rumunů. Toho lze dosáhnout jen zavedením důsledných kontrol na dalších vnitřních hranicích. Myslím tím vytvoření faktické nové vnitřní hranice schengenského prostoru, a ta může být na rumunsko-maďarských hranicích, na maďarsko-slovenských hranicích, na česko-slovenských hranicích nebo na hranicích mezi Českou republikou a Německem," dodal.
Náš zájem podle jeho slov nemůže být stát a padat s Visegradskou čtyřkou a čím více se budeme s Polskem, Maďarskem, a Slovenskem vymezovat proti Evropské unii, čím více budeme tvrdit, že my ve visegradské čtyřce máme pravdu, čím halasněji budeme poučovat zbytek Unie, tím více si koledujeme o zavedení minischengenu na hranicích mezi Německem a naší zemí.
Staré členské státy prý totiž mohou říci, že když máme patent na vlastní pravdu a umíme to lépe než západní Evropa, ať se tedy spolehneme na solidaritu mezi Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Nakonec tak údajně budeme mít s migrací více starostí, než si nyní připouštíme. Jakmile se totiž fakticky uzavře hranice s Německem, budeme najednou mít na našem území hodně nových migrantů.
"Politickou podmínkou členství v novém minischengenu bude solidarita mezi členskými státy při řešení migrační krize, nějaká podoba dohodnutých kvót a postupu jejich dodržování, domluvená realokace běženců, sdílené náklady. Všechno to, proti čemu se zatím tak vehementně vymezujeme," tvrdí Svoboda.
"Bude-li cenou setrvání Británie v Unii vznik tohoto minischegenu, odhaduji, že vznikne a my v něm účast nemáme zajištěnu. Německo a další staré členské státy mají jistě zájem na udržení naší země i v minschengenu. Ne však za jakoukoliv cenu. Volba je na nás, máme na výběr, kam se přikloníme," uzavřel.
Související
KDU-ČSL se distancuje od Cyrila Svobody. Vadí vyjádření či angažmá u Babiše
Lidovci by mohli vyloučit exministra Svobodu, navrhne to Hladík
Cyril Svoboda , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 41 minutami
V Gaze vládne plnohodnotný hladomor, tvrdí šéfka Světového potravinového programu
před 46 minutami
Ukrajinské jednotky sestřelily stíhací bombardér Su-25, prohlásil Zelenskyj
před 1 hodinou
USA pomohou Ukrajině v roce 2025 znovu zaútočit a vytlačit Rusy z okupovaných území, oznámil Sullivan
před 1 hodinou
Záhada imploze ponorky Titan. Nová studie naznačuje, proč došlo k tragédii
před 1 hodinou
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
Aktualizováno před 2 hodinami
Barcelona pomohla svému rivalovi. Real Madrid slaví rekordní 36. titul v La Lize
před 2 hodinami
Předpověď počasí na státní svátek: Středa bude nejchladnějším dnem týdne
před 2 hodinami
Král Karel III. a další přední členové královské rodiny učinili zásadní rozhodnutí
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
Mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí, Marija Zacharovová, v sobotu označila čtyřměsíční vojenská cvičení NATO, známá jako Steadfast Defender, za důkaz toho, že Severoatlantická aliance se připravuje na potenciální konflikt s Ruskem.
Zdroj: Julie Jarošová