Praha - Turecký prezident Erdogan po neúspěšném pokusu o převrat může využít získanou podporu svého lidu a splnit svůj dávný sen, prosadit ústavní změny, které mu poskytnou výjimečné pravomoci. Tvrdí to bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková s tím, že tento mechanismus nárůstu "lidové" podpory připomíná nárůst popularity Václava Klause.
Stehlíková připomněla, že v pátek pozdě večer se několik složek turecké armády pokusilo o převrat a svržení vlády autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Pokus ale selhal. Revoluční předáci přitom tvrdili, že vedou celou tureckou armádu a jejich cílem je ochrana demokracie.
Turecká armáda hraje podle exministryně významnou roli v politickém směřování země a nezřídka uchránila sekulární charakter státu a dědictví otce moderního Turecka, státníka i vojáka Mustafy Kemala Atatürka. "Kemalismus je formou demokratického nacionalismu a nekompromisního sekularismu. Turecko je dnes moderním státem s parlamentní demokracií a tržně liberální ekonomikou, kde došlo k naprostému oddělení státu a náboženství. Podle ústavy z roku 1924 zůstal islám sice státním náboženstvím, avšak republika je plně sekulární," uvedla na svém blogu.
Turecko ale považuje za zemi vojenských převratů, které ji pokaždé vrátily k demokratičtějšímu směřování. připomíná například vojenský převrat z roku 1960, kdy premiér Menderes usiloval o upevnění vztahů s Moskvou. K další intervenci pak došlo o jedenáct let později, turecká armáda znovu povstala, když se země propadala do ekonomické a společenské krize a sílily extremistické nálady jak na levici, tak v islamistickém spektru. Stupňující se problémy vyústily ve vojenský převrat také v roce 1980 a vojáci sesadili islamistickou vládu Turecka také v roce 1997.
"I tentokrát chtěla armáda zachovat sekulární charakter státu a oslabit Erdoganovo autoritářské vedení. Erdogan je hrozbou jak pro tureckou demokracii, tak pro sekularismus," podotkla s tím, že Erdoğan je dominantní postavou turecké politiky již od roku 2002. "Kdysi profesionální fotbalista, v roce 2004 získal podporu veřejnosti ve funkci starosty Istanbulu. Pak vstoupil do islamistické strany, aby v roce 2001 přestoupil do středopravé konzervativní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), které dnes předsedá. Ačkoliv AKP se ve svém programu hlásí k „umírněnému islámu", sám Erdoğan a většina členů jeho partaje neskrývá ambice daleko fundamentalističtější," píše na blogu na aktualne.cz.
Na jedné straně podle ní prezident "na oko" podporuje vstup země do EU a prosazuje liberální ekonomické reformy, na straně druhé ale tatáž politická garnitura usiluje o návrat některých prvků islámského náboženského práva šaríja do veřejného a soukromého života, pokouší se "reformovat" turecké školy v islamistickém duchu, omezuje svobodu tisku a prosazuje ústavní změny, které by zkoncentrovaly moc v rukou prezidenta republiky. Dlouhodobá vláda jedné strany podle ní podporuje bujení korupce ve vládních strukturách a autokratický a do sebe zahleděný prezident nekomunikuje s opozicí a stále častěji vytváří obraz vnějšího a vnitřního nepřítele pro vysvětlení vnitropolitických procesů. "Během své noční tiskové konference na letišti v Istanbulu opakovaně obviňoval z pokusu o převrat v Turecku „dlouhou ruku Pensylvánie". Myslil tím opozičního islámského kazatele a vůdce hnutí "Khizmat" Fethullaha Gülena, který od roku 1999 trvale žije ve Spojených státech," podotkla.
"Gulen usiluje o posílení úlohy vědy a vzdělání v rozvoji společnosti, důležitost dialogu mezi lidmi různých náboženských vyznání, podporuje demokratické změny a pluralitní politický systém, odsuzuje radikální islám. „Gulenovy školy" v Turecku patřily mezi nejlepší a absolventi těchto škol často pokračují ve studiu na Západě. Erdoğan se rozhodl činnost těchto škol v Turecku ukončit. V dubnu 2016 turecká policie zadržela téměř 90 lidí podezřelých ze spojení s "Khizmatem" a Erdoğan přirovnal Gulenovo hnutí k teroristické organizaci. Turecká vláda usiluje o vydání Gulena ze Spojených států do Turecka, což zvyšuje napětí mezi Washingtonem a Ankarou. Sám Gulen obvinění z osnování převratu odmítl, stejně jako jakýkoliv úmysl zasahovat do politiky," píše exministryně.
Uvádí také, že v posledních letech armáda nezasahovala do vnitropolitického vývoje, Erdoğan pravidelně prováděl „čistky" v řadách nejvyššího velení s cílem posílit jeho loajalitu. "Nynější pokus o převrat ukazuje, že určitá část armády zůstává strážcem kemalismu a sekulárního nacionalistického státu. Neúspěch puče je důsledkem toho, že revoluční předáci nezískali na svoji stranu dostatek velitelů, a to v důsledku nedávné výměně řady vedoucích činitelů armády, kterou předvídavý Erdoğan provedl. Proti očekávání rebelů podpořila Erdogana značná část armády, pouliční demonstranti a významní politici - včetně opozičních. Násilí páchané povstalci na civilním obyvatelstvu je neodpustitelné. The New York Times uvádí, že by se triumfální návrat Erdogana do Istanbulu, nekonal, pokud by prezident neměl pevně situaci pod kontrolou," tvrdí.
Západní svět tento pokus o vojenský převrat odsoudil s poukazem na to, že Erdoğan a jeho strana byli demokraticky zvoleni. Podle ní ale potlačený vojenský puč pomůže Erdoganovi posílit jeho autoritářský režim. "Nejen Západ, ale i vlastní lid vnímá svého prezidenta jako ochránce demokratického pořádku v zemi a civilní vlády, významně poroste jeho popularita. Nyní Erdogan může využít získanou podporu svého lidu a splnit svůj dávný sen – prosadit ústavní změny, které mu poskytnou výjimečné pravomoci. Tento mechanismus nárůstu "lidové" podpory mi trochu připomíná nárůst popularity Václava Klause po takzvaném "sarajevském atentátu", který v roce 1997 měl vytěsnit tehdejšího předsedu ODS z vysoké politiky, ale místo toho učinil z něj oběť zrady," dodala.
Turecko se tak prý ocitlo znovu na křižovatce: vydá se autoritářským a proislamistickým směrem, nebo se vrátí na cestu Kemalovy demokracie ? To rozhodne o spojenectví Turecka se Západem, tvrdí Stehlíková.
Související
Případ výroků Stehlíkové o Zemanovi se odkládá, potvrdila žalobkyně
Trestní oznámení Hradu na Stehlíkovou prověří žalobkyně
Džamila Stehlíková , Recep Tayyip Erdogan , vojenský převrat v Turecku (15. července 2016)
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 39 minutami
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 1 hodinou
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 1 hodinou
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 1 hodinou
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 1 hodinou
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 2 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 2 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 2 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 3 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 3 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 3 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 4 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 4 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 4 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 4 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
před 4 hodinami
Chemické zbraně na Ukrajině? Naprosto nepodložené tvrzení, reaguje Kreml
před 6 hodinami
Pohonné hmoty mají zlevnit. Navzdory začátku motoristické sezóny
před 6 hodinami
Mrazivé počasí zdecimovalo úrodu. Česko může zažít nejhorší sklizeň ovoce v historii
před 6 hodinami
Tragický konec pátrání. Policie našla pohřešovanou dívku bez známek života
Smutná zpráva ve čtvrtek přišla z Ústeckého kraje. Pohřešovaná patnáctiletá dívka z Ústí nad Labem byla nalezena bez známek života. Pátrání po teenagerce probíhalo od středečního večera.
Zdroj: Jan Hrabě