ROZHOVOR | Drsné přiznání: Povolá Trump do akce armádu?

ROZHOVOR - Donald Trump těsně, ale přesto vyhrál volby a stane se novým prezidentem Spojených států. Co od něj lze čekat ale v tuto chvíli nikdo neví. Mohl by například povolat do akce armádu a světové konflikty řešit silou, prozradil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., který vyučuje na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Volby jsou za námi a vyhrál je miliardář Donald Trump. O čem výsledky vypovídají?

Vypovídají o tom, že v Americe existuje mnohem větší skupina bílých nacionalistů, anti-pluralistů, anti-internacionalistů a anti-multikulturalistů, než si téměř všichni analytici mysleli a než průzkumy veřejného mínění dokázaly odhalit. Tato skupina voličů tu byla vždy; v minulosti byli kandidáti, například George Wallace v 60. letech, kteří se snažili se jí zalíbit, ale nikdo tak úspěšně. Zdá se, že je mnoho lidí rozzuřeno současnými institucemi, politickými stranami a jejich „establishmenty". V evropských zemích jsou na takovém hněvu založena pravicová hnutí „národních front". Až do teď nebylo jasné, že Amerika má také velkou národní frontu, i když ne jako samostatnou politickou stranu, ale jako hnutí, které převzalo kontrolu nad existující politickou stranou.

Jaké změny mohou Američané očekávat?

Ve skutečnosti to nikdo neví; myslím, že samotného Donalda Trumpa nevyjímaje. Jeho kampaň byla nestálá a jeho postoj bylo obtížné nějak blíže určit. Je o něm známo, že někdy říkal naprosto protichůdné myšlenky v jednom projevu, nebo dokonce v jedné větě. Sliboval vyřešení všech velkých problémů téměř magickým způsobem: vymýcení kriminality a městské chudoby, uklidnění situace na Středním východě, zabránění terorismu, navrácení zaměstnaneckých pozic v americkém výrobním sektoru, ukončení nelegální imigrace a demografického úpadku bělochů s nižším vzděláním, přepsání pravidel světového obchodu tak, aby vyhovovala Americe, zničení „Obamacare" a zároveň vytvoření zdravotní péče, která bude dostupná pro všechny Američany, a ve stejném duchu seznam pokračuje. Je zřejmé, že tyhle věci nebude moci prosadit—některé jsou jednoduše nemožné a některé by stály tolik peněz, že by je veřejnost zkrátka nepřijala. Takže otázkou je, jak budou lidé, obzvláště jeho vlastní příznivci, reagovat, až zjistí, že většinu toho, co slíbil, nemůže splnit. V nejlepším případě se pravděpodobně zavede něco jako normální, klasická politika. V tom nejhorším případě se můžeme dočkat krize na úrovni Výmarské republiky. Byl bych rád, kdybychom tuhle poslední možnost mohli vyloučit, ale upřímně, nejde to.

Výsledky i odhady byly velmi těsné. Znamená to, že jsou Američané rozpolceni?

Ano, Amerika je rozdělená na dva téměř stejně velké celky. Je možné, že celkový počet hlasů pro Clintonovou, tzv. „lidové hlasování", bude o něco vyšší než Trumpův, ačkoliv je jasné, že volby už prohrála kvůli zastaralému systému Electoral College, který hlasuje pro prezidenta na základě hlasů v jednotlivých státech. Koalice demokratické strany, která více spoléhá na ženy, mladší obyvatele, menšiny, vysokoškolsky vzdělané lidi, a lidi ve městech, zůstává nedotčená. Čelí ale další téměř stejně velké skupině v čele s muži, bělochy, staršími lidmi, lidmi žijícími v malých městech a na venkově a voliči bez univerzitního vzdělání. Dobrou zprávou pro demokraty je to, že jak se v Americe zvyšuje multikulturnost, zvětšuje se s ní zároveň i jejich koalice, zatímco ta Trumpova se zmenšuje. Tyto změny však, jak jsme mohli být svědky, v těchto zmenšujících se skupinách také probouzejí hněv a úzkost a zdá se, že hněv bude ještě nějakou dobu mocným politickým nástrojem.

Lze očekávat velké změny v zahraniční politice USA?

Dost možná ano. Trump se zdá být skeptický vůči mezinárodním dohodám, aliancím a spolupráci s ostatními zeměmi. O NATO nemá valné mínění a k Vladimíru Putinovi má velmi kladný vztah. Zcela jistě bude nejvíce proruský americký prezident od druhé světové války. Také se vyjádřil o možnosti konfrontovat Čínu na poli obchodu a vůbec se nezdá, že by se nějak bál toho, že vyvolá „obchodní války". Mluví o vyřešení problémů na Středním východě za použití jednostranného využití vojenských sil bez ohledu na mezinárodní právo nebo na potřebu vytváření spojenců. Zdá se, že je přesvědčen o tom, že jediný důvod, proč vůbec existují nějaké problémy, je to, že američtí vůdci jsou moc ostýchaví na to, aby jednoduše prosadili svou vůli. Opovrhuje názory odborníků a tvrdí, že o vojenských záležitostech ví víc než přední američtí generálové. To všechno e jen receptem na vytvoření nestability a vlny nevole v mezinárodních záležitostech.

Možná, že jakmile Trump začne vykonávat svůj úřad a dostane se mu více informací o faktech, sníží svoje plamenné projevy a začne poslouchat rady lidí, kteří o takových věcech přemýšlejí seriózně. To ale nevíme. Jednu věc, kterou jsem nezmínil a která je ale velmi podstatná k pochopení toho, proč můžeme s jistotou předvídat tak málo, je to, že Trump bude prvním americkým prezidentem, který bude zastávat svůj úřad bez předchozí zkušenosti v oblasti veřejné správy (pokud se nepočítá vlastnictví soutěže Miss Universe). Nikdy nezastával žádnou roli ve veřejné správě, ať už jako guvernér, člen Kongresu, viceprezident, vojenský důstojník, člen kabinetu, nebo dokonce člen nebo předseda jakékoliv komise. Kladně se vyjadřuje o autoritativních vůdcích a volá po nových omezeních pro instituce, jakými je například tisk, který hraje roli při zajišťování odpovědnosti veřejných činitelů vůči veřejnosti. Vyhrožoval tím, že nebude respektovat výsledky voleb, pokud prohraje. Několikrát sliboval, že udělá věci, které ústava americkému prezidentovi neumožňuje. Tohle nejsou zrovna slibné náznaky. Možná, že v „úřadu doroste", jak se říká, a rozhodne se, že chce spravovat Ameriku, nejen jí vládnout jako tyran v Putinově stylu. To ale nevíme.

Jak souvisí Trumpovo vítězství s výhrou republikánů v Kongresu?

Jeho vítězství pomohlo republikánům udržet si v Kongresu kontrolu, což znamená, že nyní máme unifikovanou republikánskou vládu poprvé od roku 2006. Až do včera ty samé průzkumy veřejného mínění, co poukazovaly na vítězství Clintonové, naznačovaly také to, že demokraté převezmou kontrolu nad Senátem. Trumpova překvapivá síla však tuto možnost zcela vymazala.

Republikáni nyní mají vliv všude. Co to znamená?

Několik věcí. Za prvé to znamená, že Trump a republikáni nebudou mít žádné výmluvy pro jakékoliv své selhání nebo pro jakékoliv sliby, které nevyplní. Nic teď nestojí v cestě tomu, aby si po následující dva roky a dost možná i po následující čtyři roky dělali, co chtějí. To však může být „pohárem hořkosti", jakousi kletbou. Poslední období sjednocené republikánské vlády bylo pro republikánskou stranu katastrofální. Vzešel z toho například konflikt v Iráku, který se rychle stal velmi neoblíbeným, a dvě drtivá vítězství demokratů v letech 2006 a 2008 (to byl rok, kdy byl poprvé zvolen Obama). Něčeho takového bychom mohli být znovu svědky stejně jako jakéhosi rozčarování a neklidu mezi republikánskými voliči, až zjistí, že jim republikánská vláda nedokáže přičarovat to, v co doufají, například konec demografických změn, vzestup dobře placených zaměstnání ve výrobě nebo obnovení kultury a hodnot 50. let.

Navíc se zdá, že každé současné politické uskupení zároveň obsahuje zárodky své vlastní zkázy. To je obzvláště pravda v Americe kvůli jejímu systému „střídavých voleb", kdy je v období mezi prezidentskými volbami volena Sněmovna reprezentantů, třetina Senátu a mnoho guvernérů. Tyto volby bývají příznivé pro opoziční stranu, protože přitahují ty, kteří jsou prezidentem rozčarovaní. Kdyby vyhrála Clintonová, pravděpodobně by to znamenalo drtivé vítězství republikánů v roce 2018. V kongresových a státních volbách v roce 2018 by tak mohli demokraté hodně získat, záleží to ale na událostech nadcházejících dvou let.

To je momentálně jedna ze světlých chvilek pro demokraty. Další je, že Trumpovo vítězství není jen velká rozvratná neznámá pro Ameriku a pro svět, ale je také rozvratné pro republikánskou stranu. Trump byl vybrán stranickými voliči, nikoliv však jejími lídry. V porovnání s ostatními prezidentskými kandidáty se mu dostalo malé podpory od volených republikánských představitelů a „establishmentu" strany. Myslím si tedy, že mnoho republikánů také cítí jistou úzkost, protože Trump by mohl trvale změnit tvář jejich strany nepředvídatelným způsobem. Pokud přijme nový, „ztrumpovaný" program a stane se hlavně stranou, kde si bílí nacionalisté stěžují, může se dlouho na tyto volby zpětně pohlížet jako na poslední velké vítězství. Existuje paralela se situací, kterou brexit vytvořil v Británii. V tomto případě se také staré uspořádání strany mění a konzervativní vláda je pod tlakem, aby provedla masivní a razantní změny, o kterých rozvrácené společnosti tvrdila, že budou pouze prospěšné a nebudou nic stát. Krize narůstá a začíná být jasné, že ve skutečnosti je něco takového neproveditelné, což dělá straně, jež je u moci, velké starosti. Chytřejší republikáni už od dnešního rána vědí, že mohou v budoucnu čelit něčemu podobnému, a můj odhad je, že nemají o nic lepší představu o tom, co s tím dělat, než my.

Související

Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., univerzitní profesor působící na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF MU. Vystudoval University of Chicago a University of California. Je mimo jiné autorem knihy "The Presidents We Imagine", v níž se věnuje analýze reprezentace amerických prezidentů ve fikci, kultuře a médiích. Publikoval rovněž v denících Film/Literature Quarterly, Studies in American Humor, the European Journal of American Culture, College English, and the Bulletin of the Atomic Scientists a dalších a pracoval také jako novinář pro Chicago Tribune a Los Angeles Times.

Je Trump politický génius? Americký profesor má odpovědi

ROZHOVOR - Jak by vypadal politicky nezkušený prezident? Změní se vztahy s Ruskem po zvolení nového amerického prezidenta? A jak si zatím ve svých kampaních Donald Trump a Hillary Clintonová vlastně vedou? Na to nám ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal profesor Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D., který vyučuje na Katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Více souvisejících

Jeff Smith (profesor) Donald Trump rozhovor

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Teroristé Hamásu

Návrh dohody o příměří má tři fáze, tvrdí Hamás

Návrh dohody o příměří v pásmu Gazy, s níž souhlasilo palestinské hnutí Hamás, má tři fáze a každá trvá 42 dní. Uvedl to v pondělí vysoce postavený představitel Hamásu Chalíl Hajjá v rozhovoru pro katarskou televizi Al-Džazíra, píše agentura Reuters.

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Chřestýš

Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů

Podle nové studie, na kterou upozornil server The Guardian, se očekává, že změna klimatu povede k masové migraci jedovatých hadů do nových oblastí a zemí, které na to nejsou připravené. To zvýší zranitelnost obyvatel vůči uštknutí hady. Vědci ve studii modelovali možné geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, které mohou ohrozit lidský život. Závěry ukazují, že největší riziko nesou lidé v nízkopříjmových zemích v jižní a jihovýchodní Asii a v částech Afriky.

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko vyhlašuje cvičení. Použije jaderné zbraně

Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že uspořádá cvičení s taktickými jadernými zbraněmi. Před několika dny Kreml rozzlobeně reagoval na komentáře vysokých západních představitelů o válce na Ukrajině.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Jednání o příměří není ztraceno. Hamás se vrátí do Káhiry, dorazí i ředitel CIA

Delegace palestinského militantního hnutí Hamás odešla z jednání o dočasném příměří v Pásmu Gazy, která se koná v egyptském hlavním městě Káhiře, ale vrátí se na další rozhovory v úterý, uvedla agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy