Proč se Norsko vměšuje přes své fondy do českých zájmů?

Praha - "Norskými fondy si v jejich názvu uvedená severská země platí za svoji účast v Evropském hospodářském prostoru. Na oficiálních stránkách těchto fondů se píše, že jejich smyslem je „snižování sociálních a ekonomických rozdílů," píše v komentáři, který má k dispozici server EuroZprávy.cz, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

O několik řádků níže se na stejné stránce dočteme, jak od roku 2004 byly s jejich pomocí financovány v Česku „zajímavé projekty" v celkové hodnotě více než 6 miliard Kč. To všechno zní velice pěkně. Proto jsme s asistenty podrobili zkoumání seznam projektů, které byly hrazeny z norských peněz. A co myslíte? Skutečně jsou norské finance tak prospěšné, jak se může na první pohled zdát?

Barnevernet do každé země? Nikdy!

Ano, z Norských fondů je financována řada bohulibých aktivit, jako jsou charita či diakonie, výzkumná činnost či obnova především církevních památek. Ďábel se ale skrývá v detailech. Při podrobném prostudování velmi dlouhého seznamu příjemců, se člověk nemůže zbavit dojmu, že Norské fondy slouží i jako prostředek pro prosazování politických a ideologických cílů Norska podporou spřízněných českých nevládních organizací.

Norskému úsilí přizvukují také lidé jako např. naše paní „progresivistická" ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Nemůžeme se pak divit, že paní ministryně nejenže nepomáhá v kauze dětí v Norsku, ale sama Barnevernet hájí. Příliš se ani netají tím, že by norskou praxi ráda zavedla i v Česku, protože její vztah k biologické rodině odpovídá vztahu hrušek s jablky.

Vraťme se zpět k Norským fondům. Na velmi dlouhém seznamu příjemců peněz z Norska můžeme vedle projektů, o jejichž přínosu nebude pochybovat snad nikdo, najít i řadu velmi kontroverzních nevládních či spíše nátlakových organizací. Lze zde najít řadu aktivit, jejichž přínos je pro českou společnost naprosto nulový, ač jsou prezentovány jako velmi prospěšné projekty, na což tu opakovaně upozorňuje poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková.

Norsko prosazuje v Česku své zájmy

Konkrétně se jedná např. o různá „zelená" a hlavně „genderová" feministická uskupení blízká ministryni Michaele Marksové, jejichž postoje dlouhodobě prosazuje. Pod financováním takovýchto organizací si zřejmě Norsko představuje ono zmíněné snižování sociálních či ekonomických rozdílů. Opakovaně jsem tu již psal o návrzích, které tu ministerstvo práce a sociálních věcí doslova chrlí za podpory různých Norskem financovaných "neziskovek".

Osobně dost silně pochybuji o tom, že by ony socialistické feministky v dnešní době skutečně přispívaly ke snížení jakékoli nerovnosti. Zcela jistě ale mají společnou jednu věc. S obrovskou vehemencí se snaží prosazovat své politické zájmy a prezentovat vlastní velmi vyhraněné názory v celé české společnosti.

Podporou organizací sledujících politické cíle se Norsko vměšuje do vnitřních záležitostí Česka, což považuji za naprosto nepřípustné. Tvrdí-li někteří, že boj s Barnevernetem je zasahování do norských věcí, hluboce se mýlí. Ve skutečnosti tak činí právě Norsko prostřednictvím svých fondů.

Související

Tomáš Zdechovský Komentář

Evropa se musí lépe bránit ruskému a čínskému vměšování

Zahraniční zásahy do demokratických procesů zvláště ze strany Ruska a Číny představují rostoucí hrozbu pro bezpečnost členských států i EU jako celku, zejména v souvislosti s opravdu překotným technologickým rozvojem a probíhající válkou odehrávající se těsně za hranicemi EU. Evropská lidová strana (EPP GROUP in the EP), která je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu, usilovně bojuje proti vměšování Ruska a Číny do demokratických procesů v zemích EU.

Více souvisejících

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Barnevernet norsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Charles Michel, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států

Přijetí deseti států do EU v roce 2004 symbolizovalo odstranění železné opony a překonání historického dělení Evropy. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil v úterý na konferenci "20 let Česka v EU" na Pražském hradě, že to byl zásadní průlom. Připomněl, že i tehdy existovaly obavy, zda EU bude schopna zvládnout výzvy spojené s takto rozsáhlým rozšířením.  

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně

Muž zaútočil s autem a mečem na lidi na severovýchodním předměstí Londýna. Uvedla to v úterý místní policie, která podezřelého zadržela. Se zraněními bylo hospitalizováno v Hainaultu pět osob, informuje BBC.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?

Tanec je starý tak jako samo lidstvo. Během dlouhé historie prošel tanec vývojem a mnoha proměnami. Vznikly jeho specifické podoby pojící se s obdobími v roce, důležitými okamžiky v životě člověka nebo nejrůznějšími rituály. Pomocí tance se vyjadřovaly emoce či národní identita. Jaká je historie tance, který má dnes svůj mezinárodní den?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy